Vítejte u nového seriálu na pokrčování o bateriovém hodnotovém řetězci a jeho příležitostech pro České hospodářství. Jednotlivé články budou vycházet na základě navázané spolupráce mezi redakcí Elektroprumyslu.cz a Českým bateriovým klastrem, zapsaným spolkem (dále jen „ČBK“)
. Na úvod série jsme připravili představení ČBK a příležitostí bateriového hodnotového řetězce pro Česko formou rozhovoru s výkonným ředitelem ČBK panem Janem Vejborem a předsedou ČBK docentem Tomášem Kazdou.
Jak by se dal ČBK ve stručnosti představit a proč jste jej založili?
Kazda: Co se založení klastru týče, tak se jednalo o pozvolný proces, kdy se myšlenka jeho založení postupně formovala, přičemž prvotní idea jeho založení přišla na samém konci roku 2019. V rámci EU se již v předchozích letech formovala uskupení jako Evropská bateriové aliance (tzv. „EBA“) s cílem skrze spolupráci průmyslu, vědy a výzkumu dosáhnout rozvoje bateriových technologií v rámci Evropy a dosáhnout tak nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Takové uskupení však v ČR scházelo a narážel jsem na to, že se na mě občas někdo z těchto organizací ze zahraničí obracel s nějakým dotazem, například na stav bateriového výzkumu v ČR. Nikdo mu nebyl schopen poskytnout odpovědi, takže jsem je vytvářel já. Po rozhovoru se zástupci CzechInvestu vyplynulo, že z pohledu ČR by byl vhodný vznik jednoho kontaktního bodu, na který by se i oni mohli obracet v otázkách bateriových technologií. A tak se rozběhlo jednání o založení barterového klastru. Na počátku se kontaktovali zástupci průmyslu a univerzit, kteří na bateriových technologiích pracují v rámci celého hodnotového řetězce a postupně se zjišťovaly jejich potřeby a zájmy. Následně se podle těchto informací vytvořily stanovy a v polovině roku 2022 došlo k jeho založení 3 subjekty: VUT v Brně jako zástupcem univerzit, Kovohutěmi Příbram jako zástupcem velkých firem a firmou EVC Group jako zástupcem malých a středních firem. Následně došlo k přistoupení dalších subjektů na pozici řadových členů. Český bateriový klastr od té doby pracuje na rozvoji propojení vzdělávání a průmyslu, veřejné osvěty, zahraniční spolupráci a podpoře státní správy v otázkách obecně se týkajících baterií.
Vejbor: Já si vezmu první část Vaší otázky – stručné představení založeného spolku. Vše je shrnuto v našem názvu: „Český“ proto, že zde máme nejenom rozvinutý průmysl právě v těch oblastech, kde jsou baterie finálně zapotřebí a hodně používané, ale zároveň proto, že nejsme trhem, kde by se samostatně nepřemýšlelo a nevyvíjelo a pouze se prodávalo. Dalším slovem je „bateriový“ – jsme rozkročení od olověných baterií až po post lithium-iontové technologie. Navíc nás zajímají jednotlivé řetězce vedoucí ke vzniku baterií a následné recyklaci – tedy těžba vstupních materiálů, výroba, zpracování, první a druhý život baterií až nakonec samotná recyklace. Kolem toho všeho se točí vysoké a střední školství a potřeba nových zaměstnanců. Na závěr je tu pojem „klastr“: protože řešíme výzkum a vývoj, stejně jako následnou aplikaci, je nutná úzká spolupráce mezi státem, vývojovými kapacitami i soukromou sférou. Za tímto účelem se jako nejúčinnější nástroj spolupráce jeví právě forma klastru, kde je stimulována funguje spolupráce těchto 3 jmenovaných složek. Hlavní výhodou je zrychlená komunikace a spolupráce, stejně jako přítomnost zvláštních pobídek pro subjekty takto sdružené.
V rámci ČR se v posledních letech často zmiňuje, že je potřeba vytvářet technologie s co největší přidanou hodnotou, avšak máme problémy s přenosem technologií z fáze výzkumu do praxe. Jak to vnímáte Vy, pane Kazdo, se svými zkušenostmi z oblasti univerzitního výzkumu?
Kazda: Zde mám na úvod dvě poznámky. Zaprvé, bateriové technologie určitě jsou názorným příkladem oblasti průmyslu, u které je možno zmiňovanou hodnotu vytvářet, jelikož se jedná o technologie, které jsou stále ve vývoji a do budoucna budou zcela stěžejní pro celou řadu průmyslů: od automobilového, přes energetiku až po nové typy průmyslu jako je robotika. Současně ČR může čerpat z výhodné pozice ve středu Evropy a faktu, že některé nerostné zdroje se nacházejí na jejím území a tím pádem můžeme tuto oblast průmyslu zaštítit celou, od počátku až po finální aplikaci, například v elektromobilu, a nakonec i recyklaci. Zadruhé, výzkum moderních bateriových technologií je poměrně drahý, srovnatelný s cenovou náročností vývoje léčiv. Samotný transfer těchto nových technologií do praxe je v ČR také poměrně složitý.
