Odpor zemniče závisí na jeho rozměrech, tvaru a na rezistivitě půdy, ve které je uložen. Tato rezistivita se často mění od místa k místu a v závislosti na hloubce uložení zemniče.
Připojovací zařízení nebo přípravky, které závisí výhradně na pájení, se nesmějí používat samostatně, pokud spolehlivě nezajišťují odpovídající mechanickou odolnost.
Rezistivita půdy se vyjadřuje v Ωm. To je číselně rezistance (elektrický odpor) v Ω válce naplněného zeminou, jehož průřez je 1 m2 a který je 1 m dlouhý.
Některé údaje o tom, zda charakteristické vlastnosti půdy jsou z hlediska umístění zemničů více nebo méně vhodné, může poskytnout vzhled povrchu a vegetace. Pokud jsou dostupné výsledky měření na zemnících umístěných v podobných půdních podmínkách, poskytují lepší údaje.
Rezistivita půdy závisí na její vlhkosti a teplotě, což jsou veličiny, které se obě během roku mění. Samotná vlhkost půdy závisí na její zrnitosti a pórovitosti. V praxi se rezistivita půdy zvyšuje s tím, jak se snižuje její vlhkost.
Vrstvy půdy, kterými mohou protékat pramínky vody, jako tomu může být v blízkosti vodních toků, jsou zřídka pro umístění zemničů vhodné. Tyto vrstvy jsou ve skutečnosti složeny z kamenitého podkladu, jsou velmi propustné a jsou snadno nasytitelné vodou vyčištěnou přírodní filtrací, což způsobuje vysokou rezistivitu půdy. V takovém případě by se měly použít hloubkové tyčové zemniče, aby se dosáhlo, pokud možno, půdy o lepší vodivosti.
Rezistivita půdy se znatelně zvyšuje mrazem. Při jeho působení může dosáhnout ve vrstvě zmrzlé půdy hodnoty až několika tisíc Ωm. Tato zmrzlá vrstva může v některých oblastech dosahovat tloušťky až 1 m a více.
Rezistivitu půdy rovněž zvyšuje sucho. Účinek vysychání je možno v některých oblastech zaznamenat až do hloubky 2 m. Hodnoty rezistivity půdy v takovém případě mohou dosahovat řádově stejných hodnot, jaké vykazuje půda v období mrazu.
Rezistivita půdy
Tabulka 1 udává hodnoty rezistivity určitých typů půd. Tabulka 2 dokumentuje, že rezistivita půd stejného charakteru se může měnit ve velkém rozsahu.
První hrubý odhad rezistance (elektrického odporu) zemniče je možno provést, použijí-li se při výpočtu průměrné hodnoty uvedené v tabulce 2.
Je samozřejmé, že výsledné odpory zemničů získané výpočtem s použitím těchto hodnot budou pouze velmi přibližné. Jestliže se použije vzorec uvedený v části “zemniče uložené do půdy“, měření rezistance může dovolovat odhad průměrné hodnoty rezistivity půdy. Tato znalost může být užitečná pro další práce prováděné v podobných půdních podmínkách.
Zemniče uložené do půdy
Zemniče mohou sestávat z částí uložených v zemi provedených z oceli pozinkované v ohni, oceli pokryté mědí, nerezové oceli, oceli s elektrolyticky naneseným povlakem mědi nebo holé mědi.
Spojení mezi kovy rozdílné povahy se nesmí dostat do kontaktu s půdou. Všeobecně platí, že rozdílné kovy a slitiny by se jako zemniče uložené do půdy neměly používat.
Minimální tloušťky a průměry částí zemničů uvažují obvyklé riziko chemického a mechanického poškozování. Přesto však tyto rozměry nemusí být ještě dostatečné, zvláště jestliže existuje vážné nebezpečí koroze. Taková nebezpečí je možno předpokládat v půdách, kterými protékají bludné proudy, například stejnosměrné zpětné trakční proudy, nebo proudy v blízkosti umístění katodické ochrany. V takových případech je třeba provést zvláštní opatření.
Zemniče by se měly ukládat v co nejvlhčích místech přístupné půdy. Musí být ukládány mimo skládky odpadů, např. hnoje, močůvky, chemických látek, koksu atd., jejichž prosakování do půdy může způsobovat korozi zemničů a mají být zřízeny co nejdále od frekventovaných míst.
Kovové sloupy využité jako zemniče
Kovové sloupy (podpěry) vzájemně propojené kovovou konstrukcí a uložené do určité hloubky v zemi mohou být použity jako zemniče.
Soustava vzájemně propojených sloupů po obvodu budovy má přibližně stejnou vodivost jako základový zemnič.
Eventuální zalití ocelových sloupů do betonu použití sloupů jako zemničů nebrání a nijak znatelně velikost zemního odporu zemniče neovlivňuje.
