Roboti jsou již dlouho součástí sci-fi i literatury, ale až v posledních desetiletích se staly životaschopnou součástí naší pracovní síly. Milovníci sci-fi si asi vybaví Isaaca Asimova a jeho tři zákony robotiky.
Ačkoli vznikly z fikce, jsou tato pravidla více či méně definována našimi roboty dodnes. Používáme bezpečné, spolupracující roboty, kteří pracují přímo vedle nás, ale ne vždy tomu tak bylo.
Počátky průmyslové robotiky (1938-1979)
Vývoj číslicově řízených strojů a vzrůstající popularita počítačů pomohly vyvést první průmyslové roboty. První známý průmyslový robot, který zapadá do definice ISO, byl vytvořen panem Griffith „Bill“ P. Taylorem v roce 1937 a objevil se v Meccano Magazine následující rok.
Jednalo se o jeřábovitý design, který používal součásti Meccano a byl poháněn jedním elektrickým motorem. Měl pět os, včetně uchopení a otáčení. Robot byl automatizován pomocí papírové pásky s úderníkem a solenoidů. Tím vznikl pohyb v ovládacích pákách.
Tento první robot dokázal nahromadit dřevěné bloky ve vzorcích naprogramovaných papírovou páskou. George Devol vytvořil první průmyslový patent robota v roce 1954. Jeho robot dokázal přenášet předměty z jednoho místa na druhé do vzdálenosti 12 stop. V roce 1956 založil firmu Unimation a vytvořil robota a termín "Univerzální automatizace".
Unimation vyrobil UNIMATE v roce 1962, a stal se tak prvním robotem, kterého realizoval velký výrobce. Společnost General Motors ho začala používat ve svém závodě v New Jersey tentýž rok. V roce 1969 Victor Scheinman vynalezl stanfordské rameno na Stanfordské univerzitě. Jednalo se o elektrického 6-osého kloubového robota.
Tato nová technologie umožnila výrobcům používat roboty při montážních a svařovacích úkonech. Později prodal své návrhy Unimation, který je pak rozvinul.
Mezitím společnost ASEA v Evropě vyvinula v roce 1975 ASEA IRB, který byl prvním plně elektricky poháněným robotem. Byl to také první mikroprocesorový robot, který použil první čipovou sadu Intel.
V roce 1978 byla do světa vypuštěna ramena robota PUMA společnosti Vicarm a Unimation, s podporou General Motors. Tato ruka byla původně použita v montážních linkách a dnes je používána výzkumníky v oblasti robotiky. Společnost OTC Japan konečně vydala v roce 1979 první generaci robotů pro obloukové svařování.
Moderní doba průmyslových robotů (1980 - současnost)
Od roku 1980 začíná exponenciálně stoupat nová robotika. Takeo Kanade vytvořil první robotické rameno s motory instalovanými přímo v kloubu v roce 1981. Robot byl mnohem rychlejší a přesnější než jeho předchůdci.
Společnost Yaskawa America Inc. představila řídící systém Motorman ERC v roce 1988. Ten má schopnost ovládat až 12 os, což byl v té době nejvyšší možný počet. FANUC robotic také vytvořil první prototyp inteligentního robota v roce 1992.
O dva roky později, v roce 1994, byl systém ERC Motorman modernizován, aby podpořil až 21 os. V roce 1998 se tento počet zvýšil až na 27 os a přibyla schopnost synchronizovat až čtyři roboty.
V roce 2008 byl v Linatexu instalován první spolupracující robot (cobot). Tento dánský dodavatel plastů a pryže se rozhodl umístit robota na podlahu, na rozdíl od jeho umístěním za bezpečnostní plot. Robota bylo navíc možné programovat pomocí dotykového displeje.
Zde už bylo jasné, že je to cesta budoucnosti průmyslové robotiky.
Budoucnost?
Dnes máme řadu spolupracujících robotů, kteří začali nahrazovat tyto oplocené verze robotů přímo ve výrobě. Budoucnost vypadá jasně, lidé a roboti mohou společně pracovat na zlepšení výroby jako celku.
