O kompenzaci jalového výkonu bylo napsáno již mnoho odborných článků a studií. Obsah tohoto článku je především určen provozovatelům a majitelům výroben elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Fenoménem několika předešlých let byla masivní výstavba výroben elektrické energie v podobě fotovoltaických (FVE), větrných elektráren (VTE) či bioplynových stanic, které se zde vyrojily jako houby po dešti. Tento často diskutovatelný, neřízený byznys se podílel nemalou mírou na oživení české ekonomiky. Podpořil mnoho firem nejen z oboru elektro, ale i ostatní firmy jako např. stavební, zámečnické apod.
Avšak jak už to někdy bývá, na řešení kompenzace účiníku nebyl ve většině případů brán zřetel. Hlavu provozovatelům zamotal i požadavek distributorské sítě Eon, která začala požadovat řízení nejen činného výkonu (P), ale i jalového výkonu (Q). Společnosti ČEZ, zatím postačuje řízení P. Avšak v budoucnu je pravděpodobné, že požadavek na řízení Q, tzv. dispečerské řízení, vyvstane i od ČEZu v závislosti na instalovaném výkonu výrobny el. energie.
Pojďme si tedy okrajově připomenout nepříjemnou legislativu týkající se výroben el. energie.
Energetický zákon č. 211/2011 Sb, nařizuje provozovatelům výroben elektrické energie vybavit elektrárny zařízením umožňujícím dálkové dispečerské řízení. Nutno podotknout, že do výroben elektrické energie nespadají jen fotovoltaické elektrárny, nebo solární parky, ale samozřejmě i bioplynové stanice, vodní nebo větrné elektrárny apod. Poslední termín daný výše uvedeným zákonem měl být do 30. června 2013, kdy měly být výrobny osazeny dispečerským řízením s výkonem přesahující 100 kWp. Důvodem je minimalizace ztrát v přenosové soustavě a nutnost regulace napětí v místě připojení. Kdo si ovšem myslí, že tento článek je psán s „křížkem po funuse", je na omylu. Někteří provozovatelé totiž stále váhají s instalací dispečerského řízení a tím se vystavují nebezpečí, že budou odpojeni od distribuční sítě. Elektrárna, která není osazena dálkovou regulací P/Q a výměnou dat (dle pravidel PPDS) není provozuschopná. Pro zpětné připojení si bude muset provozovatel dispečerské řízení pořídit. Avšak s tím, že bude přicházet o výrobu el. energie, kdy bude elektrárna odpojena a čekat na zhotovení dispečerského řízení.
A co vlastně je zmíněné dálkové dispečerské řízení?
Zjednodušeně řečeno jde o dálkové řízení výkonu, jak jalového, tak činného v požadovaných úrovních. Konkrétně u jalového výkonu je regulačních stupňů cos fí pět. Tj. -0,95,-0,97, 1,+0,97 a +0,95. Jak je z daných hodnot vidět, je tedy nutné osadit výrobnu el. energie vhodným kompenzačním zařízením, které si s těmito požadavky jednoduše poradí tak, aby umělo regulovat v kladném i záporném kvadrantu. Jelikož konvenční kompenzace nesplňuje nároky na dynamičnost regulace vzhledem k rychle měnícímu se osvitu a následné rychlé změně výkonu, je potřeba použít speciální hybridní kompenzační zařízení. Protože rozvaděče se většinou do stávajících nn rozvoden nevejdou, musí stát ve venkovním prostředí. Z tohoto důvodu je nutné, již při návrhu tohoto zařízení, vhodně zvolit nejen umístění, ale brát v úvahu i nadmořskou výšku, vlhkost a teplotu okolí a v neposlední řadě řešit otázku topení/chlazení rozvaděče. K tomuto účelu bylo vyvinuto kompenzační zařízení firmy RaP Energo pod označením SKD, které splňuje výše uvedené požadavky, zajišťuje potřebnou dynamičnost regulace, spolehlivost a vysokou životnost celého systému dispečerského řízení.
Při dodávce dispečerského řízení, je bohužel opomínána skutečnost, že i na výrobnu el. energie se vztahuje požadavek na dodržování účiníku v předepsaných hodnotách cos fí 0,95-1. Pokud se hodnota účiníku pohybuje mimo toto rozmezí, je provozovatel penalizován. Při dodávce dispečerského řízení musí být zohledněny parametry dané výrobny, které se v drtivé většině případů liší. Jsou převážně ovlivněny typem a množstvím střídačů, délkou vn kabelů a samozřejmě výkonem elektrárny. Tam, kde není dispečerské řízení zatím požadováno a instalováno, dochází ve většině případů k překompenzování sítě (zpětná dodávka do sítě) a následné penalizaci. Provozovatelé tuto penalizaci často z nevědomosti zbytečně platí, což zvyšuje celkové náklady na provoz výrobny.
Cena za dodávku kapacitní energie do sítě je stanovena Energetickým úřadem na 440Kč/MVAr/h, což je navýšení oproti předcházejícím rokům o 10%. A je pravděpodobné, že tato částka se bude do budoucna opět zvyšovat.
Opozdilcům a provozovatelům, kteří stále váhají, nabízí firma RaP Energo (www.rapenergo.cz) komplexní řešení dané problematiky.
Realizace zakázky se skládá z několika kroků:
- osobní návštěva, včetně technického návrhu a studie proveditelnosti
- průvodní projektová dokumentace
- výroba kompenzačního zařízení
- montáž zařízení, včetně výkopových a betonářských prací
- připojení a oživení
- zaškolení obsluhy a zkouška funkčnosti
- servis záruční i pozáruční
Po vzájemné dohodě a nastavení servisních podmínek může být záruka na dodané zařízení celý životní cyklus tj. cca 20 let.
