Vývoj nové řady řídicích relé a neustálé zlepšování stávajících zařízení je pro výrobce velkou výzvou. Na jedné straně trh vyžaduje nové programovací možnosti, ale na druhé straně existuje tisíce zákazníků, kteří si vystačí se „starými“ programovacími jazyky, na které nedají dopustit.
V tomto případě je nejdůležitější prioritou zachovat kompatibilitu se stávajícími modelovými řadami (easy500/700/800) a programovacími nástroji. Je zpětná kompatibilita skutečně správnou cestou? Když se program jednoduše přenese ze stávající verze, pak budou obvykle platit stejná omezení. To eliminuje možnosti pro zabudování nových funkcí, a proto je obtížné dále program zlepšovat a vyvíjet. Jak potom spojit to nejlepší z obou způsobů? Nová verze SW easySoft 7 společnosti Eaton ukazuje, jak se to dělá. Když se otevře program vyvinutý starší verzí easySoft, software to rozpozná a nabídne uživateli možnost vybrat si svou upřednostňovanou metodu programování. Uživatelé mohou nadále pracovat v programovacím prostředí, které dobře znají. Nemusí se učit nový programovací jazyk a pro mnoho obchodně úspěšných aplikací je tento typ importu zcela postačující. Situace je odlišná, pokud stávající aplikace dosáhla svých mezí a je nutno ji rozšířit. V takovém případě znemožňují další vývoj omezení známé metody programování, jako např. 256 řádků programu s max. 4 kontakty v sérii. Za tímto účelem lze „starý“ liniový diagram snadno převést do programovacího jazyka LD (Ladder Diagram). Tak se nejen odstraní předchozí omezení, ale zpřístupní se i nové funkce, jako je např. možnost vytváření uživatelských funkčních bloků. Tam, kde uživatelům postačují původní vlastnosti zařízení řady „easy“, jsou možnosti funkčního rozšíření důvodem pro seznámení se s novým programovacím jazykem.
Programovací jazyky pro nové projekty
V prostředí easySoft V7 jsou k dispozici čtyři programovací jazyky (obr. 1) pro vytvoření nového projektu.
Rozhodnutí, kterou z dostupných programovací metod použít, by mělo být dobře uvážené a nemůže být odkládáno do pozdější fáze. Jaké by měly být hlavní faktory v tomto rozhodování? Nejdůležitějším aspektem je, aby příslušný programovací jazyk ovládaly všechny osoby zapojené do projektu. I když by bylo mnohem snadnější implementovat určité postupy ve strukturovaném textu ST než ve schématu funkčních bloků nebo liniovém diagramu, může nastat komplikace, pokud při uvedení do provozu není na místě osoba seznámena s tímto druhem programovacího jazyka. Na druhé straně se někteří specialisté lépe orientují v programovacích prostředích vycházejících z normy IEC 61131, jako např. CODESYS. Řešení easyE4 jim dává možnost realizovat menší projekty s řídicím relé bez nutnosti realizovat programování v jazyce ST. A co bude s programovacím jazykem EDP (původní způsob programování relé easy)? EDP by již nemělo být první volbou pro nové projekty. EDP a programovací jazyk Ladder (LD) jsou velmi podobné, a proto je seznámení se s programováním v LD velmi snadné a rychlé, a navíc umožňuje použití nových funkcí.
Schéma na obr. 2 ukazuje rozdíly v programování ve FBD, LD a ST na příkladu jednoduché blokovací funkce.
Uživatelské funkční bloky
Řídicí relé jsou z výroby vybavena různými integrovanými funkcemi. Mezi takové patří např.:
- Týdenní a roční spínací hodiny
- Časová relé
- Komparátory
- Čítače
Ale i sofistikovanější funkční bloky, jako např.:
- Aritmetika
- Pulzně šířková modulace
- Posuvné registry
- Logování dat
- Třístupňové regulátory
- PID regulátory
Existují ovšem aplikace, pro které může správný funkční blok chybět, což uživatele nutí opakovaně přeprogramovávat určité části programů, i když v zásadě je nutno nově přiřadit pouze příslušné vstupní a výstupní kontakty. To je nejen časově náročné, ale spotřebovává to mnohem více zdrojů v porovnání s předdefinovanými bloky, které lze jednoduše a opakovaně vkládat.
Diagram na obr. 3 ukazuje, jak programovat osvětlovací systém pro jednu část budovy v diagramu funkčních bloků. Jsou zde až 4 vypínače a dvě světla. Je použito zpoždění při vypnutí a těsně před koncem doby svícení začnou světla blikat. Dobu svícení lze prodloužit stiskem druhého vypínače. Tento dílčí program ovládá pouze jednu část jednoho podlaží budovy. Pokud by zde byla dvě, tři nebo více podlaží, pak by musel být tento dílčí program kopírován tolikrát, kolikrát je potřeba, se současnou individuální úpravou vstupů a výstupů pro každé podlaží. Výsledkem je dlouhý a zbytečně složitý program.
Díky možnosti vytvářet uživatelské funkční bloky je nyní možný odlišný přístup. Uživatelé mohou jednoduše programovat a zkoušet funkci pro jedno podlaží a následně vytvořit funkční blok s jedinečným názvem, např. „světlo na chodbě“. Programovací jazyk uživatelského funkčního bloku UF nemusí být stejný, jako jazyk hlavního programu. Pokud má být hlavní program napsán v FBD, blok UF může být v případě potřeby naprogramován třeba ve strukturovaném textu (ST). Vše, co musí uživatel udělat pro použití funkčního bloku pro každé podlaží, je integrovat jej do hlavního programu a přiřadit příslušné vstupy a výstupy vypínačů a světelných zátěží. Program lze tak vytvořit velmi rychle, přičemž uspořádání je jasné a pochopitelné. Jakmile je uživatelský funkční blok naprogramován a vyzkoušen, jsou případné programovací chyby omezeny na minimum. A navíc není nový funkční blok k dispozici jen pro integraci do aktuálního projektu, ale také pro všechny budoucí projekty. Časem mohou uživatelé sestavit svou vlastní knihovnu funkčních bloků, což značně zkracuje dobu nutnou k plánování, zkoušení a uvádění podobných projektů do provozu.
EATON Elektrotechnika, s.r.o.
Tel.: +420 465 519 632
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.eaton.cz
