Kvalita vnitřního prostředí a měření jejích parametrů

V tomto článku bych chtěl nejprve shrnout legislativu platnou v České republice a ve druhé části článku bych se rád věnoval přístrojům pro měření těchto parametrů.

Požadavky na parametry vnitřního prostředí vycházejí ze tří zákonů:

1. Zákon č. 183/2006 Sb. - stavební zákon a související předpisy
2. Zákon č. 258/2000 Sb. - o ochraně veřejného zdraví a související předpisy
3. Zákon č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce a související předpisy

Parametry mikroklimatu jsou stanoveny na základě typu vnitřních prostor, které se odvíjejí od činnosti, kterou člověk v tomto vnitřním prostoru vykonává. Samostatnou kapitolou jsou byty a bytové domy a především tzv. čisté prostory ve zdravotnických pracovištích a ve výrobním prostředí. Požadavky na tyto prostory jsou stanoveny především ve státních normách (ČSN).

Tepelná pohoda

S pojmem kvalita vnitřního prostředí velice úzce souvisí pojem tepelná pohoda. Definice tepelné pohody může znít takto: „Tepelná pohoda je pocit, který člověk vnímá při pobytu v daném prostředí. Jelikož člověk při různých činnostech produkuje teplo, tak musí být zajištěn odvod člověkem produkovaného tepla do prostoru tak, aby nedošlo k výraznému zvýšení teploty těla. Na druhé straně odvod tepla nesmí být tak intenzívní, aby nedošlo k výraznému snížení teploty těla. Člověk by tedy neměl cítit v daném prostředí ani pocit nepříjemného chladu, ani nepříjemného tepla.“

Pokud budete dodržovat parametry vnitřního prostředí, které jsou v předpisech definovány, tak by měla být tepelná pohoda osob, které se v tomto prostředí pohybují, optimální. Toto je velice důležité, protože tepelná pohoda člověka má podstatný vliv na produktivitu jeho práce. Tepelná pohoda člověka je dána teplotními a vlhkostními podmínkami prostředí a také jeho oblečením. Na pocit pohody mají samozřejmě vliv i další aspekty, jako například osvětlení na pracovišti, hluk, rychlost proudění vzduchu atd.

Pokud toto shrneme, tak na tepelnou pohodu člověka mají vliv následujicí faktory, které si můžeme rozdělit na subjektivní a objektivní:

1. Subjektivní: jsou závislé na osobnosti člověka = jeho věk, psychický a fyzický stav, atd.
2. Objektivní: jedná se o čtyři veličiny, které jsou objektivně měřitelné pomocí vhodné techniky (teplota, vlhkost, rychlost proudění vzduchu a teplota okolních stěn a předmětů)

Zobrazit nabídku teploměrů a vlhkoměrů.

Parametry mikroklimatu v pracovním prostředí

Parametry mikroklimatu v pracovním prostředí jsou dány nařízením vlády č. 361/2007 Sb. V tomto nařízení je pracovní prostředí rozděleno do 5 tříd dle pracovních činností. Jednotlivé třídy pracovních činností jsou rozděleny dle energetického výdeje zaměstnance. Základním kritériem je operativní teplota t⁰ [°C], která je vypočtena z výsledné teploty, teploty vzduchu a rychlosti proudění vzduchu.

Operativní teplota t⁰ = t_r +A* (t_a -t_r) [°C]

kde:

• t_a je průměrná teplota vzduchu za zvolený časový interval [°C]
• t_r je střední teplota sálání za zvolený časový interval [°C]
• A je koeficient, který je funkcí rychlosti proudění vzduchu

Střední teplota sálání se vypočte z naměřené výsledné teploty kulového teploměru t_g a teploty okolního vzduchu t_a.

Parametry mikroklimatu v mimopracovním prostředí

U mimopracovních prostředí již není základním kritériem operativní teplota t0, ale výsledná teplota kulového teploměru tg. Jedná se o teplotu v okolí lidského těla měřenou kulovým teploměrem (viz Měřicí přístroje), která zahrnuje vliv současného působení teploty vzduchu, teploty okolních ploch a rychlosti proudění vzduchu.

Mimopracovní prostředí se dále dělí na školské prostředí a pobytové prostředí. Parametry školského prostředí jsou upraveny vyhláškou č. 410/2005 Sb. (viz Tabulka 2). Ve školských prostředích musí být dodržena relativní vlhkost vzduchu 40 až 60 %.

Parametry pobytových prostor jsou definovány vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 6/2003 Sb. (viz Tabulka 3). Ve vyhlášce je rok rozdělen na tzv. teplé a chladné období, což je poměrně problematické, protože již není specifikováno, kdy tato období začínají a končí. Relativní vlhkost vzduchu by měla být držena v rozsahu 30 až 65 % a rychlost proudění vzduchu v rozsahu 0,13 až 0,25 m/s.

Množství přiváděného vzduchu (větrání)

Požadované množství dodávaného vzduchu na pracoviště se opět liší dle charakteru činnosti (rozdělení pracovních tříd dle energetického výdeje (viz Tabulka 1) a je dáno nařízením vlády č. 361/2007 Sb.

• Třída práce I a IIa (práce v sedě v kanceláři) 50 m³.h^-1 na zaměstnance.
• Třída práce IIb a IIIa (práce ve stoje) 70 m³.h^-1 na zaměstnance.
• Třída práce IIIb a IV (těžká fyzická práce) 90 m³.h^-1 na zaměstnance.

Pokud by se jednalo o pracoviště, kde je povoleno kouření (což už je v dnešní době prakticky nemyslitelné), tak se dodávka vzduchu zvyšuje o 10 m³.h^-1.

