Internet věcí (Internet of Things), dále jen IoT je označení pro síť fyzických zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data.
Každé z těchto zařízení je jasně identifikovatelné díky implementovanému výpočetnímu systému, ale přesto je schopno pracovat samostatně v existující infrastruktuře internetu. Experti odhadují, že Internet věcí bude v tomto roce zahrnovat přibližně 50 miliard zařízení.
Vize Internet věcí se vyvinula v roce 2016 v důsledku sbližování více technologií, včetně všudypřítomné bezdrátové komunikace, analýzy v reálném čase, vzdělávacích mechanismů, komoditních senzorů a vestavěných systémů. To znamená, že tradiční oblasti vestavěných systémů, bezdrátových senzorových sítí, řídicích systémů, automatizace (včetně automatizace domů, budov a měst) a dalších přispěly k jeho vzniku.
Koncepce sítě inteligentních zařízení byla projednána již v roce 1982 s tím, že modifikovaný stroj na výrobu Coca Coly na univerzitě Carnegie Mellon se stal prvním zařízením připojeným k internetu, schopným hlásit svůj inventář a to, zda byly nově naložené nápoje studené.
loT má dnes široké uplatnění v průmyslu a společnosti a bude se i nadále rozvíjet po mnoho dalších let. Různé aplikace a služby loT převzaly techniky loT, aby poskytly schopnosti, které před několika lety nebyly možné. loT je jednou z nejdynamičtějších a nejzajímavějších oblastí informační a komunikační technologie. Zahrnuje propojení fyzických entit („věcí") se systémy IT prostřednictvím sítí. Zakládajícím prvkem loT jsou elektronická zařízení, která interagují s fyzickým světem. Snímače shromažďují informace o fyzickém světě, zatímco ovladače mohou působit na fyzické entity. Snímače i ovladače mohou existovat v mnoha formách, jako jsou teploměry, akcelerometry, videokamery, mikrofony, relé, topidla nebo průmyslová zařízení pro výrobu nebo řízení procesů. Mobilní technologie, cloud computing, data velkého objemu a hloubkové analýzy (prediktivní, kognitivní, v reálném čase a kontextové) hrají důležitou roli shromažďováním a zpracováváním dat k dosažení konečného výsledku řízení fyzických entit pomocí poskytování v reálném čase kontextových a prediktivních informací, které mají vliv na fyzické a virtuální entity.
loT může být integrován do stávajících technologií. Měření v reálném čase generovaná přidáním snímačů ke stávající technologii mohou zlepšit její funkčnost a snížit náklady na provoz (například inteligentní dopravní signály se mohou přizpůsobit podmínkám provozu a snižovat tak dopravní zácpy a znečištění ovzduší). Data generovaná snímači loT mohou podporovat nové obchodní modely a přizpůsobovat produkty a služby zálibám a potřebám zákazníka. Kromě aplikací musí technologie podporovat dohled a přizpůsobení samotného systému loT.
Existuje řada možných aplikačních oblastí, jako jsou inteligentní město, inteligentní síť, inteligentní domácnost/budova, digitální zemědělství, inteligentní výroba, inteligentní dopravní systém, elektronické zdravotnictví. loT představuje umožňující technologii, která se skládá z mnoha podpůrných technologií, například různých typů technologií komunikačních sítí, informačních technologií, snímacích a ovládacích technologií, softwarových technologií, technologií zařízení/hardwaru.
Důvěryhodnost je uznávána jako důležitá oblast a loT může využít současné a budoucí osvědčené postupy. Například monitorování a analýza nasazených systémů loT je zásadní pro zachování spolehlivosti a zabezpečení a bezpečnosti. Opatření, jako je řízený přístup, mohou zajistit bezpečnost systému.
