Článek 411.3.4 normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 stanovuje požadavek na zajištění doplňkové ochrany AC koncových světelných obvodů pomocí proudového chrániče (RCD), jehož reziduální pracovní proud nepřekračuje 30 mA v prostorech pro samostatnou domácnost.
Tento požadavek navazuje na požadavek stanovený v ČSN 33 2130 ed. 3, který rozšiřuje o nově definované prostory. Zároveň je v ČSN 33 2130 ed. 3 v čl. 5.2.9 stanoveno, že je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod. Změna Z1 poté článek 5.2.9 normy ČSN 33 2130 ed. 3 doplňuje o odstavec: „Každý koncový světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování se vybaví doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA“.
Důvod, proč normy upřednostňují použití jednoho RCD pro každý koncový světelný obvod spočívá ve vlastnostech předřadníků zářivek, či tzv. driverů LED světelných zdrojů. Tyto přístroje mají již z principu určité vlastnosti, které při rozsvícení a i vlastním svícení, mohou RCD vyhodnotit jako poruchový stav. Mezi tyto vlastnosti patří například únikový proud, přechodové nabíjecí jevy, atd.
Použití skupinového třífázového proudového chrániče pro ochranu jednoho světelné obvodu a více zásuvkových obvodů sice normami zakázané není, ale takovéto řešení se nedoporučuje z důvodu nemožnosti vyloučit možnost vzájemného ovlivňování koncového světelného a koncových zásuvkových obvodů při aktivaci chrániče, např. při aktivování chrániče unikajícími proudy při použití ručního nářadí může zároveň dojít k vypnutí světel, což vytváří nebezpečnou situaci z hlediska obecné bezpečnosti.
Z hlediska bezpečnosti se důrazně doporučuje použití samostatného proudového chrániče pro každý jednotlivý koncový světelný obvod.
