Normy pro ověření bezpečnosti elektrických spotřebičů - 1. část

A od září 2021 platí i nová norma pro pravidelné zkoušky bezpečnosti elektrických spotřebičů ČSN EN 50699 – Opakované zkoušky elektrických spotřebičů. Vzhledem k tomu, že ČSN 33 1600 ed. 2 nebyla zrušena a je i nadále platná, týkají se nyní provádění kontrol bezpečnosti elektrických spotřebičů celkem tři normy. Proto byla ČSN 33 1600 ed. 2 doplněna dvěma změnami Z1 a Z2, které vymezují platnost a vzájemné vztahy všech tří norem. Pro techniky zabývajícími se opravami a zkouškami elektrických spotřebičů tedy bude důležité seznámit se s novými normami, a také s tím co je v ustanoveních obou nových norem odlišné od starší normy ČSN 33 1600 ed. 2.

Změny Z1 a Z2 v čsn 33 1600 ed. 2

Změnami Z1 a Z2 se mění některá ustanovení ČSN 33 1600 ed. 2 tak, aby byla tato národní norma uvedena do souladu s novými EN normami určenými ke kontrolám bezpečnosti elektrických spotřebičů.
Nejdůležitějšími ustanoveními změny Z1 jsou:

• Ověřování účinnosti ochranných opatření spotřebičů po opravě se provádí podle ČSN EN 50678.
• Ověřování účinnosti ochranných opatření spotřebičů po opravě musí provádět pracovníci s kvalifikací minimálně §6 vyhl. č. 50/1978 Sb., kteří jsou prokazatelně proškoleni v provádění zkoušek podle ČSN EN 50678 a mají k dispozici potřebné měřicí přístroje.
• Kopii zápisu o provedených zkouškách obdrží provozovatel (uživatel) spotřebiče, originál zápisu je uložen u osoby, která zkoušku bezpečnosti provedla po dobu nejméně 5 let.

Nejdůležitějšími ustanoveními změny Z2 jsou:

• Zavádí pojmy „opakovaná zkouška“ a „opakovaná revize“ elektrického spotřebiče.
• Opakovaná zkouška elektrického spotřebiče se provádí podle ČSN EN 50699.
• Tabulka 1 normy stanovující lhůty pro provádění pravidelných revizí spotřebičů byla modifikována. Původní lhůty platné pro pravidelné revize spotřebičů byly beze změny použity pro opakované zkoušky a tabulka byla rozšířena o lhůty pro provádění opakovaných revizí, které byly stanoveny na čtyřnásobek lhůt určených pro opakované zkoušky.
• Opakované zkoušky spotřebičů musí provádět pracovníci s kvalifikací minimálně §6 vyhl. č. 50/1978 Sb., kteří jsou prokazatelně proškoleni v provádění zkoušek podle ČSN EN 50699 a mají k dispozici potřebné měřicí přístroje.

Oprávnění k provádění zkoušek elektrické bezpečnosti

Na rozdíl od ČSN 33 1600 ed. 2, která kvalifikaci osoby, jež může revize spotřebičů vykonávat, dosud výslovně neupravovala, nové ČSN EN 50678 a ČSN EN 50699 stanovují, že opakované zkoušky i zkoušky po opravě může provádět pouze osoba znalá v elektrotechnice. Koho lze považovat za osobu znalou je definováno v kap. 3. (Termíny a definice) a upraveno národní poznámkou NP1.
Za osobu znalou lze považovat pracovníka s odpovídajícím elektrotechnickým vzděláním a zkušenostmi, který umí rozeznat možná nebezpečí související s prací na elektrickém zařízení, je prokazatelně obeznámen s postupy zkoušek dle obou norem, dokáže správně vyhodnotit jejich výsledky a je seznámen s možnými nebezpečími, které mohou vzniknout při samotné zkoušce nebo při nedbalosti s jejím provedením či vyhodnocením. Národní poznámka NP1 potom upřesňuje, že za osoby znalé lze pokládat pracovníky s oprávněním dle §6, §7, §8, §9 vyhl. č. 50/1978 Sb.
Pozn.: V ČSN 33 1600 ed. 2 jsou identické požadavky na kvalifikaci osob uvedeny v příloze E změny Z2.
Shrnutí požadavků na kvalifikaci osob:

