Osvětlení se měří zpravidla pro ověření, zda byly při realizaci osvětlovací soustavy splněny podmínky a hodnoty osvětlení podle projektu a zda jsou v souladu s hodnotami podle platných norem týkajících se požadavků na osvětlení (obvykle se měří v dokončené budově, ve venkovním prostoru nebo výrobním prostoru před jejich uvedením do trvalého provozu).
Dále pro zjištění podmínek osvětlení a zrakové pohody během užívání osvětlovacích soustav a ověření, zda jsou tyto podmínky v souladu s platnými normami týkajícími se požadavků na osvětlení nebo porovnání různých řešení osvětlení prostorů z hlediska dosažení podmínek zrakové pohody, z hlediska hospodárnosti nebo z hlediska energetických úspor.
Měřicí přístroje
Pro měření osvětlení se používají luxmetry, jasoměry a jasové analyzátory.
Použitelné celkové chyby luxmetrů, jasoměrů a jasových analyzátorů pro různé stupně přesnosti měření a s tím související nejistoty výsledků jsou uvedeny v tabulce 1.
Pro orientační měření lze použít i přístroje, které není možné zařadit do žádné skupiny v tabulce 1, pokud jsou ověřeny a kalibrovány a naměřené hodnoty korigovány podle kalibrační křivky. Odhad rozšířené nejistoty výsledků se uvede v protokolu z měření.
Pokud nejsou požadovány jiné intervaly kalibrace nebo ověření podle zvláštního právního předpisu (např. Vyhláška č.345/2002 Sb), jsou maximální lhůty kalibrace následující:
- 2 roky u přístrojů pro přesné měření;
- 3 roky u přístrojů pro provozní měření;
- 5 let u přístrojů pro orientační měření.
Jasové analyzátory se kalibrují podle doporučení výrobce.
Přístroje musí být kalibrovány prostřednictvím pověřeného pracoviště pro rozsah intenzity osvětlení nebo jasů a druh světla, které se budou při měření vyskytovat.
Průměr plochy čidla luxmetru přijímající světlo nesmí být větší než 60 mm; doporučuje se průměr nepřesahující 30 mm.
Úhel měřeného pole u jasoměru musí odpovídat podmínkám měření, zejména velikosti a vzdálenosti měřené plochy; pro měření jasů malých a vzdálených ploch nemá být úhel větší než 1°. Pro měření průměrných jasů blízkých a velkých ploch se používají jasoměry s úhlem měřeného pole do 10°; výjimečně lze použít i jasoměr s úhlem do 20°, je-li zabezpečeno, že výsledek měření nebude zkreslen jasy okolních ploch.
Jasoměr nebo jasový analyzátor pro přesné a provozní měření má být přizpůsoben pro upevnění na stojan.
V prostorech s nebezpečím výbuchu se používají pouze přístroje upravené pro tento účel.
Pro výběr přístrojů používaných pro měření denního i umělého osvětlení je nejdůležitější vlastností přizpůsobení poměrné spektrální citlivosti fotonky průběhu standardního fotometrického pozorovatele CIE. U luxmetru je druhou důležitou vlastností směrová chyba (kosinová odchylka). Měřicí hlava s fotonkou musí být korigována na kosinovou odchylku.
Při přesném a provozním měření se kontroluje a zajišťuje správná poloha čidla luxmetru pomocným vybavením.
Postup při měření
Před měřením se kontroluje stav a funkce měřicích přístrojů; kontroluje se čistota všech důležitých součástí přístroje (znečištění nebo zaprášení může způsobit závažné chyby i u velmi přesných přístrojů) a napětí jeho napájecích zdrojů.
Osvětlovací soustavy a prostředí se uvedou do stavu, který je běžný při daném způsobu užívání prostoru, případně i včetně zařízení pro regulaci osvětlení. Současně se podle možnosti zjistí údaje o stavu údržby prostoru a osvětlovacích soustav (lhůty údržby, znečištění, stáří atd.).
