Konkrétní pojmy normy ČSN EN 50160 ed. 3

V souvislosti s napětím používá norma ČSN EN 50160 ed. 3 následující pojmy:

• napájecí napětí;
• předávací místo / bod připojení;
• jmenovité napětí Un;
• dohodnuté napětí Uc.

Napájecí napětí

S ohledem na zadání normy „definovat, popsat a specifikovat vlastnosti elektrické energie“, mělo by býr napájecí napětí vyjádřeno pomocí skutečné hodnoty napětí, průběhu křivky nebo napětí jako funkce času, které se objevuje v předávacím místě uživateli sítě.
Z průběhu této křivky se vypočítávají různé vlastnosti (například „efektivní hodnota napětí“ a „celkové harmonické rušení“).
Pojem „napájecí napětí“ by neměl být zaměňován s dodávaným napětím v místech odběru, tj. uvnitř instalace uživatele sítě, pro které

• slouží pojem „používané napětí“, například v ČSN EN 60038
• ČSN EN 50160 ed. 3 nestanovuje žádné meze.

Je třeba poznamenat, že pojem „napájecí napětí“ je zároveň definován v normě ČSN EN 50160 ed. 3 jako „efektivní hodnota napětí v daném bodě v předávacím místě, měřená po dobu daného intervalu“.

Předávací místo a další referenční body

Pokud se mluví o dodávce elektřiny, je nutno zvážit různé body jako referenční body:

a) místo, kde je elektrická energie dodávána do instalace uživatele sítě, nebo ve kterém zdroj napájí veřejnou napájecí síť.
Pro tento bod je pojem

• „předávací místo“ definován v ČSN EN 60038 a ČSN EN 50160 ed. 3:
• „bod přenosové nebo distribuční sítě označený jako takový a smluvně daný, v němž je elektrická energie předávána mezi smluvními partnery“
• „předávací místo“ odkazován také v IEV 617-4-2
• “napájecí bod“ definován v IEV 601-2-33
  Rozhraní mezi elektrickou napájecí soustavou a odběratelem elektrické energie.Odběratelem může být koncový uživatel nebo organizace distribuující elektrickou energii koncovým uživatelům.

ČSN EN 50160 ed. 3 definuje a využívá první uvedený pojem, který je zároveň aktuálnější, pokud jsou rozptýlené generátory považovány za uživatele sítě; vlastnosti napětí specifikované touto normou jsou odkazovány na předávací místa.
U některých uživatelů sítě odpovídá „předávací místo“ místu s elektroměrem.

b) „bod napájecí rozvodné sítě, elektricky nejbližší konkrétní zátěži, ve kterém jsou nebo mohou být připojeny jiné zátěže“ se nazývá společný napájecí bod (PCC), viz definice v IEV 161-07-15.
Text „mohou být připojeny“ se váže ke studii vlivu budoucích instalací na kvalitu napětí.
Kvůli vzájemnému propojení pomocí PCC spolu mohou zátěže interagovat ve smyslu EMC; PCC může být pro jakéhokoli uživatele sítě vzdálen od předávacích míst.

c) místa v instalaci uživatele sítě, v nichž je elektrické zařízení připojeno k napájení. Pro taková místa byly v minulosti používány pojmy:

• zásuvka;
• bod připojení;
• místo připojení;
• vývod pro zařízení;
• odběrné místo

V aktuální normě ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 se využívá pouze posledně uvedený pojem.
Vzhledem k impedanci vedení mezi předávacím místem uživatele sítě a instalací uživatele sítě, mohou se vlastnosti napětí v místě odběru a předávacích místech lišit. V závislosti na proudu může podle normy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, dojít k poklesu napětí, nicméně pouze nevýznamnému.
Změna vlastností napětí mezi předávacím místem uživatele sítě a místem odběru se také liší u různých jevů/elektromagnetických rušení.

Jmenovité napětí (Un) a dohodnuté napětí (Uc)

Meze nebo hodnoty napětí stanovené v normě ČSN EN 50160 ed. 3 v procentuálních hodnotách jsou založené na

• jmenovitém napětí v případě vlastností nízkého napájecího napětí (NN)
• dohodnutém napájecím napětí v případě vysokého (VN) a velmi vysokého (VVN) napětí.

Napájecí sítě VN a VVN jsou někdy provozovány s odkazem na napětí jiné, než je jmenovité napětí. K tomu například dochází kvůli zajištění průměrného napětí NN napájení uvnitř daného rozsahu napájecího napětí.