Měřením osvětlení ze zabývá norma ČSN 36 0011, která se skládá ze tří souboru. Tato norma platí pro měření osvětlení ve vnitřních prostorech staveb. Pro měření denního osvětlení a měření denní složky sdruženého osvětlení se používá norma ČSN 36 0011-1 společně s ČSN 36 0011-2.
Pro měření umělého osvětlení a měření doplňujícího umělého osvětlení při sdruženém osvětlení se používá norma ČSN 36 0011-1 společně s ČSN 36 0011-3.
Osvětlení ve vnitřních prostorech budov se měří zpravidla pro:
- ověření, zda byly při realizaci osvětlovací soustavy splněny podmínky a hodnoty osvětlení podle pro¬jektu a zda jsou v souladu s hodnotami podle platných norem týkajících se požadavků na osvětlení (obvykle se měří v dokončené budově či výrobním provozu před jejich uvedením do trvalého provozu);
- zjištění podmínek osvětlení a zrakové pohody během užívání osvětlovacích soustav a ověření, zda jsou tyto podmínky v souladu s platnými normami;
- porovnání různých řešení osvětlení vnitřních prostorů z hlediska dosažení podmínek zrakové pohody, z hlediska hospodárnosti nebo z hlediska energetických úspor.
Podle účelu měřeni a z toho vyplývajících požadavků na přesnost se rozeznává měření osvětlení vnitřních prostorů:
- přesné, určené pro posouzení náročných vnitřních prostorů nebo pro výzkumné účely
- provozní, určené pro ověřování správnosti navržených a realizovaných podmínek osvětlení a zrakové pohody, jejich dodržování během užívání stavby a pro porovnání různých řešení osvětlovacích soustav
- orientační, určené pro ověřování základních podmínek zrakové pohody, na základě kterého se navrhuje další postup (opatření v údržbě, popřípadě přesnější měření při zjištění nevyhovujících podmínek)
Podle účelu měření a charakteru vnitřních prostorů se jejich osvětlení měří:
- bez přítomnosti uživatelů (v nových prostorech před jejich uvedením do provozu nebo během jejich užívání tam, kde přítomnost uživatelů vnitřního prostoru neovlivní podstatné podmínky osvětlení a zrakové pohody);
- za přítomnosti uživatelů vnitřního prostoru na jejich obvyklém místě a tehdy, když uživatelé ovlivňují osvětlení stíněním, např. na pracovním místě.
Pro dosažení co nejpřesnějších a vzájemně srovnatelných výsledků vystihujících skutečný stav je při měření osvětlení nezbytné znát a respektovat činitele, které podstatným způsobem osvětlení ovlivňují a věnovat co největší pozornost dodržení správného postupu měření a jeho vyhodnocení.
Měřené veličiny
Při měření osvětlení ve vnitřních prostorech se jako základní veličiny charakterizující podmínky vidění a zrakové pohody měří:
a) úroveň osvětlení v kontrolních bodech, která se vyjadřuje:
- u denního osvětlení a u denní složky sdruženého osvětlení vzhledem k neustálé proměnlivosti hodnotami činitele denní osvětlenosti D, v %
- u umělého osvětlení a u doplňujícího umělého osvětlení při sdruženém osvětlení vzhledem k jeho relativní stálosti hodnotami osvětlenosti E, v Ix;
b) jasy ploch v zorném poli uživatelů vnitřního prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu. Hodnoty jasů se udávají v (cd/m2).
Jako doplňující veličiny pro vyhodnocení podmínek osvětlení a zrakové pohody se podle potřeby měří:
- činitel odrazu světla důležitých povrchů (např. pracovních ploch, stěn, podlah, stropů, vnitřního zaří¬zení);
- činitel prostupu světla materiálů propouštějících světlo;
- činitele znečištění;
- úhly (úhly polohy ploch od směru pohledu, úhly stínění, úhly clonění svítidel, úhly srovnávací roviny atd.);
- další veličiny.
Měřicí přístroje
Pro měření osvětlení se používají fotoelektrické luxmetry a jasoměry. Použitelné celkové chyby luxmetrů a jasoměrů pro různé stupně přesnosti měření a s tím související nejistoty výsledků jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1 - Použitelné celkové chyby luxmetrů a jasoměrů
| Přesnost měření | Přípustná celková chyba v (%) | |
| luxmetry | jasoměry | |
| přesné | ±5 | ±7,5 |
| provozní | ±10 | ±10 |
| orientační | ±15 | ±15 |
Měřicí přístroje (luxmetry a jasoměry) se musí pravidelně kalibrovat prostřednictvím pověřeného pracoviště ve lhůtách odpovídajících údajům výrobce. Je nutné, aby lhůty pro kalibraci byly maximálně:
- 2 roky u přístrojů pro přesné měření;
- 3 roky u přístrojů pro provozní měření;
- 5 let u přístrojů pro orientační měření.
Průměr plochy čidla luxmetru přijímající světlo nesmí být větší než 60 mm; doporučuje se průměr nepřesahující 30 mm. Úhel měřeného pole u jasoměru musí odpovídat podmínkám měření, zejména velikosti a vzdálenosti měřené plochy, pro měření jasů malých a vzdálených ploch nemá být úhel větší než 1°. Pro měření průměrných jasů blízkých a velkých ploch se používá jasoměrů s úhlem měřeného pole do 10°, výjimečně lze použít i jasoměrů s úhlem do 20°, je-li zabezpečeno, že nebude výsledek měření zkreslen jasy okolních ploch. Jasoměr pro přesné a provozní měření má být přizpůsoben pro upevnění na stojan.
Pro výběr přístrojů používaných pro měření denního i umělého osvětlení je nejdůležitější vlastností přizpůsobení poměrné spektrální citlivosti fotonky průběhu standardního fotometrického pozorovatele CIE. U luxmetru je druhou důležitou vlastností směrová chyba (kosinová odchylka). Měřicí hlava s fotonkou musí být korigována na kosinovou odchylku.
