Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.
O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.
Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy se používá: PNE 33 0000-2 ed. 4.
Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.
Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.
Za takovouto technickou normu může být považována PNE 33 0000-2 ed. 4.
Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.
Za „jednoznačné vnější vlivy" působící na objekty lze považovat například „vnější vlivy normální" (v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které působí na veškeré elektrické zařízení například v bytě, kde je jediné místo hodné zvláštního zřetele - koupelna a pro ni bude použito (pro běžné bytové koupelny) jako vyčerpávající ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.
Při vypracovávání „Protokolu o určení vnějších vlivů" u složitějších staveb lze jednotlivé místnosti se stejnými vnějšími vlivy soustředit do jednoho popisu v dokumentu. Toto řešení se doporučuje pro místnosti (prostory) s vnějšími vlivy „normálními", respektive s jednoznačným normativním určením.
Pro elektrická zařízení, provedená podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz, platí, že je lze posuzovat dle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300) a to až do doby rekonstrukce, změny technologických postupů, nebo zpracovávaných hmot.
V tomto případě je nutno dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.
Způsob uvádění vnějších vlivů v protokolu - v protokolu je možno volit ze dvou způsobů uvedení vnějších vlivů:
- a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, včetně těch, které jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a povah vnějšího vlivu, který se v daném prostoru nevyskytují s příslušnou poznámkou (např. nevyskytuje se); nebo
- b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a ostatní shrnout do konstatování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální".
Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu
Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.
Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25 °C do +40 °C. Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7, avšak tato by kladla větším rozsahem (t.j. do +55 °C) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4.
Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů
Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí být minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.
Minimální stupeň ochrany krytem pro elektrotechnická zařízení (a výrobky) určená pro vnější vlivy normální je IP20.
Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd vnějších vlivů, je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem v protokolu o určení vnějších vlivů, včetně náležitých opatření.
Jako příklad lze uvést teplotu, která je vyšší než 60 °C a podobně.
Prostředí, (vnější vlivy) která byla dříve uváděna (uváděla je ČSN 33 0300), nemající ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 - "Klasifikace vnějších vlivů". Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další "prostředí", která jsou v příloze A normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 definována jinak, nebo v nich nejsou obsažena vůbec. Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
Dříve používané „Prostředí základní" - není dle výše uvedených elektrotechnických předpisů (ze souboru norem ČSN 33 2000) zavedeno a pro praxi je nahrazeno "vnějšími vlivy normálními".
Prostředí normální - v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jsou podrobněji definovány vnější vlivy, které se považují za normální.
Prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní - tato prostředí byla stanovena v době vzniku ČSN 33 0300 zcela účelově a na úrovni okamžitého technického poznání a potřeb tak, že pro tato prostředí byly vybrány určité vlivy okolí.
Tato koncepce sice zjednodušovala, avšak i přílišně schematizovala popis vlivů působících na elektrická zařízení.
ČSN 33 0300 vycházela z definování působnosti okolí (jako celku) na elektrické zařízení. Příloha A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vychází z působení jednotlivých faktorů okolí, které definuje jako vnější vlivy. Tento přístup vychází z požadavku na vyšší exaktnost popisu vlivů, které na elektrické zařízení působí, nebo budou působit.
Uvedená fakta ovšem nevylučují možnost, že určitý subjekt, zřizující a/nebo provozující elektrická zařízení (např. distributor elektřiny), pro určité prostory a zařízení vyhlásí soubory vnějších vlivů, zahrnující požadavky vyplývající i z používaných elektrických zařízení, které v podstatě budou nahrazovat „prostředí složitá". Toto vyhlášení může následovat až po základním určení vnějších vlivů.
Zároveň je možné specifikovat další vnější vlivy, které nejsou dosud v normě ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 určeny, jako je například sněhová pokrývka, námraza a odpor lidského těla.
Sněhová pokrývka - AT
Výška vrstvy sněhu je důležitá u všech venkovních zařízení při ochraně polohou a pro minimální vzdálenost živá část-zem. Vliv AT je podstatný zejména pro horské oblasti ČR z hlediska umístění rozvodných zařízení (např. kabelových skříní apod.) v rozsahu:
- AT1 - zanedbatelný vliv (výskyt sněhové pokrývky z hlediska četnosti trvání a množství není významný)
- AT2 - mírný vliv (výskyt sněhové pokrývky do výše 40 cm)
- AT3 - významný vliv (výskyt sněhové pokrývky nad 40 cm)
Za „normální" ve smyslu článku ZA4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AT1.
Námraza - AU
Jedná se o vnější vliv uvedený v podnikové normě PNE 33 0000-2 ed. 4 především pro potřeby distribuční a přenosové soustavy, v rozsahu:
- AU1 - lehká námrazová oblast (použije se i pro oblast bez námrazy)
- AU2 - střední námrazová oblast
- AU3 - těžká námrazová oblast
- AU4 - kritická námrazová oblast
Přesné definice tříd AU1 až AU4 jsou odvozeny od parametru námrazových oblastí pro elektrické stanice podle normy ČSN EN 61936-1, pro venkovní vedení do 52 kV podle PNE 33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN EN 50341-1.
Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map mrazooblastí. Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AU1.
Elektrický odpor lidského těla - BB
Vliv BB není řešen ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, jeho řešení se připravuje.
Pro potřeby PNE 33 0000-2 ed. 4 byly zavedeny tyto třídy:
- BB1 - vysoký odpor (suché podmínky)
- BB2 - normální odpor (obvyklé standardní podmínky)
- BB3 - nízký odpor (vlhké podmínky)
Pro jednotlivé prostory se doporučuje volit třídy viz tab. 1.
Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv BB2. Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy platí podniková norma PNE 33 0000-2 ed. 4.
Podrobnější rámcové požadavky k některým vnějším vlivům
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 nepřevzala některá rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3 k BE2N2 a BE3N1. Důvodem je celková přestavba základních ustanovení pro tento obor, včetně postupného nahrazování norem souboru ČSN EN 50281 (a tedy i ČSN EN 50281 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem) do jiných norem, v současnosti do souboru ČSN EN 600791 (ČSN EN 60079 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru), který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.
BE2N2 - Nebezpečí požáru hořlavých prachů - Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje vrstva 1 mm a vyšší. K tomu, aby tento vliv se nezměnil na BE3N1 se doporučuje do protokolu uvést jako opatření, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemohlo dojít k takovému nahromadění prachu, které by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE3N1.
Doporučuje se, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním předpisu určil ještě nezávislou kontrolu prováděného čištění.
BE3N1 - Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů - Výběr a instalace elektrického zařízení pro prostory s hořlavým prachem je též v ČSN EN 60079-14 ed. 4.
