Základními druhy doplňkové ochrany uvedenými v normě ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 jsou proudové chrániče (RCD) a doplňující ochranné pospojování. Účinnost opatření uplatňovaných doplňkovou ochranou se při revizi podle ČSN 33 2000-6 ed. 2 ověřuje prohlídkou a zkouškou.
Jestliže je jako doplňková ochrana vyžadován proudový chránič, účinnost automatického odpojení od zdroje proudovým chráničem se musí ověřovat s použitím vhodného zkušebního zařízení odpovídajícího ČSN EN 61557-6 ed. 2.
Jestliže je doplňková ochrana zajišťována doplňujícím ochranným pospojováním, musí být účinnost tohoto pospojování zkontrolována podle normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, článek 415.2.2.
Ustanovení normy ČSN 33 2000-6 ed. 2 se zmiňuje prakticky výhradně o proudových chráničích, jako o přístrojích zajišťujících doplňkovou ochranu (k těm se vztahuje i řada ustanovení normy a pro jejich ověřování existují speciální přístroje). Téměř nic však norma neuvádí o ochraně zajišťované doplňujícím ochranným pospojováním. K té je možno vztáhnout pouze větu: „Účinnost opatření zajišťovaných doplňkovou ochranou se ověřuje prohlídkou a zkouškou." Pokud se týká prohlídky. je toto ustanovení ohledně doplňujícího ochranného pospojování jasné a provádí se, tak. že se zkontroluje, zda vodiče vyhovují z hlediska svého průřezu a také zda vyhovují z hlediska způsobu spojování vodičů.
Soubor ČSN 33 2000 poskytuje možnost uplatnit doplňující ochranné pospojování i v případech, kdy není možno dosáhnout automatického odpojení od zdroje v požadovaných dobách odpojení. Takže nejenom v případech, kdy se z důvodu zvláštního nebezpečí úrazu v daném prostoru snižuje dotykové napětí, ale i v případech, kdy není možno např. v síti TN (dnes to však může být i v síti TT) dosáhnout dostatečně malou impedanci smyčky.
Impedance poruchové smyčky se vždy spojuje s délkou, průřezem a materiálem přívodního vedení nebo obvodu. V současné době se do fázového vodiče mohou zařazovat různé členy, jako např. předřadníky výbojek a u samotného zařízení nemůžeme dostatečně malou impedanci smyčky naměřit. Obdobný případ nastává i při použití různých zdrojových zařízení pro napájení důležitých odběrů nn, např. při použití zdrojů nepřerušovaného napájení UPS, nebo též v obvodech pohonů, napájených z frekvenčních měničů. Dokonce se někdy může stát, že jedním přístrojem naměříme vyhovující impedanci poruchové smyčky a druhým, který pracuje na jiném principu, naměříme impedanci poruchové smyčky nevyhovující. To jsou případy, kdy se rovněž může uplatňovat doplňující pospojování jako náhrada podmínky automatického odpojení.
Při splnění podmínky uvedené v článku 415.2.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 pro odpor R doplňujícího ochranného pospojování mezi dvěma částmi nebo místy současně přístupnými dotyku nemusí znamenat jenom to, že při ověřování doplňujícího ochranného pospojování budeme mít jednu elektrodu přístroje pro měření doplňujícího ochranného pospojování přiloženou na chráněné zařízení a druhou elektrodu budeme přikládat postupně na všechny neživé a cizí vodivé části v okruhu 2,5 m a budeme sledovat, jestli tato hodnota nepřekročí předepsanou hodnotu.
