Svítidla musí být konstruována tak, aby jejich živé části nebyly přístupné, je-li svítidlo instalováno a připojeno jako pro normální používání, jakož i otevřeno pro výměnu světelných zdrojů nebo (vyměnitelných) startérů. To platí i tehdy, když svítidla není možno otevřít rukou.
Části se základní izolací se nesmí použít na vnějším povrchu svítidla bez vhodné ochrany proti nahodilému přímému dotyku (dotyku živých částí).
Příkladem částí se základní izolací jsou vodiče vnitřního zapojení, vestavěné ovládací zařízení, atd..
Přístup zkušebním prstem k živým částím není přípustný, jestliže se svítidlo instaluje a/nebo namontuje jako pro normální použití a za stejných podmínek:
- pro přemístitelná a nastavitelná svítidla není dovolený přístup zkušebním prstem k částem se základní izolací, a
- u svítidel připevňovaných na stěnu nesmí být v dosahu ruky přístup k částem se základní izolací z vnějšku svítidla sondou o průměru 50 mm podle obrázku 1 v IEC 61032.
Objímky světelných zdrojů a startérů, pokud se použijí u přemístitelných a nastavitelných svítidel a jsou-li přístupné jak je uvedeno výše, musejí vyhovět zkoušce elektrické pevnosti a požadavkům pro povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti pro dvojitou a zesílenou izolaci.
Při otevření svítidla pro výměnu světelného zdroje nebo startéru může být základní izolace přístupná.
Je-li komponent určený pro zabudování na vnější stranu zcela smontovaného svítidla, které se lze dotknout koulí o průměru 50 mm, musí se vyhovět požadavkům použitelným na samostatný komponent.
Ochrana před úrazem elektrickým proudem musí být zachována při všech způsobech připevnění a polohách svítidla při jeho normálním používání. Přitom je třeba dodržet omezení uvedená v montážních instrukcích výrobce. To platí i pro přestavování všech částí nastavitelného svítidla. Ochrana musí být zachována po odstranění všech částí, které lze rukou odstranit, s výjimkou světelných zdrojů a následujících částí objímek:
- a) u bajonetových objímek:
- čepiček (krytů svorek);
- soklů objímek;
- b) u objímek s Edisonovým závitem:
- čepiček (krytů svorek) pouze u typů s upevněním šňůry;
- vnějších plášťů objímek.
Kryty stacionárních svítidel, které nelze odstranit jednoduše rukou, se neodstraňují. Při této zkoušce se však odstraní ty kryty, které je třeba odstranit při výměně světelných zdrojů nebo startérů.
Přívodní vodiče přidržované bezšroubovými svorkami s rozpojovacími tlačítky se pro tuto zkoušku nesmí odstranit.
Použití svorkovnic stiskacího typu bez krytu není tímto požadavkem vyloučeno. To je možné, protože k uvolnění vodičů z těchto svorkovnic jsou nutné některé specifické činnosti.
Ve svítidlech třídy ochrany I a II, která jsou určena pro trubicové žárovky s paticemi na obou koncích, musí být možnost samočinného odpojení obou pólů při výměně světelného zdroje. Tento požadavek neplatí, jestliže příslušná(é) kombinace patice a objímky odpovídá(jí) normám se zvláštními požadavky na přístupnost živých částí, které mohou způsobit úraz elektrickým proudem.
Izolační vlastnosti laku, smaltu, papíru a podobných materiálů nejsou dostatečně spolehlivé pro zajištění požadované ochrany před úrazem elektrickým proudem a ochrany proti zkratu.
Svítidla se zapalovači určená pro použití s vysokotlakými výbojkami se dvěma konci se musí zkoušet podle obrázku 2.
Překročí-li napětí, měřené podle obrázku 2, hodnotu 34 V (vrcholová hodnota), musí být zapalovač v činnosti pouze tehdy, je-li světelný zdroj zcela zasunut, nebo se ke svítidlu musí připojit výstraha.
Svítidla s dvoupaticovými zářivkami s paticemi Fa 8, musí vyhovovat požadavkům na značení.
