Změřené hodnoty se upraví podle vlastností měřicích přístrojů na základě údajů výrobce, podle výsledků kalibrace přístrojů, podle vlastností měřeného prostoru a podmínek měření všemi podstatnými korekčními činiteli tak, aby se co nejvíce omezily chyby měření a aby se výsledky co nejvíce přiblížily skutečnosti (spektrální chyba, směrová chyba, chyba linearity, vliv teploty, vliv znečištění atd.).
Výsledné hodnoty se sestaví do přehledných tabulek označených tak, aby bylo možné u každé hodnoty identifikovat místo měření podle výkresu, nebo se uvedou přímo na výkresu ke kontrolním bodům.
Rozložení světla v prostoru se doporučuje znázornit v jeho půdorysu graficky (u denního světla pomocí izofot a u umělého osvětlení pomocí izolux).
Rozložení jasů ploch v prostoru se může znázornit na perspektivním výkresu nebo na fotografii prostoru z kontrolního bodu, případně doplnit izočárami jasu nebo kontrastu jasu.
Pro denní osvětlení se stanoví minimální, maximální a průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti v rozsahu celého vnitřního prostoru nebo jeho funkčně vymezené části a z nich rovnoměrnost denního osvětlení (viz ČSN 73 0580-1). Obdobně se pro umělé osvětlení stanoví minimální a průměrná hodnota osvětlenosti a z ní rovnoměrnost osvětlení (viz ČSN EN 12464-1 a ČSN EN 12464-2). Rovnoměrnost sdruženého osvětlení se stanoví podle normy ČSN 36 0020.
Ze změřených hodnot jasů ploch v zorném poli se stanoví rozložení jasů pro jednotlivé části zorného pole (viz normy ČSN 73 0580-1 a ČSN EN 12464-1). Fotografie z jasového analyzátoru již toto rozložení jasů obsahují.
Parametry stanovené z hodnot zjištěných měřením, upravených dostupnými korekcemi, se porovnají s požadovanými hodnotami pro daný druh prostoru, jeho osvětlení a zrakové činnosti, s ohledem na odhad nejistoty měření), a vyhodnotí se míra splnění požadavků. Součástí vyhodnocení je i posouzení vlivu jednotlivých činitelů na zjištěné hodnoty a na zrakovou pohodu (vliv znečištění, stavu údržby, funkčního stavu osvětlovacích a regulačních zařízení, přítomnost uživatelů, stínění zařízením, dekoracemi atd.).
U změřených průměrných hodnot nových soustav umělého osvětlení (kolaudační měření) se provede jejich korekce vynásobením udržovacím činitelem osvětlovací soustavy a potom teprve porovnání s požadovanými hodnotami. Udržovací činitel je uveden v příslušné projektové dokumentaci.
Na závěr vyhodnocení se uvede, zda podmínky osvětlení zjištěné měřením vyhovují hodnotám požadovaným legislativou a normami, popřípadě zda odpovídají projektu. Zvažuje se i stav znečištění a jeho časový průběh, zda bude osvětlení vyhovovat i při největším znečištění.
V případě nedostatků se mohou doporučit opatření pro jejich nápravu (údržba, způsob ovládání a regulace osvětlení, zlepšení odraznosti povrchů, rekonstrukce osvětlení atd.).
Posuzování:
- Pokud je zjištěná hodnota i s intervalem rozšířené nejistoty (±U) sledovaného parametru nad požadovaným limitem, považuje se to za vyhovující stav.
- Pokud je hodnota i celý interval pod limitem, jedná se o nevyhovující stav.
- Vyskytne-li se případ, že hodnota je nad limitem, ale spodní mez intervalu rozšířené nejistoty je pod limitem, nelze tvrdit, že stav je vyhovující.
- Vyskytne-li se případ, že hodnota je pod limitem, ale horní mez intervalu rozšířené nejistoty je nad limitem, nelze tvrdit, že stav je nevyhovující.
V obou posledních případech je nutné použít pro rozhodnutí přesnější postup a hodnocení, kterým lze dosáhnout užší interval rozšířené nejistoty měření. Pokud ani toto nepomůže, musí být rozhodnutí založeno na jiném odborném náhledu. Tím se rozumí např. posouzení hygienika z hlediska analýzy rizika poškození zdraví.