• Ověření účinnosti ochranných opatření spotřebiče po opravě podle ČSN EN 50678 musí provádět osoba znalá v elektrotechnice (§6 nebo §7 nebo §8 nebo §9 vyhl. 50/1978 Sb.), která je prokazatelně proškolena v praktickém provádění zkoušek a měření podle ČSN EN 50678 a prokazatelně má k dispozici měřicí přístroj umožňující provádět příslušná měření stanovená normou.
• Opakované zkoušky podle ČSN EN 50699 musí provádět osoba znalá v elektrotechnice (§6 nebo §7 nebo §8 nebo §9 vyhl. 50/1978 Sb.), která je prokazatelně proškolena v praktickém provádění zkoušek a měření podle ČSN EN 50699. Norma připouští i možnost provádění opakovaných zkoušek osobou poučenou v elektrotechnice pod dohledem osoby znalé v elektrotechnice bez upřesnění, koho lze považovat za osobu poučenou. Příloha E změny Z2 normy ČSN 33 1600 ed. 2 tuto možnost neuvádí. Zkušební technik musí prokazatelně mít k dispozici měřicí přístroj umožňující provádět příslušná měření stanovená normou.
• Opakované revize podle ČSN 33 1600 ed. 2 musí provádět revizní technik (§9 vyhl. 50/1978 Sb.).

Lhůty opakovaných revizí a zkoušek elektrických spotřebičů

Evropská norma EN 50699 nestanovuje konkrétní lhůty provádění opakovaných zkoušek a odkazuje se na ustanovení národních předpisů (norem) nebo na doporučení výrobce elektrického zařízení (spotřebiče). V případě neexistence jiných předpisů norma doporučuje pro stanovení lhůty opakovaných zkoušek vypracovat analýzu rizik (viz pozn. v kap 4 normy). Pro Českou republiku jsou lhůty opakovaných zkoušek stanoveny v ČSN 33 1600 ed. 2, změna Z2, tabulka 1.
Tabulka kromě opakovaných zkoušek uvádí také lhůty pro opakované revize spotřebičů, a to ve čtyřnásobných intervalech, než jsou termíny opakovaných zkoušek, přičemž opakovaná revize může nahradit opakovanou zkoušku. Pokud se tedy intervaly zkoušek a revizí uvedou do souladu, potom po třech opakovaných zkouškách provedených ve stanovených lhůtách postupem podle ČSN EN 50699, se na spotřebiči provede opakovaná revize podle ČSN 33 1600 ed. 2, kterou musí provést revizní technik s oprávněním §9 vyhl. 50/1987 Sb.

