Normy pro ověření bezpečnosti elektrických spotřebičů - 2. část

Dále bude uveden průběh a vyhodnocení opakovaných zkoušek a zkoušek po opravě tak, jek jej požadují obě EN normy.

Zkoušky

Přehled zkoušek
Zkoušky musí být provedeny v rozsahu a v pořadí uvedeném v normě:

1. Vizuální kontrola (kap. 5.2).
2. Zkoušky ochranných opatření:
   a) Ochranné pospojování (spojitost ochranného obvodu u tř. I) (kap. 5.3).
   b) Stav izolace měřením izolačního odporu (kap. 5.4).
   c) Měření proudu ochranným vodičem a/nebo dotykového proudu (kap. 5.5 a 5.6).
   d) Měření výstupního napětí obvodů SELV nebo PELV (kap. 5.7).
   e) Měření unikajících proudů spotřebiče při připojení napětí do plovoucího vstupu, pokud jej spotřebič obsahuje (kap. 5.8).
   f) Zkouška polarity napájecího napětí na připojovací vidlici (kap. 5.10).
   g) Zkoušky opatření doplňkové ochrany, pokud je spotřebič obsahuje (kap. 5.9).
3. Dokumentace a vyhodnocení zkoušek (kap. 6.).

Vizuální kontrola
Účelem prohlídky je:

• Vizuální prověření vnější izolace a dalších viditelných bezpečnostních prvků s cílem nalézt případné viditelné závady a určit podmínky vhodnosti spotřebiče pro prostředí:
  - Kryt spotřebiče (neporušenost, celistvost, větrací otvory, tepelné namáhání).
  - Síťová šňůra (stav izolace, odlehčovací zařízení, kabelová příchytka).
  - Napájecí vidlice (tepelné namáhání, pevnost připojení ke šňůře).
  - Pojistky – dimenzování.
• Zjištění třídy ochrany a dalších konstrukčních prvků spotřebiče, které mají vliv na stanovení postupu měření a volbu měřicích metod:
  - Třída ochrany.
  - Elektronické obvody (doutnavky, SPD, stykače a elektronické spínače).
  - Vodivé, dotyku přístupné díly nespojené s PE obvodem.
  - Náhodně uzemněné části krytu.
  - Zda má spotřebič průchozí PE vodič.
  - Zda má spotřebič výstup pro připojení dalších zařízení (zdroje malého napětí).

Odpor ochranného pospojování
Cílem zkoušky je ověření spojitosti ochranného obvodu mezi svorkou PE vodiče síťového přívodu a každou přístupnou vodivou částí, která by k PE vodiči měla být připojena.

Provedení zkoušky:

• Vizuální kontrolou celé délky cesty ochranného uzemnění.
• Změřením odporu mezi svorkou PE vodiče síťového přívodu a každou částí s ní spojenou.
• Po opravě také manuální kontrolou upevnění kabelu do konektorů a svorek.

Vyhodnocení zkoušky:

• Kabel do průřezu 1,5 mm² o délce do 5 m …………………. 0,3 Ω
• Na každých 7,5 m se připočte .............……………………… 0,1 Ω do max 1 Ω
• Pro jiné průřezy a délky kabelů výpočtem ……….........…… R=ρ(l/A) +0,1 Ω

Izolační odpor
Cílem zkoušky je ověření kvality izolací zkoušeného spotřebiče změřením jejich odporu.
Provedení zkoušky měřením izolačního odporu:

• Mezi živými částmi a všemi přístupnými vodivými částmi včetně částí spojených s PE (kromě PELV).
• Mezi živými částmi obvodu SELV nebo PELV a živými částmi napájenými ze sítě nn.

Výjimky ze standardního postupu měření:

• Hodnota zkušebního napětí musí být DC 500 V. Může být snížena na DC 250 V v případě:
  - pokud spotřebič obsahuje přepěťovou ochranu
  - pokud se měří izolační odpor mezi živou částí SELV/PELV a přístupnými vodivými částmi
• Měření izolačního odporu lze vynechat v případě:
  - pokud by mohlo poškodit spotřebič
  - pokud spotřebič obsahuje spínače závislé na napětí

Vyhodnocení zkoušky podle ČSN EN 50678:

• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem spojeným s PE (tř. I):
  - Všechny spotřebiče ………… 1,0 MΩ
  - Spotřebiče s topnými prvky … 0,3 MΩ
• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem nespojeným s PE (tř. II) …….....… 7 / 2 MΩ
• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem za zdrojem SELV/PELV …….…… 2,0 MΩ
• Po opravě mezi síťovou částí a částmi obvodu SELV/PELV … 0,25 MΩ
• Živé části za zdrojem SELV/PELV proti přístupným vodivým částem (tř. III) ………………… 0,25 MΩ

Vyhodnocení zkoušky podle ČSN EN 50699:

• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem spojeným s PE (tř. I):
  - Všechny spotřebiče ………… 1,0 MΩ
  - Spotřebiče s topnými prvky … 0,3 MΩ
• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem nespojeným s PE (tř. II) ……..…… 2,0 MΩ
• Části napájené ze sítě proti přístupným vodivým částem za zdrojem SELV/PELV ……..…… 2,0 MΩ
• Živé části za zdrojem SELV/PELV proti přístupným vodivým částem (tř. III) .………………… 0,25 MΩ
• U spotřebičů s topnými prvky nad 3,5 kW lze izolace považovat za vyhovující i v případě nevyhovujícího výsledku měření izolačního odporu, pokud vyhoví při měření unikajícího proudu.