Před zahájením měření se kontroluje, zda není měření ovlivněno cizím světlem (světlem, které není součástí měřeného osvětlení nebo osvětlovací soustavy, např. světlem pronikajícím ze sousedního prostoru, osvětlením jiného druhu nebo účelu atd.).
Před měřením se stanoví poloha srovnávací roviny a určí se půdorysně i výškově poloha kontrolních bodů.
Při měření osvětlenosti se musí dbát na správnou polohu čidla luxmetru. Při přesném a provozním měření je nezbytná objektivní kontrola, ke které se může použít:
- a) stojan zabezpečující správnou výšku čidla i nastavení do vodorovné nebo svislé polohy;
- b) kardanový závěs, stabilizující vodorovnou nebo svislou polohu;
- c) vodováha k nastavení vodorovné nebo svislé polohy (může být součástí měřicí hlavice).
Jasy ploch v zorném poli uživatelů prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu, se měří bodovými jasoměry (zorné úhly do 1°) v kontrolních bodech nebo jasovými analyzátory. Měří se zejména jasy těchto ploch (viz ČSN 73 0580-1 a ČSN EN 12464-1):
- jas pozorovaného předmětu, případně pozorovaného detailu;
- jas ploch bezprostředně obklopujících pozorovaný předmět;
- jas vzdálených ploch (např. stěny, podlaha, strop, vnitřní zařízení, světelně aktivní plochy atd.);
- jas případných odrazů světla od velmi jasných ploch, které mohou vznikat na lesklém nebo pololesklém povrchu v zorném poli (na pozorovaném předmětu, na podlaze, na pracovní ploše atd.).
Při měření ploch s nerovnoměrným jasem (při nerovnoměrném osvětlení plochy, při rozdílné odraznosti jednotlivých částí plochy atd.) se měřením stanoví charakteristické parametry jasu plochy (nejmenší a největší jas, průměrný jas) a případně i plošné zastoupení těchto hodnot (podíl z celkové plochy). Měření pro zjištění průměrného jasu se provádí pro síť kontrolních bodů bodovým jasoměrem (zorný úhel do 1°) nebo jasoměrem s větším zorným úhlem pro celou plochu nebo její vzorek, anebo pomocí jasového analyzátoru. Přitom však nesmí dojít k ovlivnění měření jasem okolních ploch.
Měřicí přístroje se musí před měřením i během něho chránit před škodlivými vlivy, které mohou nepříznivě ovlivnit výsledky měření, zejména před otřesy, vyššími nebo nižšími teplotami, vlhkostí, a před vyššími hodnotami osvětlení, než je nejvyšší rozsah přístroje.
Pokud byl měřicí přístroj před měřením uložen ve tmě, vystaví se čidlo po dobu adaptačního intervalu osvětlení, které řádově odpovídá měřenému osvětlení.
Za adaptační interval se považuje doba, po které se již údaje přístroje vystaveného konstantnímu osvětlení nemění.
Při použití analogových měřicích přístrojů s více rozsahy se měří na vyšších rozsazích v horních dvou třetinách stupnice (při poklesu se přepíná na nižší rozsah). U digitálních měřicích přístrojů se měří na nejnižším rozsahu pokrývajícím měřené hodnoty.
Při měření se dbá na to, aby jiná osoba (i osoba provádějící měření) jej nepříznivě neovlivňovala (stíněním, odrazem světla atd.).
Během měření se sledují a zaznamenávají všechny skutečnosti, které mohou výsledky měření ovlivnit (např. provoz v posuzovaném prostoru, stav osvětlovacích soustav, napájecí napětí zdrojů umělého osvětlení, stav regulačních zařízení, teplota vzduchu atd.).
Při přesném měření se postup měření opakuje tak, aby statistický soubor byl dostatečně velký pro stanovení střední hodnoty (při použití Hornova postupu nejméně čtyřikrát). Při provozním měření se toto opakování doporučuje. Podmínky měření při opakování musí být stejné.
