Přístupné vodivé části transformátorů třídy ochrany l, které se mohou při průrazu izolace stát živými, musí být trvale a spolehlivě spojeny s ochrannou svorkou v transformátoru. Transformátory třídy ochrany II nesmí mít žádná opatření pro ochranné spojení se zemí.
Jestliže jsou přístupné vodivé části odděleny od nebezpečných živých částí vodivou stínící vložkou, která je spojena s ochrannou svorkou, nebo jsou-li od nebezpečných živých částí odděleny dvojitou izolací nebo zesílenou izolací, nepovažují se pro účely tohoto požadavku za části, které se mohou pravděpodobně stát živými v případě průrazu izolace.
Ochranné svorky transformátorů určených pro připojení k pevné instalaci a ochranné svorky transformátorů s připojením typu X musí splňovat požadavky kapitoly 23 Svorky pro vnější vodiče normy ČSN EN 61558-1 ed. 2. Jejich svírací prostředky musí být dostatečně zajištěny proti náhodnému uvolnění a nesmějí se dát uvolnit bez pomoci nástroje.
Některé svorky, zvláště zdířkové svorky, mohou vyžadovat zvláštní opatření, jako je použití dostatečně pružné části, u níž není pravděpodobné, že by mohla být nedopatřením odstraněna.
Všechny části ochranné svorky musí být takové, aby se vyloučilo riziko koroze v důsledku styku těchto částí s mědí ochranného vodiče, nebo jakéhokoliv jiného kovu, který se těchto částí dotýká.
Jestliže těleso ochranné svorky je částí rámu nebo krytu z hliníku nebo slitiny hliníku, je nutno provést opatření, aby se zabránilo riziku koroze, která je důsledkem styku mědi s hliníkem nebo jeho slitinami.
Těleso ochranné svorky musí být z mosazi nebo z jiného kovu, jehož odolnost proti korozi není horší než u mosazi, pokud to není část kovového rámu nebo krytu.
V tomto případě musí být šroub nebo matice z mosazi nebo z jiného kovu, stejně odolného proti korozi.
Spojení mezi ochrannou svorkou a částmi, které k ní mají být připojeny, musí mít malý elektrický odpor.
Proud ze zdroje střídavého napětí, jehož napětí naprázdno nepřekročí 12 V, a který je roven 1,5násobku jmenovitého vstupního proudu transformátoru nebo 25 A, podle toho, co je vyšší, protéká po dobu jedné minuty mezi ochrannou svorkou a postupně každou přístupnou vodivou částí.
Jmenovitý vstupní proud transformátoru se určí z podílu jmenovitého výkonu transformátoru a jmenovitého vstupního napětí transformátoru, nebo u vícefázových transformátorů vn násobku jmenovitého vstupního napětí transformátoru, kde n je počet fází.
Měří se úbytek napětí mezi ochrannou svorkou a přístupnou vodivou částí a z tohoto úbytku napětí a proudu se vypočítá elektrický odpor.
U transformátoru třídy ochrany I s pohyblivými přívody musí být uspořádání svorek nebo délka vodičů mezi upevněním přívodu a svorkami takové, že v případě sklouznutí přívodu z jeho upevnění se vodiče protékané proudem napnou dříve než ochranný vodič.