Proud protékající ochranným vodičem
Cílem zkoušky je ověření kvality izolací zkoušeného spotřebiče tř. I mezi živou částí a dotyku přístupnými vodivými částmi spojenými s PE vodičem měřením proudu, který mezi nimi teče. Měření lze provést následujícími metodami:

• Metodou přímou (přímé měření proudu tekoucího PE).
• Měřením reziduálního proudu (měření rozdílu proudů tekoucích pracovními vodiči spotřebiče).
• Metodou alternativní pomocí zdroje měřicího napětí připojeného mezi síťovou část a PE obvod.

Vyhodnocení zkoušky:

• Maximální proud ochranným vodičem u spotřebičů obecně ………… 3,5 mA
• Spotřebiče s topnými prvky s příkonem nad 3,5 kW ……................... 1 mA /kW až do 10 mA

Podmínky použití měřicích metod:

• Při použití přímé metody nesmí být žádná vodivá, s PE propojená část spotřebiče spojena se zemí jiným způsobem než přes PE vodič.
• Při použití alternativní metody:
  - nesmí spotřebič obsahovat spínače závislé na napětí nebo spínané napájecí zdroje
  - pokud naměřené hodnoty překročí povolené mezní hodnoty unikajícího proudu, provede se ověření výsledku přímou metodou, nebo měřením reziduálního proudu
• Při použití přímé metody nebo měření reziduálního proudu musí být spotřebič zkoušen:
  - při všech možných pozicích sítového připojení (záměně polarity pracovních vodičů)
  - při všech provozních podmínkách, které mohou mít vliv na velikost proudu procházejícího ochranným vodičem (polohy spínačů, přídavné agregáty apod.)
  - Pro vyhodnocení zkoušky se použije nejvyšší naměřená hodnota unikajícího proudu

Dotykový proud
Cílem zkoušky je ověření kvality izolací zkoušeného spotřebiče mezi živou částí a dotyku přístupnými vodivými částmi, které nejsou spojeny s PE vodičem, ani jiným způsobem uzemněny.
Zkouška se provede měřením proudu odtékajícího z měřené části spotřebiče po jejím uzemnění přes měřicí přístroj. Měření lze provést metodou:

• přímou (přímé měření proudu tekoucího z měřené části po jejím uzemnění přes měřicí přístroj)
• měření reziduálního proudu (měření rozdílu proudů tekoucích pracovními vodiči spotřebiče po uzemnění zkoušené vodivé části spotřebiče přes měřicí přístroj)
• alternativní (pomocí zdroje měřicího napětí připojeného mezi síťovou část a zkoušenou část spotřebiče)

Vyhodnocení zkoušky:

• Dotyku přístupné neuzemněné vodivé části spotřebiče ……………… 0,5 mA
• Spotřebiče tř. III nebo obvody SELV/PELV …..................................… měření se nevyžaduje

Potvrzení shody specifikací SELV/PELV
U spotřebičů generujících napětí ze zdroje SELV/PELV se ověřuje:

• Shoda generovaného malého napětí s údaji na typovém štítku nebo v technické dokumentaci změřením generovaného napětí.
• Stav izolací mezi síťovou částí a výstupem malého napětí ze zdroje SELV/PELV změřením izolačního odporu.
• Stav izolací mezi výstupem ze zdroje SELV/PELV a přístupnými vodivými částmi spotřebiče, které nejsou spojeny s PE.

Unikající proud z plovoucího vstupu
U spotřebičů, které se připojují vyššímu než bezpečnému napětí (> AC 50 V, DC 120 V) plovoucím vstupem, se měří unikající proud, který vznikne tímto připojením k jmenovitému vstupnímu napětí plovoucího vstupu. Jde například o měřicí přístroj napájený ze sítě, ke kterému se připojí napětí do měřicího vstupu.

Postup při měření:

1. Měření unikajícího proudu spotřebiče tekoucího PE vodičem, nebo celkového unikajícího proudu měřením reziduálního proudu.
2. Měření unikajícího proudu mezi plovoucím vstupem a dotyku přístupnými částmi (PE):
   a) Měření se provede alternativní metodou mezi plovoucím vstupem a PE vodičem.
   b) Naměřená hodnota se přepočítá z měřicího napětí alternativní metody na jmenovité maximální napětí plovoucího vstupu proti zemi.
3. Celkový proud tekoucí PE vodičem se zjistí součtem proudů zjištěných v předchozích krocích.

Doplňující zkoušky
V případě potřeby a/nebo pokud spotřebič obsahuje jiné bezpečnostní prvky než obvyklé, se provedou doplňující zkoušky.
O jejich vykonání a způsobu provedení rozhoduje zkoušející technik:

• Obsahuje-li spotřebič další ochranná opatření, která zkoušející technik zjistí, potom musí rozhodnout, jak zkoušku jejich funkčnosti provést:
• RCD, PRCD – zkouška parametrů RCD vhodným měřicím přístrojem (IΔN, vypínací čas).
• Polarita připojení síťové vidlice nebo zapojení vícefázové vidlice.
• Funkční zkoušky prvků, které mají vliv na elektrickou bezpečnost spotřebiče. Přihlíží se na doporučení výrobce.

V příštím, závěrečném díle se zaměříme na dokumentaci o provedených zkouškách a požadavky na měřicí přístroje.