Lhůty opakovaných zkoušek a revizí

• Dojde-li k souběhu termínů pro provedení opakované zkoušky a opakované revize, potom vykonání revize lze považovat i za splnění povinnosti vykonat opakovanou zkoušku. Termín další opakované zkoušky se v tom případě stanoví od data provedení revize.
• Ověřování účinnosti ochranných opatření spotřebiče (zkouška) po opravě se provádí podle ČSN EN 50678 (viz. ČSN 33 1600 ed. 2, změna Z1).
• Opakovaná zkouška se provádí podle ČSN EN 50699 v termínech podle tabulky v ČSN 33 1600 ed. 2, změna Z2.
• Opakovaná revize se provádí podle ČSN 33 1600 ed. 2 v termínech podle tabulky v ČSN 33 1600 ed. 2, změna Z2.
• První opakovaná revize a opakovaná zkouška po uvedení spotřebiče do provozu se provádí nejpozději do konce lhůty uvedené v tabulce.
• Pokud nový, nebo již používaný elektrický spotřebič nebyl používán a byl skladován déle než 12 měsíců, provede se před jeho uvedením do provozu opakovaná zkouška.
• Pokud je elektrické ruční nářadí používáno velmi často (více než 250 hodin ročně), je vhodné místním provozním bezpečnostním předpisem stanovit kratší lhůty opakovaných zkoušek a revizí.
• Lhůty opakovaných revizí a zkoušek se uplatní i u spotřebičů, které jsou v dlouhodobém pronájmu. Za zajištění provádění zkoušek a revizí v tom případě odpovídá jejich uživatel (nájemce).
• Pro prodlužovací a odpojitelné síťové přívody se použijí lhůty z tabulky uvedené pro spotřebiče držené v ruce. Pokud prodlužovací přívod obsahuje ochranný vodič, ověřuje se jeho spojitost měřením odporu a použijí se lhůty pro spotřebiče tř. I. Pokud je odpojitelný přívod trvale používán s konkrétním spotřebičem, aplikují se stejné lhůty opakovaných zkoušek a revizí, které platí pro spotřebič, se kterým je přívod používán.
• U spotřebičů provozovaných v záruční lhůtě se zkoušky provádí v rozsahu nevyžadujícím zásah do jejich konstrukce. Termín první opakované zkoušky se stanoví od uvedení spotřebiče do provozu. U nových, dosud nepoužívaných spotřebičů třídy ochrany I, včetně odpojitelných a prodlužovacích přívodů obsahujících PE vodič, se doporučuje před jejich uvedením do provozu ověřit spojitost PE vodiče měřením jeho odporu.
• Lhůty opakovaných revizí mohou být stanoveny odlišně od termínů uvedených v tabulce na základě analýzy rizik.

Rozsah platnosti ČSN EN 50678 a ČSN EN 50699

Norma ČSN EN 50678 stanovuje postupy pro zajištění elektrické bezpečnosti ověřením účinnosti ochranných opatření u elektrických spotřebičů, které byly již uvedeny na trh, užívány a byla na nich provedena oprava. Účelem zkoušek vykonaných podle této normy je ověření, že zásahy do spotřebiče provedené za účelem jeho opravy nezpůsobily porušení jeho ochranných prvků, a že ochranná opatření zajišťující jeho bezpečnost před úrazem elektrickým proudem jsou po opravě plně funkční.
Norma ČSN EN 50699 stanovuje postupy pro zajištění elektrické bezpečnosti u spotřebičů, které byly uvedeny na trh a jsou používány, ověřením funkčnosti jejich ochranných opatření.
Normy se vztahují na spotřebiče s následujícími vlastnostmi:

• se jmenovitým provozním napětím AC 25 V ÷ 1000 V nebo
• se jmenovitým provozním napětím DC 60 V ÷ 1500 V a
• se jmenovitým provozním proudem do 63 A, které mají připojení ke koncovým obvodům (CAT II):
  − zásuvkovým spojením typu A (viz definice v kap. 3) nebo
  − trvale připojené (viz definice v kap. 3)

Norma neplatí pro spotřebiče s následujícími vlastnostmi:

• Přístroje a zařízení, které jsou součástí pevné instalace (zkouší se podle ČSN 33 2000–6 ed. 2).
• Záložní zdroje UPS, fotovoltaické střídače a výkonové měniče.
• Zařízení audio, video, informační a komunikační technologie (jen ČSN EN 50678).
• Nabíjecí stanice pro elektromobily.
• Silová napájecí zařízení a silové pohony.
• Programovatelné automaty PLC.
• Zařízení pro důlní použití a pro výbušné prostory.
• Zdravotnické elektrické přístroje (ČSN EN 62353).
• Zařízení pro obloukové svařování (ČSN EN 60974-4 ed. 3).
• Elektrická zařízení strojů (ČSN EN 60204-1 ed. 3).

V pokračování, se zaměříme na průběh a vyhodnocení opakovaných zkoušek a zkoušek po opravě tak, jek jej požadují normy ČSN EN 50678 a ČSN EN 50699.