Zabezpečení kasin je díky platné legislativě jedním z nejkritičtějších typů instalací kamerových systémů v našem prostředí. Předepsána zákonem je nejen požadovaná kvalita a délka záznamu, ale také, co se má stát, pokud kamerový systém není funkční.
Provozovatel kasina musí v případě závady na bezpečnostním kamerovém systému ukončit všechny tzv. živé hry a fakticky to pro něj znamená uzavření kasina do doby, než bude závada odstraněna. Jistě si dokážete představit, jaké ztráty to může provozovateli přinést a jaký je vyvíjen tlak na dodavatele bezpečnostního systému, který musí zajistit, aby byl takový systém za každých okolností funkční.
Předem se čtenářům omlouváme, že vzhledem k povaze zde zmiňovaných kamerových systémů neuvádíme skutečné jméno provozovatele, ani počet či rozsah instalací. Použité snímky jsou čistě ilustrační.
Doba kamenná, analogová
Vyhláška ministerstva financí, která byla v platnosti od roku 1998, předepisovala provozovatelům kasin povinnost uchovávat záznamy bezpečnostních kamer pro účely kontroly po dobu minimálně 90 dnů. Správce kamerového systému jednoho z největších kasin v ČR pan Roman Kučera k tomu říká: „V době, kdy nebyly dostupné rekordéry s pevnými disky a jedinou možností bylo nahrávání na VHS pásky, to znamenalo několik stovek videokazet měsíčně, které jsme museli pravidelně v rekordérech měnit a samozřejmě také archivovat.“
Pro názornost si představte průměrné kasino s dvaceti hracími stoly (nad každým musela být kamera) a provozem 14 hodin denně. Záznam nebylo možné provádět na tehdy běžné bezpečnostní rekordéry, tzv. time-lapse rekordéry, protože požadavek vyhlášky na záznam zvuku a plynulého pohybu to znemožňoval. Takové kasino spotřebovalo každý měsíc neuvěřitelných dva tisíce videokazet VHS!
Doba bronzová, digitálně-analogová
V roce 2003 se na trhu objevují DVD-R rekordéry, které umožňovaly odpovídající kvalitu záznamu obrazu a zvuku na DVD disky. Pro kasina znamenaly úlevu díky tzv. LP (long-play) režimu nahrávání, který umožnil měnit DVD disky v dvakrát delších cyklech. K tomu Roman Kučera dodává: „Z počátku se zdálo, že je řešení DVD rekordérů cestou správným směrem – operátor již nemusel trávit každou hodinu 25 minut výměnou kazet. Po krátké době se ale bohužel ukázalo, že DVD rekordéry nejsou stavěné na takový režim provozu, který v kasinech zažívaly a začaly postupně odcházet.“ Udržet v provozu systém DVD rekordérů bylo nakonec finančně náročnější než původní model s VHS rekordéry.
Digitalizace systému
V průběhu roku 2006 postoupily bezpečnostní technologie natolik, že bylo možné uvažovat o přechodu na jednotný systém s centrálním diskovým úložištěm, které bude mít výkon a kapacitu pro ukládání stovek hodin záznamu ve vysoké kvalitě a současně poskytne spolehlivost pro trvalý provoz v režimu 24 hodin denně 7 dnů v týdnu.
Specialista firmy Base System pan Richard Kuchtíček vzpomíná: „Nejdříve bylo třeba zajistit odpovídající kapacitu diskového pole. Věřte, že 30 TB diskového prostoru nebylo v roce 2006 až tak běžná záležitost.“
O poskytnutí prostoru pro záznam kamer se starala dvojice diskových polí Infortrend EonStor, která komunikovala s centrálními servery pomocí dvojice sběrnic SCSI. Analogové kamery digitalizovala baterie převodníků firmy VERINT, kde následné datové toky ve formátu MPEG4 včetně audio složky zpracovávaly na tehdejší dobu velmi výkonné, víceprocesorové servery s architekturou Intel XEON.
Srdcem celého dohledového centra se stal produkt kanadské společnosti Genetec – software Omnicast, který zajišťoval nejen ukládání obrazu na disková pole, ale sloužil také pro vyhledávání v záznamu a později i jako digitální matice pro přístup k živým obrazům z kamer. Dnes poskytuje také vzdálený přístup pro management kasina a vzájemnou spolupráci mezi operátory jednotlivých kasin.
Zajištění spolehlivosti a dostupnosti záznamu
Richard Kuchtíček popisuje: „Nejsložitějším požadavkem, který bylo třeba řešit při návrhu systému, bylo zajištění 100% spolehlivosti systému a odolnost proti výpadkům napájení či vlivu lidského faktoru. V případě hardware se jednalo o poměrně snadný úkol – všechny komponenty se budou instalovat v počtu n+1, aby byl vždy dostupný alespoň jeden náhradní kus pro případ závady. Jak ale zajistit, aby výpadek centrálního serveru nebo havárie diskového pole neznamenal omezení provozu kasina?“
To zajistil řídící systém Omnicast. Díky schopnosti plné redundance bylo možné nahrávat obraz na dvě disková pole současně a záznam mít dostupný i v případě závady jednoho z nich. Další vlastnost systému Omnicast, tzv. architektura fail-over, zajistila automatické přenesení řídícího systému na záložní servery v případě závady primárních strojů. Pan Kuchtíček dodává: „Pomocí těchto nástrojů se podařilo dosáhnout spolehlivosti systému 99,9 % a nutno podotknout, že od uvedení do provozu nemuselo kasino ani jednou řešit omezení provozu kvůli výpadku kamerového systému.“
Současnost a budoucnost
Neustálý vývoj, kterým použitý řídící systém Omnicast prochází, přináší provozovateli bezpečnostního systému další možné směry rozvoje a sám správce systému to komentuje slovy: „Již dnes využíváme vzdáleného přístupu mezi kasiny a uvažujeme o spojení jednotlivých dispečinků do jednoho centra, což by jednak usnadnilo výměnu informací mezi operátory, ale především by to umožnilo uspořit další prostředky na rozvoj bezpečnostního systému. Už dnes se těším na nové možnosti, které nám systém Omnicast v budoucnu přinese.“
Zmiňované systémy dodávala a instalovala v letech 2006-2011 pro provozovatele kasin společnost Base System spol. s r.o. V současné době na všech instalacích zajišťuje trvalý dohled a ve spolupráci s firmou ABBAS, a.s. také pravidelný servis.
