Jak by to bylo jednoduché, pokud by se dal na stránkách časopisu detailně popsat úspěšný projekt. Popsat krok za krokem technologie a procesy, které zrychlili výrobu, snížili náklady a eliminovali zmetkovitost.
Celý článek by mohl být doplněn obrázky s detaily provedení, grafem navrácení investice a rozhovorem se CEO o úspěšnosti celého projektu. Realita není až tak jednoduchá. Když pomineme, že bezproblémová implementace nebude vypadat opravdově (nějaký zádrhel se vždycky objeví), reálný popis nasazení projektu není až tak zajímavý (nebo naopak je někdy velmi vzrušující) a největším nepřítelem je strach z konkurence.
„Přece neukážeme konkurenci, jak dobře to teď u nás funguje“, je nejčastějším argumentem, proč není možné uveřejnit nějakou fotku, plánek či graf. Je to obava, že konkurence se dozví, jak lze nějakou situaci vyřešit lépe a tím ztratíme naši výhodu. Jenže bez těchto detailů by se z referenčního článku o úspěšném nasazení nějaké technologie stal blábol bez konkrétního informačního obsahu.
Jak tedy šířit informace? Není to jednoduché, ale není to také neřešitelné. Někdy se povede získat souhlas i z těch nejvyšší pater managementu investora a pak je možné daný projekt publikovat, ale většinou je potřeba se smířit jen s možností informovat co a jak lze zrealizovat bez možnosti uveřejnit konkrétní firmu, kde nasazení bylo úspěšné.
Přes širokou škálu společností Panasonic realizovaných projektů se jen část dočkala svého detailního popisu. Většinou lze popsat jakou technologií lze zlepšit nějaký proces, ale na přání investora je potřeba vynechat jméno výrobního závodu a nechat v anonymitě i finálně vyráběný produkt. A to už začíná být trochu problém, jak text zajímavě zpracovat. Jen tak pro ilustraci zde mohu uvést střípky, které dokumentují, jak se postupovalo.
Měření, a to nejen elektrické energie
Měření elektrické energie je v dnešní době téměř samozřejmostí, ale systém pro sběr dat nejen o spotřebě, ale také kvalitě elektrické energie, vyváženosti jednotlivých fází navíc s možností připojit a společně sledovat i další veličiny jako je stlačený vzduch, voda, pára atd. již tak běžný není. V okamžiku nasazení vám takovýto systém otevře možnost diagnostiky zbytečných ztrát a plýtvání. Je již pak velmi jednoduché díky porovnání s historií či paralelní výrobní linkou analyzovat, zda k plýtvání dochází technickou chybou či lajdáctvím. Vzhledem k detailnímu způsobu měření lze dohledat konkrétní problém v podobě porouchaného stroje či chybného přístupu obsluhy. Kde je měření tam je i možnost nápravy.
Duální drivery pro servomotory
Standardním provedením řízení servomotorů je samostatná řídící jednotka pro každý jednotlivý motor. V případě, že je potřeba řídit dvě osy volnosti pak lze nasadit duální drivery. Tedy řídící jednotky, které při srovnatelné velikosti dokáží ovládat dva servomotory a ušetřit tím nejen finance, ale i prostor ve stroji. Samozřejmě se všemi benefity, které tato technologie umožňuje. Jen namátkou zmíním řízení RTEX nebo EtherCAT a u motorů velmi přesný 23-bitový enkodér (volitelně inkrementální nebo bezbateriový absolutní).
Pro projekt s desítkami os volnosti navíc v třífázovém 400 V provedení přináší řada Minas A6 Multi (Book type) benefit v ušetření až 64 % místa (25 mm na jednu osu). Jedná se o modulární liniové provedení řídících jednotek s centrálním napájením šířeným po sběrnici bez nutnosti jakéhokoliv šroubovaného spojení. Výběrem z 18 bezpečnostních funkcí je možné implementovat bezpečnost na specifickou úroveň bez speciálních bezpečnostních PLC a další elektroniky. „Book type“ tvarem připomíná knížku, která se dává do knihovny. Při rozšiřování systému opravdu postačí novou "knížku do knihovny zasunout".
