Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro elektrotechnickou normalizaci (CENELEC) sestavují evropské verze norem (EN), které mohou být dále použity jako harmonizované normy pro všechny členské státy EU.
Harmonizované normy jsou v souladu se všemi směrnicemi. Tyto technické normy jsou pak v České republice vydávány a distribuovány Českou agenturu pro standardizaci (ČAS).
Není povinné aplikovat harmonizované normy, je ale přínosné se jimi držet. Přinášejí doporučení a postupy pro splnění požadavků Směrnice, která být splněna musí. Evropská legislativa je založena na IEC a ISO normách, které jsou přijímány po celém světě. Tyto normy začínají číslem 1. CENELEC zakládá IEC normy, které začínají číslem 6. Shoda s těmito normami pomáhá jako prevence proti nehodám a následným zraněním. Navíc splněním Směrnice o strojních zařízeních a relevantních harmonizovaných normách je výrobce stroje ujištěn, že splnil všechny potřebné povinnosti, aby navrhl a dodal bezpečný stroj, který splňuje všechny národní zákony. Většina harmonizovaných norem se odkazuje na jednu nebo více směrnic. Při navrhování strojů podle těchto norem nemusí výrobce vyžadovat certifikaci třetí stranou.
Na projektantovi je, aby určil, co bude posuzováno podle té které normy. Je velmi důležité si určit rozhraní mezi instalací a strojním zařízením. Strojním zařízením se rozumí soubor sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna část je pohyblivá, z příslušných pohonných jednotek a ovládacích a silových obvodů apod., které jsou vzájemně spojené za účelem stanoveného použití, kdežto instalace se vztahují na budovy a komplexy. Podle toho se pak vybírají dané normy.
Rozdělení norem
Normy se rozdělují do 3 skupin, a to na A, B a C.
Norma typu A poskytuje základní pojmy a zásady pro projektování a konstrukci a obecná hlediska, která mohou být aplikována na všechny stroje. Je to norma ČSN EN ISO 12100. Z této normy vychází i proces posouzení všech rizik. Jsou popsány postupy pro identifikaci nebezpečí a pro odhad a hodnocení rizik v relevantních fázích životního cyklu stroje. Je zde také uveden návod na dokumentaci. Tato norma je základ při zpracování norem typu B a C.
Normy typu B se zabývají jedním bezpečnostním aspektem nebo jedním typem bezpečnostního zařízení, které může být použito pro větší počet strojů. Pojednávají o bezpečnostních požadavcích nebo bezpečnostních zařízeních, které je možné použít pro širokou škálu strojů. Mezi B-normy se pak řadí normy typu B1 jednotlivých bezpečnostních aspektů pro speciální bezpečnostní požadavky (např. bezpečnostní vzdálenosti, teploty povrchu, hluku, elektrická bezpečnost strojů, výpočet bezpečné vzdálenosti, požadavky na řídící systémy apod.) a normy typu B2 pro bezpečnostní zařízení (například dvouruční ovládání a bezkontaktně působící ochranná zařízení).
Normy typu C určující detailní bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů. Obsahují bezpečnostní požadavky na speciální stroje nebo konstrukční skupinu strojů. Obvykle se zde jedná buď o zařízení velmi náročných podmínek (výbušné prostředí, velmi čistá / hygienická prostředí, prostředí s radiací apod.), nebo o speciální stroje a konstrukce. Pokud taková norma existuje, má přednost před A nebo B-normou. Přesto může být C-norma přijímána ve vztahu k A nebo B normě a vždy musí být splněny požadavky směrnice pro stroje.
Důležité normy
Do norem typu B1 spadá velice důležitá norma v oblasti bezpečnosti strojů, a to ČSN EN 60204-1 ed. 2 Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení strojů: Část 1: Všeobecné požadavky. Aktuálně je před vydáním její edice 3. V podstatě jako jediná řeší bezpečnost strojů komplexně od pracovních režimů, dále od ovládacích prvků až po ověřování a technickou dokumentaci. Platí pro používání elektrických, elektronických a programovatelných zařízení a systémů u strojů, které nejsou během činnosti přenosné rukou, včetně skupiny strojů, které pracují společně koordinovaným způsobem. Platí pro zařízení nepřesahující 1000 V AC max. 200 Hz a 1500 V DC. Poskytuje doporučení a požadavky na elektrická zařízení strojů s cílem zvýšit bezpečnost a použitelnost.
Tato norma definuje dvě nouzové operace, nouzové vypínání a nouzové zastavení.
Funkce nouzového vypínání odpojí napájení systému nebo jeho části, na kterých by mohlo vzniknout nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Tato funkce vyžaduje externí spínací prvky a nemůže být provedena pouze pomocí bezpečnostních funkcí. Naproti tomu nouzové zastavení musí zastavit všechny nebezpečné části stroje, nemusí ale zastavit celý stroj. Aktivování funkce nouzového zastavení nesmí vytvářet žádné další nebezpečí nebo vyžadovat další zapojení obsluhy stroje.
Norma ČSN EN 60204-1 ed. 2 také zavádí zastavení ve třech kategoriích:
- kategorie 0 (neřízené zastavení)
- kategorie 1 (řízené zastavení s následným odpojením od napájení)
- kategorie 2 (řízené zastavení bez odpojení od napájení)
Při použití technických opatření k zajištění bezpečnosti strojního zařízení, u kterých může dojít k selhání s následným vznikem nebezpečné situace, postupujeme dle norem souboru ČSN EN ISO 13849 nebo normy ČSN EN 62061.
Soubor ČSN EN ISO 13849 obsahuje dvě normy. První je zaměřena na všeobecné zásady pro konstrukci, druhá část pak na validaci a ověřování. Tyto normy poskytují návod pro výrobu bezpečných strojních zařízení. Tyto pokyny zahrnují doporučení pro navrhování, integraci a validaci systémů. Lze jej použít pro části související s bezpečností řídicích systémů a různých druhů strojů bez ohledu na technologii, kterou používá. Soubor definuje úroveň vlastností (PL) v rozsahu a - e.
Norma ČSN EN 62061 se zabývá funkční bezpečností elektrických, elektronických a programovatelných elektronických řídicích systémů souvisejících s bezpečností. Celý bezpečnostní řetězec – například logický senzor pohonu – je pokryt touto normou. Na rozdíl od normy ČSN EN ISO 13849-1 nepokrývá požadavky na neelektrické řídící zařízení pro strojní zařízení související s bezpečností. Norma používá úrovně integrity bezpečnosti SIL pro bezpečnostní funkce a SIL CL (SIL Claim limit) pro bezpečnostní subsystémy. Norma ČSN EN 62061 se oproti souboru ČSN EN ISO 13849 používá jen zřídka, nicméně lépe koresponduje s normou jako ČSN EN ISO 12100. Výsledná hodnota SIL je průsečíkem hodnot závažnosti zranění a třídou pravděpodobnosti škod.
Další důležité normy pro funkční bezpečnost jsou obsaženy v souboru ČSN EN 61508. Velice užitečnou normou je také ČSN EN 61800-5-2 ed. 2, která definuje bezpečnostní funkce pro systémy pohonů.
Další související normy jsou pak například ČSN EN ISO 13850 (Nouzové zastavení), ČSN EN ISO 14120 (Ochranné kryty) s návazností na ČSN EN ISO 13857 (Bezpečné dosahové vzdálenosti do nebezpečných prostorů strojů) a zejména ČSN EN ISO 14119 (Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty).