Ochrana přemístitelných svítidel před úrazem elektrickým proudem musí zůstat zachována i tehdy, když jsou pohyblivé části svítidla nastaveny ručně do nejnepříznivější polohy.
Pro ochranu před úrazem elektrickým proudem platí následující dodatečné požadavky:
- a) Kovové části svítidel třídy ochrany II, které jsou od živých částí chráněné před úrazem elektrickým proudem pouze základní izolací, jsou pro účely tohoto oddílu živými částmi.
Toto neplatí pro části patic nevedoucích proud, které vyhovují svým platným bezpečnostním normám IEC.
U svítidel třídy ochrany II se skleněné baňky světelných zdrojů nepovažují za části, které mají další ochranu před úrazem elektrickým proudem. Jestliže se skleněné baňky a další ochranná skla mají při výměně světelného zdroje odstranit, nebo jestliže nevyhoví zkoušce, nesmí se používat jako přídavná izolace. - b) Kovové držáky světelných zdrojů pro bajonetové patice světelných zdrojů ve svítidlech třídy ochrany I musí být uzemněny.
- c) Svítidla třídy ochrany III mohou mít v SELV obvodu exponované části vedoucí proud, a to za následujících podmínek:
- napětí u obyčejných svítidel při zatížení nepřekročí 25 V efektivní hodnoty, nebo 60 V nezvlněného DC napětí a dotykový proud nepřevýší:
- pro AC: 0,7 V (vrcholová hodnota)
- pro DC: 2,0 mA
- napětí naprázdno nepřekročí 35 V (vrcholová hodnota) nebo 60 V nezvlněného DC napětí.
Jestliže napětí nebo proud překročí výše uvedené hodnoty, musí alespoň jedna z vodivých částí v SELV obvodu být izolovaná izolací, která po dobu 1 min vydrží zkušební napětí 500 V efektivní hodnoty. - u jiných svítidel než obyčejných nepřevýší jmenovité napětí 12 V efektivní hodnoty nebo 30 V nezvlněného DC napětí.
Svítidla třídy ochrany III se připouští pouze pro připojení ke zdroji SELV.
Přemístitelná svítidla připojená na síť přívodní šňůrou s vidlicí, musí mít ochranu před úrazem elektrickým proudem, která není závislá na povrchu podkladu.
Kryty a jiné části, poskytující ochranu před úrazem elektrickým proudem, musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a musí být spolehlivě zajištěny proti uvolnění při normální manipulaci.
Svítidla (s výjimkou svítidel uvedených dále), ve kterých je kondenzátor s kapacitou překračující 0,5 nF, musí mít vybíjecí zařízení, která zajistí, že napětí na kondenzátoru po uplynutí 1 min po odpojení svítidla od napájecího zdroje při jmenovitém napětí nepřekročí 50 V.
Přemístitelná svítidla připojovaná na napájecí síť vidlicí, svítidla připojovaná adaptérem přípojnice nebo svítidla připojovaná konektorem s kontakty přístupnými normalizovaným zkušebním prstem, a která mají kondenzátor s kapacitou větší než 0,1 µF (nebo 0,25 µF u svítidel se jmenovitým napětím nižším než 150 V), musí mít takové vybíjecí zařízení, které zajistí, že napětí mezi kolíky vidlice nebo kontakty adaptéru/konektoru, po uplynutí 1 s od odpojení nepřekročí 34 V.
Ostatní svítidla připojená na napájení vidlicí, ve kterých je kondenzátor s hodnotou větší než 0,1 µF (nebo 0,25 µF u svítidel se jmenovitým napětím nižším než 150 V) a adaptéry přípojnice zabudované do svítidla, musí mít takové vybíjecí zařízení, které zajistí, že napětí mezi kolíky vidlice po uplynutí 5 s nepřekročí efektivní hodnotu 60 V.
Vybíjecí zařízení (pro všechny druhy svítidel) může být namontované na kondenzátoru nebo uvnitř kondenzátoru, nebo se musí umístit odděleně uvnitř svítidla.
