Jaké jsou konkrétní technické rozdíly v provedení obou zařízení? Vstupní diodový můstek jednofázového měniče je jednofázový. Výstupní tranzistorový můstek je však již třífázový, na nižším sdruženém napětí 3x230 V.
Nižší sdružené napětí má za následek zvýšené ztráty v přívodních kabelech k motoru, nikoliv však již v motoru samotném. Motor vždy pracuje na fázovém napětí 230 V, jen je nutné ve svorkovnici přepojit spojky vývodů z hvězdy do trojúhelníku. Zásadně se tedy pro jednofázové měniče používají třífázové motory v provedení 400/230 V. Motory 690/400 V použít nelze.
Obecné důvody pro nasazení frekvenčních měničů jsou u jednofázových měničů stejné jako u třífázových. Zásadní je potřeba regulovat otáčky. Méně časté je využití schopnosti dodat maximální moment již v nulových otáčkách, tj. rozběhnout pohony s velkým záběrovým momentem. Pokud je potřeba pouze regulovat délku (plynulost) rozběhu, je vhodnější použít softstartér, který má na rozdíl od frekvenčního měniče zabudovaný bypass a při najetí na jmenovité otáčky se sám odpojí.
Návrhy úspor pomocí dodatečného osazení frekvenčních měničů je dnes často nabízenou službou. Výpočty úspor na pohonech dávají totiž zajímavá čísla. Ne vždy však umí být přesné. Pro předběžnou základní orientaci doporučuji uvědomit si vztahy v mechanické oblasti příslušné aplikace. Zde dva typické příklady:
- Elektromotor pohání ventilátor, který ohřívá surovinu během zpracování na potřebnou teplotu. Protože je třeba udržovat přesnou stálou teplotu, reguluje se množství vzduchu proudícího na výrobek klapkou. Pokud je klapka otevřena na 50%, úspora použitím frekvenčního měniče místo klapky by činila zhruba 45% elektrické energie.
- Elektromotor pohání čerpadlo, které doplňuje vodu do chladicí nádrže. Voda z nádrže odtéká průběžně podle potřeb provozu. Čerpadlo je spínáno podle hladinových čidel v nádrži. Protože čerpadlo buď stojí, nebo běží na jmenovité otáčky, nedošlo by použitím frekvenčního měniče k žádné úspoře. Ztráty by naopak vzrostly o přídavné ztráty v motoru a vlastní ztráty měniče.
Z příkladů je zjevné, že k úsporám použitím frekvenčního měniče, dochází výhradně pokud je nehospodárná regulace nahrazena otáčkovou regulací motoru. Ve všech ostatních případech je hospodárnější softstartér nebo spouštěč Y/D.
Podobně jako motory mají i frekvenční měniče třídy účinnosti podle normy IEC. Jednofázové měniče se vyrábí ve třídách IE1 a vyšší IE2. Rozdíl účinnosti je zhruba 25%.
Nové LOVATO Electric ultrakompaktní jednofázové frekvenční měniče VLA1 jsou vyráběny v rozsahu: 0,25kW – 0,4kW – 0,75kW – 1,5kW – 2,2kW.
Jsou vyráběny s vyšší účinností IE2, vestavěným EMC filtrem a odnímatelným ovládacím panelem. Ultrakompaktní znamená, že jsou všechny typy v minimální šířce 60 mm a mohou být montovány v řadě těsně na sebe bez ventilační mezery. Software zvládá i PI regulaci a vektorové řízení, ovládání potenciometrem. Vybavení vstupy a výstupy je:
- 5 digitálních vstupů
- 1 digitální výstup, 1 přepínací reléový výstup
- 2 analogové vstupy konfigurovatelné jako napěťové vstupy 0…10 V DC nebo proudové vstupy 0/4…20 mA
- 1 analogový výstup konfigurovatelný jako napěťový výstup 0…10 V DC nebo proudový výstup 0/4…20 mA
LOVATO Electric s.r.o.
Čížovská 488, Písek, 397 01
+420 226 203 202
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.lovatoelectric.cz
