V rámci řešení rizik spojených s novými digitálními technologiemi – zejména těch, která vyplývají z úmyslného zásahu třetí strany a mohou ovlivnit bezpečnost strojních zařízení – musí výrobci přijmout přiměřená ochranná opatření. Tato opatření se zaměřují na ochranu řídicího systému stroje.

Bezpečnostní opatření před poškozením

Zranitelnost sítí a informačních systémů (např. propojení mezi jednotlivými zařízeními) spočívá především v riziku narušení integrity dat či informací. Posouzení kybernetických rizik ve vztahu k SCS (část řídicího systému stroje vykonávající bezpečnostní funkci) musí v kontextu provozu stroje a síťové infrastruktury zahrnovat následující aspekty:

• Integrita připojení: Propojení s bezpečnostními prvky (subsystémy či komponenty SCS) a dalšími zařízeními – ať už přímo, nebo prostřednictvím vzdáleného přístupu – nesmí vést ke snížení úrovně integrity SCS ani k vyvolání nebezpečné situace.
• Ochrana hardwaru: Hardwarové komponenty pro datová připojení, které jsou kritické pro integritu SCS, musí být analyzovány a dostatečně chráněny před úmyslným poškozením či neoprávněnou manipulací.
• Ochrana softwaru a dat: Software a data nezbytná pro správný výkon bezpečnostních funkcí SCS musí být jasně identifikovány a náležitě chráněny před úmyslným zásahem.
• Identifikace bezpečnostního softwaru: Bezpečnostní software musí být jednoznačně identifikovatelný a tyto informace mají být v případě potřeby dostupné ve snadno přístupné formě.
• Záznam změn: Jakékoli modifikace bezpečnostního softwaru nebo změn v konfiguraci stroje musí být protokolovány (zaznamenány).

Bezpečnostní protiopatření před poškozením

Pro zajištění odpovídající úrovně kybernetické bezpečnosti a včasnou identifikaci slabých míst během celého životního cyklu stroje je nezbytné podrobit důkladné analýze všechna relevantní technická zařízení i související lidské činnosti. Tato analýza se musí zaměřit na odhalení potenciálních zranitelností, které by mohly být zneužity k neoprávněnému zásahu do řídicího systému. V rámci preventivních opatření by měla být, tam kde je to s ohledem na bezpečnostní integritu vhodné, zavedena koncepce pravidelných aktualizací softwaru. Tyto aktualizace slouží k opravě nově identifikovaných bezpečnostních chyb a k udržení odolnosti systému proti aktuálním kybernetickým hrozbám.

Potenciální zdroje kybernetických hrozeb
Na základě posouzení bezpečnostního rizika musí být pro další vyšetřování zváženy a analyzovány potenciální zdroje kybernetických hrozeb včetně mimo jiné také tyto aspekty (nebo zranitelnosti}:

• architektura sítě,
• přenosná zařízení (média),
• bezdrátová zařízení a senzory,
• vzdálený přístup,
• rozhraní mezi systémy a rozhraní člověk-stroj (HMI).

Vícefaktorová autentizace
Všude tam, kde dochází k interakci člověka se systémem SCS nebo jeho částmi, je třeba zvážit zavedení vícefaktorové autentizace. Případné poškození dat by totiž mohlo vést k degradaci bezpečnostních funkcí.
V závislosti na posouzeni bezpečnostního rizika mohou dva bezpečnostní faktory používat buď různá zařízeni nebo stejné zařízeni.
Na základě informací poskytnutých nebo použitých obsluhou strojního zařízení musí být bezpečnostní faktory uloženy a použity tak, aby jednotlivý útok na uživatelské prostředí nevedl k více ohroženým faktorům. Musí se rov-něž vzít v úvahu instrukce pro obsluhu strojního zařízení pro manipulaci s faktory vhodným bezpečným způsobem.
Dva faktory zabezpečení musí používat buď různé přenosové cesty nebo různá přenosová data. Tyto požadavky je možno splnit přenesením těchto dvou faktorů odděleně v čase ve stejné přenosové cestě za předpokladu, že je zajištěno, že první faktor byl vyslán a přijat předtím, než bude vyslán druhý.
Dalším přístupem může být rovněž odděleni přenosových kanálů nebo dat.