Jinak se stanovuje dodávka vzduchu do prostředí, kde je výrobní technologie zdrojem nečistot, které se uvolňují do ovzduší pracoviště. Tam je nutné množství dodávaného vzduchu zvýšit o takové množství, které zajistí dostatečné odvádění škodlivin do takové míry, aby byli dodrženy předepsané limity (tzv. PEL). V tomto nařízení vlády není rozlišeno větrání přirozené a větrání nucené, a proto výměna vzduchu může být provedena libovolným způsobem.

Zobrazit nabídku přístrojů pro klimatizaci.

Čisté prostory

Kapitolou samu pro sebe jsou speciální průmyslové či zdravotnické prostory, které se nazývají čisté prostory. Jedná se o takové prostory, ve kterých je řízena koncentrace částic ve vznosu a které jsou konstruovány a využívány takovým způsobem, aby to minimalizovalo zanesení, generování a zadržování částic uvnitř prostoru v němž jsou řízeny ostatní relevantní parametry, např. teplota, vlhkost a tlak.

Tyto speciální prostory jsou v dnešní době již zcela běžne využívány v elektronické výrobě, ve výrobě přesné mechaniky a optiky, potravinářské výrobě, farmaceutické výrobě a v neposlední řadě v nemocnicích (operační sály, příprava farmak, atd.). Nejdůležitější paremetrem čistého prostoru je maximální přípustný počet částic na m3. Dle požadavku na stupeň čistoty prostoru jsou čisté prostory rozděleny (klasifikovány) do 4 tříd dle ČSN EN ISO 14 644-1 (viz Tabulka 4)

Měření parametrů mikroklimatu

Teplota

Pro posouzení tepelné pohody osob se nepoužívá klasická hodnota pokojové teploty, ale tzv. výsledná teplota tg [°C] (teplota kulového teploměru). Tato teplota se měří pomocí teploměru se sondou, která je vložena do kulové baňky z polyuretanu o průměru 100 či 150 mm (teploměr dle Vernon-Jokla). Teplota, která je naměřena teploměrem uvnitř této baňky po ustálení (asi 15 až 20 minut) je právě ona výsledná teplota. Tato teplota vyjadřuje současné působení teploty vzduchu, teploty okolních ploch a rychlosti proudění vzduchu. Z výsledných teplot, které jsou naměřeny v úrovni hlavy, břicha a kotníků je stanovena střední hodnota (střední radiační teplota).

Měření rychlosti proudění vzduchu v prostředí

Tepelná pohoda je samozřejmě ovlivněna táké rychlostí proudění vzduchu. Při vyšší rychlosti proudění je zvyšována pohoda při vyšších okolních teplotách, ale pokud je rychlost příliš vysoká, tak může vést až ke zdravotním potížím. K měření rychlosti proudění vzduchu v prostředí je potřeba použít přístrojů, které jsou schopny měřit malé rychlosti proudění (0,05 až 0,5 m.s^–1 ). Lze použít lopatkové anemometry (využití mechanických účinků proudícího vzduchu) či žárové anemometry, které měří rychlost proudění na základě ochlazování elektricky žhaveného elementu. Tyto anemometry měří rychlost proudění vzduchu až od cca. 0,2 m/s a proto nejsou pro měření rychlosti proudění vzduchu v prostředí úplně nejvhodnějším řešením. Ideálním řešením je měření pomocí všesměrové sondy, kde naměřená rychlost proudění není závislá na směru proudění a hlavně tato sonda měří již od rychlosti 0,05 m/s.

Měření vlhkosti vzduchu

Pro účely posouzení vlhkosti vnitřního prostředí se používá měření relativní vlhkosti. Jedná se o poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu ku množství par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plněm nasycení. Je udávána v procentech. V praxi se asi nejčastěji používají kapacitní vlhkoměry, kdy se na hodnotu vlhkosti převádí kolísání elektrické kapacity čidla.

Ověřování čistoty v čistých prostorách

Při měření čistoty v čistých prostorách by mělo být odděleno klasifikační měření od provozního monitorování. Pro účely klasifikace by měl být použit přenosný čítač částic s krátkou délkou trubice. Při tomto klasifikačním měření je posouzeno, zda čistý prostor splňuje požadavky na čistotu dle své třídy (dle ČSN EN ISO 14 644-1). Čisté prostory by měli být dále pravidelně monitorovány i za provozu.

Závěr

Orientovat se v předpisech a nařízeních, týkajících se parametrů vnitřního prostředí není vůbec jednoduchou záležitostí. Chybí v nich řada definic a co více, chybí v nich i parametry vnitřních prostředí pro některé typy prostor. Toto způsobuje projektantům, stavařům a také uživatelům budov nemalé problémy. Nicméně pro pracovní prostředí jsou tyto parametry zpracovány poměrně přehledně. Dodržování parametrů na pracovních prostředích není důležité pouze z hladiska legislativy, ale hlavně z důvodu zdraví a produktivity zaměstnanců. Jediným způsobem, jak zjistit a ověřit tyto parametry je měření.

Zákony, normy, vyhlášky

[1] Mathauserová, Z. Novelizace hygienické legislativy - nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Vytápění, větrání, instalace, 2008, roč. 17, č. 2, s. 87 - 89
[2] VYR-36 ČISTÉ PROSTORY, Publikace SÚKL (2009)
[3] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
[4] Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
[5] Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb

Další podrobnosti získáte od výhradního zástupce firmy Kyoritsu pro ČR a SR společnosti:

Blue Panther s.r.o.
Mezi Vodami 29
143 00 Praha 4 - Modřany

Tel.: +420 241 762 724
Fax: +420 241 773 251
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.blue-panther.cz