Lhůty pravidelných revizí ve vztahu k určeným vnějším vlivům

Meze níže uvedených vnějších vlivů plně neodpovídají mezním hodnotám prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300 „Druhy prostředí pro elektrická zařízení", k nimž vztahuje lhůty pravidelných revizí norma ČSN 33 1500, a mírně tyto meze prostředí překračují. Například trvalá teplota okolí 38 °C spadá do třídy vnějších vlivů AA4, což je třída spadající dnes mezi vnější vlivy normální, zatímco podle dřívějších kritérií se jednalo o prostředí horké. Z tohoto hlediska je vhodné v takových mezních případech zařazených ještě do určitých, např. normálních tříd vnějších vlivů zvážit zkrácení revizních lhůt oproti lhůtám uvedeným v tabulce. Zvláště se bere v úvahu vzájemná závislost teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu.

Lhůty pravidelných revizí uvedené v tabulce 1 platí za předpokladu, že se nejedná o elektrické instalace nízkého napětí pro zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech, pro které jsou tyto lhůty pravidelných revizí stanoveny v samostatných částech (oddílech) části 7 souboru ČSN 33 2000.
Je-li v příslušné části 7 souboru norem ČSN 33 2000 odlišný údaj o lhůtě provádění pravidelné revize lišící se od údaje v ČSN 33 1500 platí údaj uvedený v části 7 souboru ČSN 33 2000.
Lhůty pravidelných revizí zařízení ochrany před bleskem provedené v souladu s požadavky souboru ČSN EN 62305 se řídí požadavky tohoto souboru norem.
Uvedená tabulka 1 byla zpracována pouze proto, aby usnadnila přiřazení revizních lhůt stanovených v tabulce 1 normy ČSN 33 1500 k druhům prostředí, prostorů a objektů klasifikovaných podle v současné době platných norem.
Tabulka 1 uvedená v normativní části normy ČSN 33 1500 se nemění a lhůty revizí jsou v ní přiřazeny k druhům prostředí, prostorů a objektů, jak byly určeny podle norem platných přibližně do roku 1995. Od té doby začaly uceleně platit normy souboru ČSN 33 2000, kterými byly starší normy prostředí, prostorů a objektů nahrazeny. Takže, pokud se revize provádí na elektrickém zařízení zařazeném v prostředí, prostoru nebo objektu ještě podle dříve platných norem, jednoduše se použije tabulka 1 normy. Pokud se však jedná o pravidelné revize novějších objektů, použije se tabulka z přílohy 2 této normy. Prostory, prostředí a objekty jsou nově zařazovány i po rekonstrukci elektrické instalace. Postupně by se měl tedy počet instalací zařazovaných podle tabulky 1 snižovat a mělo by se více využívat tabulky v příloze 2 normy ČSN 33 1500.
Účelem tabulky 1 v ČSN 33 1500 však v žádném případě není měnit hodnocení prostředí, jak je uvedeno v tabulce 1 normy. Například, jestliže k prostředí mokrému je v této tabulce (čtvrtý řádek pod bodem a)) přiřazena mimo jiné také třída vnějšího vlivu AD2 (volně padající kapky), neznamená to, že jako mokré bude hodnoceno i prostředí, které do doby vydání změny Z3 ČSN 33 1500 bylo hodnoceno jako vlhké. Třídě vnějšího vlivu AD2, který označuje prostředí s volně padajícími kapkami, totiž odpovídá podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 krytí elektrického zařízení IP X1.
Toto krytí musí podle ČSN EN 60529 vyhovět desetiminutové zkoušce, při níž na zařízení dopadá svislý déšť o intenzitě 1 až 1,5 mm za minutu. (Za dobu trvání zkoušky tedy na zařízení dopadne 10 až 15 mm vody. Pro představu na vrchní kryt zařízení o rozměrech 50 x 30 cm dopadne při této zkoušce 1,5 až 2,25 litrů vody. Tento příklad ukazuje, že zařízení musí při uvedené zkoušce vyhovět nejenom vodě dopadající kolmo na vrchní kryt, ale i vodě stékající po stěnách zařízení).

Neznamená to tedy, že prostředí vlhké představuje déšť o uvedené intenzitě. V prostředí vlhkém se kondenzující voda může vyskytovat, obvykle je to však jenom na určitých místech daného prostoru a je možno proti tomu činit příslušná opatření. Zařízení se umístí mimo taková místa nebo se instaluje přípravek (stříška, žlábek), který svede vodu mimo zařízení. Obvykle však intenzita kondenzace není tak velká, aby proti ní bylo nutné takové krytí zařízení jako proti dešti svisle dopadajících kapek.