Nová zpráva ukazuje, že městské aglomerace mohou pomocí stávajících technologií dosáhnout stanovené hranice oteplení o maximálně 1,5 °C.
Díky implementaci stávajících technologických řešení pro elektrifikaci dopravy, energeticky úsporného vytápění, chlazení budov a integraci technologických sektorů dokáží městské aglomerace překlenout polovinu hodnoty, která je dělí od cílové hodnoty 1,5°C, ustanovené Pařížskou dohodou.
Pro městské aglomerace je tento cíl z hlediska technologie i ekonomie reálný do roku 2050. To je klíčové poselství nové zprávy od konzultantů z Navigantu.
Dopad velkoměst na klima a zdraví je enormní. Upřednostní-li politici investice do plného využívání e-mobility a technických systémů budov, které zohledňují řízení a místní energetické zdroje a vedou k energeticky úspornému vytápění a chlazení, je daný cíl splnitelný.
Dobrá zpráva je, že příslušná rentabilní řešení jsou připravena k rychlé implementaci.
„Po celém světě vlády usilují o znovunastolení chodu společnosti pomocí balíčků hospodářské obnovy, zaměřujících se na hospodářský rozvoj a vytváření pracovních míst. Pomocí ekologických investic můžeme naše ekonomiky restartovat a učinit je odolnější vůči budoucím hrozbám. Klimatické počty jsou snadné a my víme, co máme dělat. Navíc máme technologie, které nabízejí řešení. Pokud podnikneme něco již dnes, bude náš cíl na dosah. Emise z dopravy, vytápění a chlazení budov jsou obzvláště vysoké v městských aglomeracích. Právě zaměření se na velkoměsta je dobrým výchozím bodem pro zelené investice. Technologie je připravena. Je čas jednat.“ říká Kim Fausing, CEO společnosti Danfoss.
Podle nové zprávy organizace Navigant je zaměření na městské aglomerace klíčové, máme-li dosáhnout maximálně oteplení o 1,5 stupně. Světová velkoměsta tvoří 3 % povrchu planety Země, ale podílejí se dvěma třetinami na celosvětové energetické poptávce a 70 % na globálních emisích skleníkových plynů. Více než 80 % lidí žijících v městských aglomeracích je vystaveno ovzduší, které překračuje limity Světové zdravotnické organizace (WHO), což je velkou měrou způsobeno vytápěním a chlazením budov a dopravou na fosilní paliva.
Dobrou zprávou však je, že vysoce koncentrované objekty technického vybavení a infrastruktury skýtají jedinečnou příležitost k inovacím v oblasti rentabilních technologií, maximálnímu zužitkování synergií mezi jednotlivými sektory a vytvoření vysoce efektivní energetické soustavy.
Tyto konkrétní technologické investice do městských aglomerací mohou přispět více než jednou třetinou k celkovému potřebnému snížení globálních emisí a zajistit tak přiměřenou kvalitu ovzduší.
Elektrifikace dopravy představuje nejúčinnější prostředek pro dekarbonizaci, které má být dosaženo ve velkoměstech – tato dekarbonizace rovněž pomůže řešit naléhavé problémy s ovzduším v těchto oblastech. Pokud má například Londýn dosáhnout úrovně 1,5 °C, budou muset do r. 2050 jezdit dvě třetiny osobních vozů a všechny autobusy (ty dokonce ještě dříve) na elektřinu z baterií. Tím se Londýňané zbaví ročních emisí o objemu 1,7kt NOX, což se rovná 5 000 milionů kilometrů ujetých dieselovými vozy.
Energeticky účinné systémy vytápění a chlazení budov (technické systémy budov včetně řízení a místní energetiky) budou tvořit druhý největší nástroj pro posun k hranici 1,5°C. I při využití stávajících technologií je možné snížit emise a udržet komfortní podmínky ventilace budov. Vyžádá si to však drastické zvýšení využívání technologií, trojnásobné navýšení tempa jejich obnovy a zaměření se na technické systémy budov včetně jejich řízení a místní energetiky.
Integrace energetických sektorů uvolní dosud nevyužívaný potenciál v oblasti dopravy a budov. Nejrentabilnější způsob dosažení stanoveného cíle spočívá v investicích do energetické účinnosti a integrace, díky čemuž nebudeme muset draze investovat do výroby energie a energetické infrastruktury.
Zbylou část snížení emisí zajistí vyšší energetická účinnost a čistá energie v různých oblastech průmyslu, spotřebičů a stavebnictví.
Informace:
Analýza dospívá k závěru, že: Zpráva hodnotí, jak mohou městské aglomerace nastoupit cestu k cílové hodnotě 1,5°C při současném snížení znečištění ovzduší. Ty nejpokročilejší městské akční plány směřují k cílové hodnotě 2 °C, nejvyššímu teplotnímu cíli z Pařížské dohody, třebaže IPCC uvádí, že tato hodnota nestačí a nese s sebou obrovská rizika.
Tato studie pro ilustraci popisuje technologickou transformaci, ke které dojde, pokud se městské aglomerace vydají směrem k hranici 1,5 °C. Na základě scénářů mezinárodní energetické agentury (IEA) a IPCC pro různé regiony světa tato zpráva kvantifikuje potřebu přijetí vybraných technologií na k dosažení hranice 1,5 °C v Evropě, USA a Číně: Londýn (UK), Rotterdam (Nizozemí), New York (USA) a Šanghaj (Čína).
- Městské aglomerace musí zajistit úplnou elektrifikaci autobusů a postarat se o vysokou míru elektrifikace osobních vozů a plavidel.
- Největším dílem se musí na snižování emisí podílet auta. V městských aglomeracích auta přispívají 35 % (Čína) až 60 % (UK), nákladní vozy 36 % (UK) až 48 % (Čína) a autobusy 3 % (Evropa a USA) až 17 % (Čína). Poměrně nízký příspěvek autobusů je zčásti dán vysokým stupněm elektrifikace, ke které dosud došlo.
- Městské aglomerace musí zajistit úplnou implementaci technických systémů budov včetně řízení a okrskové energetiky. Tempo renovace budov se musí ztrojnásobit z hodnoty něco pod 1 % na alespoň 2-3 %.
- Integrace sektorů a energetická účinnost povedou k lepšímu využívání obnovitelných zdrojů, menšímu počtu nových instalací a snížení celkových nákladů.
