Současný rozvoj informačních a komunikačních technologií klade požadavky na výkonnější přístroje. Stále citlivější přístroje instalované v průmyslových, komerčních i obývaných stavbách zvyšují nároky na správnou stavbu vnějšího i vnitřního hromosvodu, včetně účinné ochrany před vlivy přepětí.
Požadavek na přítomnost zařízení pro registraci činnosti hromosvodu byl vysloven již v normách řady IEC 1024 a ČSN EN 62305, bližší specifikace požadavků byla dána normou ČSN EN 50164-6 v roce 2009 v souběhu platnou ČSN EN 62561-6 z roku 2012 s názvem Součásti systému ochrany před bleskem (LPSC) - Část 6: Požadavky na čítače úderů blesků (LSC). Tato norma kromě „standardních“ požadavků na krytí, mechanickou odolnost a odolnost proti přírodním vlivům zadává i základní parametr pro přístroje registrující činnost hromosvodní soustavy proudem o průběhu vlny 8/20 µs a hodnotou mezi 1 kA a 100 kA. Norma určuje i základní parametr pro přístroje registrující činnost omezovačů přepětí – zde se registrovaný proud pohybuje mezi 500 A a (podle výkonnosti svodiče) 20 až 100 kA. Čítače úderů blesků jsou dále tříděny dle použití, minimálního detekovaného proudu, maximální snímatelné hodnoty a odolnosti vůči proudu výboje.
Přístroje registrující průchod bleskového proudu svodem bývají osazovány přímo na svod hromosvodu, jejich funkce je většinou omezena na počítání výbojů blesku, které svodem protekly. Toto omezení je praktické, umožní snadnou orientaci, týkající se ohrožení elektrických a elektronických systémů uvnitř stavby, ke kterému mohlo dojít po bouřce. Bývá používáno u klasických jímačů, hlavně ale u takzvaných aktivních jímačů, vzhledem k předpokládanému nižšímu počtu svodů oproti klasickému franklinovskému hromosvodu. Tyto registrační přístroje má ve svém sortimentu většina výrobců hromosvodní techniky.
Jiné možné řešení představuje využití změny vektoru polarizovaného paprsku systémem, který v reálném čase rozpozná, analyzuje a poskytne k dalšímu zpracování všechny důležité parametry rázových proudů při průběhu blesku. Přístroj s bezkontaktním měřením intenzity a průběhu tranzientního jevu lze využít například při monitoringu činnosti svodičů přepětí určených pro sítě vysokého nebo velmi vysokého napětí. Z naměřených hodnot je možno zjistit přibližný průběh kladných i záporných impulzních proudů včetně jejich směru, ale také lze odvodit skutečné zatížení přístrojů. Podle získané informace může uživatel optimalizovat termíny kontroly a údržby – to je výhodné hlavně pro plánované prohlídky s údržbou zařízení v exponované poloze - jako například ve větrných elektrárnách nebo v rozvodnách a transformovnách vysokého, velmi vysokého a zvláště vysokého napětí.
Přístroj používá nepřímou metodu měření rázových proudů s využitím Faradayova efektu – působení elektromagnetického pole na polarizovaný světelný paprsek. Ke stáčení roviny polarizovaného světla dochází vždy, když elektrické pole vyvolá v prostředí magnetickou polarizaci a naopak, magnetické pole polarizaci elektrickou. Magnetická indukce v důsledku rázového proudu tedy ovlivňuje nejen polarizační rovinu světelného signálu, ale nepřímo i naměřenou hodnotu. Systém monitoringu bleskového proudu snímá s aplikací Faradayova efektu (natáčení polarizovaného světelného paprsku v magnetickém poli) průběhy rázových proudů. Jako měřicí médium používá polarizovaný světelný signál – sleduje změnu jeho intenzity po průchodu snímačem.
Optické senzory jsou osazovány na proudovodných cestách, tedy na svodičích přepětí v energetických systémech nebo na vedeních vedoucích proud blesku. Jsou připojeny světlovodnými vlákny k optoelektronickému měniči vyhodnocovací jednotky. Vyhodnocovací jednotka analyzuje ze změn světelného paprsku typické hodnoty rázového proudu, jako je maximální intenzita proudu impulzu, jeho polarita, strmost nárůstu proudu, náboj a energie. Paměť zařízení je kruhová, s přepisem nejstarších naměřených hodnot. Díky webovské komunikaci může nadřazený řídicí systém tyto informace zpracovat a vyhodnotit.
Vyhodnocovací jednotka s napájením z externího zdroje trvale snímá a vyhodnocuje optické hodnoty polarizovaného světelného paprsku pro jednotlivé senzory. Optoelektronický měnič jednotky je určen pro připojení až tří senzorů. Přes rozhraní Ethernet a integrované webové rozhraní je proveden dálkový dispečerský přístup k nejdůležitějším datům zařízení. Osazená skupina LED indikuje stav systému.
Při praktické aplikaci u větrných elektráren snímá proudy bleskového výboje vždy jeden senzor na jednom listu vrtule v zabudovaných svodech, u svodičů přepětí v sítích VN/VVN/ZVN je vždy jeden senzor určen pro svodič u jedné fáze. Může být osazen menší počet snímačů – při využití na radiových nebo telekomunikačních vysílačích. Další možnost nabízí využití, sledující ochranné systémy technologických staveb.
Systém monitoringu bleskových proudů je tedy možno použít jako jednoúčelové zařízení pro SCADA sledování činnosti ochranných systémů energetických provozoven všude tam, kde může dojít k ohrožení výbojem blesku nebo tam, kde jsou instalovány VN/VVN/ZVN svodiče přepětí. Umožní optimalizovat opravy a údržbu sledovaného zařízení podle jeho skutečného opotřebení. Jedná se o řešení, umožňující optimální diagnostiku a prediktivní údržbu vysokonapěťových přepěťových ochran bez omezení činnosti zařízení. Unikátní funkce dovoluje nejen počítat, ale měřit a zaznamenávat hodnoty proudů při zásahu svodičů přepětí.