Architektura sítě
Na základě posouzení rizik může být síťová architektura rozdělena do zón. Do společných zón by měla být seskupena bezpečnostní zařízení a data s podobnými nároky na ochranu.
Tato kombinace má mnoho výhod, pokud jsou k odvození segmentace sítě implementována bezpečnostní protiopatření, např. pomocí firewallů a oddělení sítí lze dosáhnout stavu, kdy při napadení jedné zóny (např. hackerským útokem nebo virem) zůstanou ostatní zóny nedotčeny a systém SCS nadále funguje bez omezení.
Tato segmentace musí být pravidelně revidována, aby byla zajištěna její aktuálnost a účinnost.

Přenosná zařízení
Jakákoli interakce člověka s využitím přenosných zařízení (např. USB disky, servisní notebooky) musí být analyzována z hlediska dopadu na SCS. Pokud tato zařízení slouží k bezpečnostní komunikaci, měla by být vyžadována vícefaktorová autentizace.

Bezdrátová komunikace
Využívání tabletů a notebooků prostřednictvím technologií WLAN nebo Bluetooth je v průmyslovém prostředí stále běžnější, což s sebou nese specifická rizika. Pro zajištění bezpečného přístupu je nezbytné nahradit výchozí tovární hesla novými hesly s dostatečnou délkou a složitostí. Současně by měl být dosah bezdrátového signálu omezen tak, aby nepřesahoval nezbytně nutnou pracovní oblast. V případech, kdy je bezdrátová síť využívána pro přenos bezpečnostních dat, je nutné implementovat kryptografické šifrování v rámci standardizovaných bezpečnostních protokolů, které může být pro zvýšení bezpečnosti doplněno o vícefaktorovou autentizaci.

Vzdálený přistup
Vzdálený přístup, využívaný například pro účely údržby, představuje pro systémy SCS významné bezpečnostní riziko. Typickým příkladem je vzdálená správa, při níž probíhá výměna dat mezi strojem a výrobcem prostřednictvím internetu. Pokud nejsou přijata odpovídající opatření, jako jsou mechanismy autentizace a správy oprávnění, stává se systém velmi zranitelným. Přístup lze zabezpečit například manuální aktivací portu pro vzdálenou údržbu přímo na stroji nebo použitím samostatného kabelového propojení.
Pro ochranu dat před zachycením třetími stranami je nutné zvážit jejich přenos prostřednictvím virtuální privátní sítě (VPN) v kombinaci s vícefaktorovou autentizací. Výhodou tohoto šifrování mezi koncovými body je skutečnost, že data mohou číst pouze oprávnění odesílatelé a příjemci, čímž se případné zachycení informací kdekoli v síti stává bezpředmětným. Jako další opatření k omezení rizika škodlivého přístupu by mělo být zváženo časové omezení připojení, například automatickou deaktivací spoje po uplynutí definovaného rámce. Aby se zabránilo neoprávněné modifikaci bezpečnostních parametrů z vnějšího prostředí, může být vyžadováno jejich potvrzení obsluhou přímo na místě u stroje.

Útok prostřednictvím přímého fyzického připojeni
Přímé fyzické připojení k bezpečnostnímu řídicímu systému prostřednictvím SD karet, USB portů nebo síťových rozhraní, jako jsou Ethernet, RS 485 či JTAG, může mít zásadní důsledky pro bezpečnost SCS. Z toho důvodu mají být všechny nepoužívané porty řídicího systému stroje fyzicky nebo softwarově blokovány, aby se na minimum snížila možnost neoprávněného fyzického přístupu a následného škodlivého zásahu.

XP Power je jedním z předních výrobců na trhu napájecích zdrojů AC/DC a DC/DC, přítomný v oboru již mnoho let.

TwinCAT 3 bylo doposud možné instalovat na průmyslové nebo osobní počítače a naprogramovaný kód byl bez ohledu na hardware vždy prováděn v Real-Time, tedy s pevně definovaným cyklem vykonávání programu.