Beton použitý v základech budovy má určitou vodivost a všeobecně velkou kontaktní plochu s půdou. Proto holé kovové, zcela v betonu uložené zemniče, pokud beton není od půdy izolován použitím zvláštní tepelné zpracované izolace nebo jinými opatřeními, mohou být použity pro účely uzemnění.
V důsledku chemických a fyzikálních účinků je holá nebo v ohni pozinkovaná ocel i ostatní materiály uložené v betonu hlouběji než 5 cm vysoce chráněná před korozí obvykle po celou dobu života budovy. Pokud je to možné, měly by se využít rovněž účinky vodivosti výztuže v budově.
Vytvoření základového zemniče v betonu při stavbě domu může představovat hospodárné řešení k získání trvalého dobrého zemniče, protože:
- nevyžaduje dodatečné výkopové práce,
- je proveden v hloubce, která je obvykle prostá negativních vlivů v důsledku sezónních a povětrnostních podmínek,
- zajišťuje dobrý kontakt s půdou,
- rozprostírá se prakticky přes celkový povrch základů budovy a výsledkem toho je minimální impedance zemničů, kterou je možno pomocí této povrchové plochy získat,
- zajišťuje optimální provedení uzemňovací soustavy pro účely systému ochrany před bleskem
- od počátku výstavby budovy může být použit jako zemnič pro elektrické zařízení staveniště.
Kromě svého zemnícího účinku je základový zemnič v betonu dobrým základem pro vytvoření hlavního pospojování.
Pro provedení základového zemniče v betonu platí následující požadavky a rady.
Další kritéria týkající se použití zemničů zabudovaných v betonových základech
Jestliže betonové základy mají být kompletně chráněny před ztrátou tepelné energie použitím nevodivých materiálů, nebo jestliže v základech je třeba použít určité izolační materiály proti vodě, např. využívající fólie tlustší než 0,5 mm, není uzemnění využívající beton základu realizovatelné. V takových případech může být pro ochranné účely využit pozitivní účinek betonové výztuže a pro účely uzemnění mohou být využity jiné uzemňovací soustavy, např. doplňující základové zemniče v betonu uložené pod izolací základů nebo zemnicí soustava kolem budovy nebo základové zemniče uložené v půdě.
Pro betonové základy bez kovové výztuže musí být základové zemniče v betonu koordinovány s typem a rozměry základů. Přednost se dává jednomu nebo více vzájemně propojeným uzavřeným okruhům nebo obdélníkům s rozměry do 20 m.
Aby se zabránilo uložením zemničů do betonu v hloubce menší než 5 cm, měla by být provedena vhodná opatření pro dodržení vzdálenosti drátu zemniče od půdy. Jestliže jsou jako zemnič použity pásky, měly by být upevněny ve vztyčené poloze na hraně, aby se zabránilo vzniku dutin bez betonu pod páskem. Jestliže je v betonu výztuž, měly by k ní být vodiče uzemnění připevněny ve vzdálenostech ne větších než 2 m. Nemělo by se používat klínových spojů.
Vodiče zemniče v betonovém základu by měly mít alespoň jeden vývod (vývodové oko) pro spojení s elektrickou instalací budovy, ať už vycházející z betonu dovnitř do budovy k vhodnému připojovacímu bodu (např. k hlavní uzemňovací svorce) nebo zakončený ve speciální připojovací svorce uložené v betonu na povrchu stěny. V bodě připojení musí být vývod (vývodové oko) pro účely údržby a měření.
Pro ochranu před bleskem a pro budovy, na něž jsou kladeny zvláštní požadavky z hlediska informačních technologií, může být zapotřebí, aby základový zemnič měl více než jeden vývod (jedno vývodové oko) - např. pro svody systému ochrany před bleskem.
Pro spojení potřebná vně základového betonu procházející půdou, je nutné brát u ocelových vodičů v úvahu problémy s korozí. Pro tato spojení se doporučuje, aby vstupovaly do betonu uvnitř budovy nebo vně budovy ve vhodné výšce nad úrovní terénu.
Kovová výztuž základů budovy může být použita jako zemnič za předpokladu, že je důkladně propojena. Pro svařované spoje se vyžaduje svolení i osoby odpovědné za návrh stavby a analýzu konstrukce budovy. Spojení provedená pouze vázacím ocelovým drátkem nejsou vhodná pro účely ochrany, ale mohou být dostačující pro účely informační technologie. Předpjatá výztuž nesmí být jako zemnič využívána.
Pokud jsou jako výztuž použity svařované sítě provedené z drátu malého průměru, je možné použít je jako zemniče za předpokladu, že jsou řádné ve více nižných bodech připojeny k vývodu (vývodovému oku) nebo k jiným částem zemniče. Průměr jednotlivých drátů takové sítě by neměl být menší než 5 mm alespoň při čtyřech spojeních mezi vývodem (vývodovým okem) a sítí provedených v různých bodech každé sítě.
Vodiče zemničů by neměly přecházet přes spáry mezi různými částmi rozsáhlejších základů. Na takových místech by měly být instalovány vhodné poddajné spojky vně betonu, aby se tak zajistila potřebná elektrická spojení.
Základové zemniče v betonu jednotlivých základů (např. pro konstrukci rozlehlých hal) by měly být spojeny s jinými částmi základových zemničů v betonu ostatních částí použitím vhodných uzemňovacích přívodů.
Možné korozní problémy u ostatních instalací vně základových zemničů v betonu
Pozornost je třeba věnovat té skutečnosti, že uložení běžné oceli v betonu (ať už se jedná o ocel holou nepozinkovanou nebo v ohni pozinkovanou) vede ke vzniku elektrochemického potenciálu rovnému elektrochemickému potenciálu mědi uložené v půdě. V důsledku toho zde vzniká nebezpečí elektrochemické koroze při ostatních uzemňovacích opatřeních provedených pomocí oceli uložené v půdě v blízkosti základů a spojené se základovým zemničem v betonu. Tento účinek může být také shledán u zpevněných základů rozsáhlých budov.
Jakýkoliv ocelový zemnič nesmí být veden přímo z betonového základu do půdy vyjma zemničů provedených z nerezové oceli nebo jinak velmi dobře chráněných vhodným předem připraveným opatřením proti vlhkosti. Povlak vytvořený pozinkováním v ohni nebo ochrana provedená nátěrem nebo jinými podobnými materiály nejsou po určité době pro tuto část uzemňovací soustavy dostatečné. Doplňující uzemnění kolem nebo v blízkosti budov by nemělo být provedeno jinak než v ohni pozinkovanou ocelí, aby se zajistila dostatečná životnost této části zemnicí soustavy.
Dokončení základových zemničů v betonu
Poté co se vodiče zemničů a/nebo základová výztuž v betonu připraví, ale předtím než dojde k zalití betonem, by měla osoba znalá provést celkové posouzení uzemňovací soustavy a vypracovat o tom zprávu. Dokumentace by měla obsahovat popis, plány a fotografie a měla by být součástí dokumentace celé elektrické instalace (viz IEC 60364-6).
Beton použitý v základech by měl obsahovat alespoň 240 kg cementu připadajícího na m3 betonu. Beton musí mít vhodnou polotekutou konzistenci, aby vyplnil díry pod zemniči.
