Bylo – nebylo, ale stalo se. Ve větrném počasí jeden vodič nadzemního vedení vysokého napětí nevydržel namáhání a spojil se se zemí. Vzhledem k tomu, že porucha vznikla ve Východních Čechách, lze předpokládat soustavu IT, na úrovni 35 kilovoltů.
Vedení prochází nad pozemkem, v blízkosti rodinného domu, ochranné pásmo je respektováno.
Místo poruchy bylo vzdálené asi 35 metrů od elektroměrové skříně, 10 metrů od automatiky vjezdové brány – ta byla napájena z domu po kabelu délky asi 45 metrů, stejně jako elektrický vrátný a přístupový systém. Vzniklo přepětí a v jeho důsledku došlo k nevratnému poškození elektroměrového rozvaděče a domovního rozvaděče – poškození rozvodnic nebylo zjištěno. Samozřejmě veškeré elektronické jednotky byly poškozeny přepětím v rozvodech nízkého napětí.
Majitel domu povolal elektrotechniky, kteří přišli i s revizním technikem. Ten provedl příslušná měření podle ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6 v platném znění, a ve Zprávě o mimořádné revizi elektrické instalace, provedené dle ČSN 33 1500:1990 (Z4/2007) a ČSN 33 2000-6 ed. 2 dospěl k závěru: „Izolační odpor rozvodů je nižší než 1 MΩ, tedy instalace je ve stavu: připravena k výměně.“
Informace byla zajímavá pro majitele obývaného domu, ale před totální rekonstrukcí elektrické instalace (která je pokaždé spojena s určitým nekomfortem), pozval ještě jednoho revizního technika. Ten přišel, nezpochybnil měření kolegy, ale dospěl k jinému závěru: "V důsledku poruchy vedení a pádu přerušeného vodiče na plot došlo k přepálení pletiva, spoji přerušeného vodiče se zemí a vzniku rizika krokového napětí. Efekt tzv. krokového napětí mezi místem zemního spoje přerušeného vodiče, elektrickou instalací rodinného domu a automatikou vjezdové brány vedl k rozsáhlé poruše elektroměrového/místního rozvaděče a elektrické instalace v domě. Vodič VN nebyl přerušen ani v souvislosti ani v důsledku prací na vedení VN v blízkosti poruchy. Mezi sousedícími sloupy je vedeno dvojí vedení, tedy přerušené vedení bylo oboustranně pod napětím.
Koordinace izolace elektrické instalace zahrnuje výběr vlastností elektrické izolace zařízení s ohledem na jeho použití a ve vztahu k jeho okolí. Koordinace izolace může být dosaženo pouze tehdy, jestliže se při návrhu zařízení uvažují taková namáhání, kterým bude zařízení pravděpodobně vystaveno během předpokládané doby života.
V úvahu se musí brát: napětí, která se mohou v síti vyskytnout; napětí vytvářená zařízením (která mohou nepříznivě ovlivnit jiná zařízení v síti); stupeň požadované kontinuity provozu; bezpečnost osob a majetku tak, aby pravděpodobnost nežádoucích závad v důsledku namáhání napětím nevedla k nepřijatelnému riziku úrazu. Koordinace izolace vzhledem k dlouhodobým napětím je založena na jmenovitém napětí zařízení, jmenovitém izolačním napětí a na pracovním napětí.
Základní a přídavná pevná izolace musí vydržet následující dočasná přepětí: krátkodobé dočasné přepětí o hodnotě Un + 1 200 V po dobu 5 s; dlouhodobé dočasné přepětí o hodnotě Un + 250 V po dobu delší než 5 s - kde Un je jmenovité fázové napětí v napájecích sítích s uzemněným středem.“
Chybové napětí a unikající proud v závislosti na vzdálenosti od místa poruchy lze vyjádřit grafem viz obr. 4 a tab.1.
Revizní technik pokračoval: „V důsledku přítomnosti zavlečeného impulzního napětí s pravděpodobnou hladinou nad 2,5 kV je vysoce pravděpodobné poškození spotřebičů a přístrojů na instalaci připojených, včetně kabelů podlahového vytápění. Díky zavlečenému napětí s pravděpodobnou hladinou nad 2,5 kV je pravděpodobné poškození spínačů a vypínačů v instalaci. Poškození vodičů vnitřní instalace domu lze prakticky vyloučit, jelikož chybové napětí v místě domovního rozvaděče po odeznění prvotního incidentu a přerušení vodičů mezi domem a přístroji u vjezdu (elektronický vrátný, automatika vjezdové brány) se podle výpočtu pohybuje v hladině 1 kV, s unikajícím proudem do 3 A. Proto byly při revizi rozvodů použity normy ČSN 34 1010, článek 206 a 207 (od rozvodů nebyly odpojeny veškeré spotřebiče), s odvoláním na ČSN 33 2000-4-443, tabulku 443.2. Vzhledem k stavu, kdy nelze vyloučit, že část elektroinstalace byla provedena před rokem 1996, je nutno respektovat izolační odpor instalace pod hodnotou 1 MΩ.“
Revizní technik následně doporučil vybavit elektrickou instalaci důslednou ochranou proti přepětí s jiskřišti a obloukovou ochranou a toto rozšíření instalace provést jako prevenci možného vzniku následné chyby v důsledku zavlečeného napětí po poruše vedení 35 kV v blízkosti domu. Uvedené opatření doporučil provést v rámci oprav a rekonstrukce instalace po způsobené poruše, s doporučením mimořádné revize elektrické instalace rodinného domu po jednom roce.
První zpráva o revizi elektrické instalace, vypracovaná v režii elektrofirmy, uvádí nevyhovující stav elektrické instalace ve smyslu ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6 a nutnost rekonstrukce.
Přivolaný revizní technik uvedl, že „Vzhledem k tomu, že dům byl postaven v sedmdesátých letech, lze předpokládat, že podstatná část vnitřních rozvodů byla provedena před rokem 1996, tedy při platnosti ČSN 34 1010, jejíž normativy byly v té době respektovány a je třeba ji v současnosti zohlednit. Podle předpisu ČSN 34 1010 je minimální izolační stav instalace 0,23 MΩ (1000 Ω / 1 V) v případě, že na rozvodech v objektu není připojen žádný spotřebič ani žádný přístroj.“
Kdo má pravdu – revizní technik nebo elektrofirma?