Existují příklady z praxe?
Kazda: V rámci jedné z našich spoluprací na VUT v Brně se zahraničním partnerem byl před několika lety vytvořen patent týkající se akumulátorů Lithium-síra, avšak při hledání českých investorů v roce 2018 na vznik start-upu podporujícího přenos této technologie do praxe se nám dostatečné financování od žádného nepovedlo získat. Úspěšnější byl norský partner, v jehož případě byl od počátku výrazně větší zájem. Patent se tak stal nakonec součástí projektu Morrow Batteries, tedy norské gigafactory, která plánuje jeho další rozvoj v následujících letech.
Znamená to, že České republice, resp. českému hospodářství unikla příležitost na vlastní gigafactory?
Vejbor: Ne nutně rovnou gigafactory, protože do sériové výroby baterií v řádu gigawatthodin sériové roční produkce, což toto označení „giga“ fabriky znamená, se pouštíte až u ověřených technologií. Spíše se zde mohl dělat aplikovaný výzkum a postupnou evolucí i malá, střední a možná v budoucnu až ona gigawatt hodinová sériová výroba budoucí lithium-iontové bateriové technologie. Tragikomické, ale i současně velice prospěšné pro uchování na paměti pro další generace, je připomenout, jaké prostředí, a nebojím se to pojmenovat až tmářstvím, tady předchozí dvě desetiletí vůči bateriovým technologiím a na ně navázané stroje a výrobky existovalo. Zatímco na některých inkriminovaných jednáních o prodeji svého patentu zde v Česku musel docent Kazda vůbec obhajovat, k čemu a zdali mají vůbec baterie smysl, v Norsku tyto dotazy nikdo neotvíral a diskuse se vedla nad praktickými otázkami aplikace nové technologie do vývoje. Jak by ne, ve zbytku světa se již kalendářně uzavíralo druhé desetiletí 21. století, v Česku jsme dále stáli na perónu a koukali na odjíždějící vlaky příležitostí našemu průmyslu.
Pojďme se na závěr vrátit k zaměření Českého bateriového klastru, a to konkrétně několikrát použitému termínu „hodnotového řetězce baterií“ – můžete nám jej představit?
Kazda: Na uvedeném obrázku je vidět osmiúhelník představující základní činnosti související s životním cyklem baterie, tedy jednotlivé fáze jejího vzniku, aplikace až nakonec její likvidace. Nezávisle na typu chemie baterie jsou všechny tyto činnosti obdobné. S těmito procesy souvisí také samozřejmě finanční hodnota, která se jednotlivými kroky generuje a postupně dochází k jejímu růstu. Co je za mě, jakožto vysokoškolského pracovníka, podstatné vypíchnout, je uprostřed zobrazený vzdělávací proces. Aby mohl bateriový průmysl fungovat v plném rozsahu, bude vyžadovat tisíce nových proškolených zaměstnanců jen v ČR. Evropská bateriová aliance například uvádí, že do roku 2030 bude potřeba 2 miliony lidí se vzděláním v oblastech souvisejících s bateriovými technologiemi. Tyto pozice aktuálně v Česku nevznikají, nebo jen velmi omezeně, což vede k tomu, že pakliže v ČR budeme generovat lidi se vzděláním na špičkové úrovni v tomto oboru, tak bude docházet k jejich odchodu za praxí do zahraničí a budeme tak ztrácet jeden z nejcennějších zdrojů, které v ČR máme.
Vejbor: V seriálu pro Elektroprůmysl.cz představíme jednotlivé články řetězce, s cílem představit čtenářům celou komplexitu a současně i příležitosti pro český průmysl. Ruku v ruce s tím vyvstane i odpověď, proč po tak dlouhé době ignorace této složité technologie českými vládami není aktuálně možné z roku na rok obrátit v duchu „tak nám teda tady něco do dvou let postavte“ nebo „tak teda nějakého investora sežeňte“. Neznamená to, že bychom byli pesimisti, naopak je to zajímavá výzva. Současně s tím by ale měly být tomuto průmyslu vytvořené takové podmínky, abychom se ze stavu zaostávání mohli vydat zbytek Evropy a světa dohnat.
Bubeníček (redakce časopisu): Pánové děkuji oběma za možnost si tak to na úvod popovídat a čtenářům přeji příjemné počtení dalších částí seriálu – začneme hodnotovým řetězcem těžby materiálů pro výrobu baterií.
Vejbor a Kazda: Také děkujeme za příležitost a proaktivní přístup vaší redakce k propagaci tohoto pro Česko důležitého průmyslu!
Více informací naleznete na ceskybateriovyklastr.cz