Miniaturní senzory
Stavba nového stroje či výrobní linky je věc náročná, ale přináší radost. Vše je možné si naplánovat a předem myslet na umístění detekčních senzorů, motorů i řídicích PLC. Potíž nastává, pokud je třeba stroj rekonstruovat či modifikovat. Vše je uděláno tak akorát a místa nikde není nazbyt.
Pro taktový případ jsou ideálním řešením miniaturní senzory s vestavnou hloubkou pouze 3 mm. Ty se opravdu vejdou téměř všude a s váhou do 15 g je bezproblémové umístění i na pohyblivé části stroje. V tomto případě si musíme, na rozdíl od široké nabídky dalších senzorů, poradit bez IO-Link sběrnice, ale i u takhle malého senzoru lze volit mezi PNP a NPN nebo variantou s čelním či bočním snímáním.
LMP
„Nahrazení etiketovacího stroje a dvou inkjetových tiskáren systémem laserového popisování byla nejlepší investice v poslední době,“ jak popisuje šéf správy montážních linek ve výrobním závodě spotřební elektroniky. Zde je potřeba poctivě uvést, že s původním zařízením nebyly nějaký zásadní problémy, a přesto nasazením popisovací technologie bez nutnosti jakéhokoliv spotřebního materiálu přineslo řadu nesporných výhod. Vyšší rychlost popisu umožnila větší propustnost výroby, větší modularita popisu a jeho průběžné čtení přineslo přesnost již do průběhu výroby a v neposlední řadě naprostá eliminace spotřebního materiálu. Již žádné štítky, doplňování inkoustu či logistika s objednáváním tohoto spotřebního materiálu. „Konečně máme technologii, o které nikdo nemluví“, dodává nakonec.
Laserové svařování
Při transmisním (propustném) svařování prochází paprsek laseru prvním materiálem – ten tedy musí být pro laserové světlo propustný (vizuálně může být libovolně barevný) – a dopadá na povrch absorbujícího materiálu. Zde se materiál absorpcí záření ohřívá a taví (plastifikuje). Přenosem tepla se zahřívá i první materiál a obě taveniny se vzájemně mísí. To je velmi krátká definice, jak ke svaru dojde. Jedná se o výrazně kvalitnější spoj v porovnání s lepením, který je vytvrzen v řádově kratším čase a opět i zde platí, že technologie nepotřebuje žádný spotřební materiál.
To je jen stručný výčet toho, co bylo realizováno a detailní popis zůstane pravděpodobně navždy schován pod pokličkou konkurenční cenzury.
WAPIC
V rámci průmyslové divize firmy Panasonic byly dříve jednotlivé výrobkové skupiny (např. elektronické součástky, senzory, svařovací roboty, osazovací automaty, řídicí systémy apod.) zastoupeny různými prodejními kanály. Panasonic nyní tyto produktové skupiny slučuje do jednoho širokého portfolia a všechny s průmyslem související aktivity budou nově zastřešeny značkou Panasonic Industry. Tomuto tématu, včetně představení produktových skupin, služeb a klíčových projektů, se bude věnovat podzimní seriál virtuálních seminářů WAPIC (Webová Akademie Panasonic Industry Czech). Vždy v půlhodinovém vstupu se bude pozornost věnovat konkrétnímu tématu zakončené blokem otázek a odpovědí.
Více informací je k dispozici na našich stránkách, ale již teď nám můžete poslat e-mail na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo zavolat a my vás budeme informovat o konkrétních termínech a tématech s dostatečným předstihem.
Panasonic Electric Works Europe AG, organizační složka
Administrativní centrum PLATINIUM,
Veveří 111, 616 00 Brno
Tel:. +420 541 217 001
www.panasonic-electric-works.cz
