Příklad možného provedení posouzení rizik strojního zařízení dle směrnice 2006/42/ES

Dále definování závažnosti úrazu a pravděpodobnosti jeho výskytu a posouzení, zda bylo na základě analýzy rizika dosaženo cílů ke snížení rizika. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika.

Výrobce je povinen dodržet „zásady zajišťování bezpečnosti“ (směrnice 2006/42/ES, příloha 1, článek 1.1.2.) již od počátku návrhu a konstrukce strojního zařízení. Při návrhu strojního zařízení musí být zohledněny všechny stavy strojního zařízení (např. provozní režimy, …) ve všech fázích životnosti (např. doprava, provoz, údržba, …).
Výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce musí zajistit posouzení rizika s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které platí pro strojní zařízení (směrnice 2006/42/ES, příloha 1, článek 1).
Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se předešlo jinému než běžnému použití, musí se stanovit přesný způsob použití (způsob určení a používání, …), případně je třeba upozornit uživatele na nesprávné způsoby použití strojního zařízení, ke kterému může dojít, pokud by takové nesprávné použití mohlo nastat a způsobit riziko.
Informace o určení a způsobu použití musí být definovány na počátku návrhu a konstrukce strojního zařízení, musí být uvedeny v dokumentu o posouzení rizik strojního zařízení a musí být uvedeny v návodu k použití, který je předán uživateli strojního zařízení.
Výrobce je v rámci posouzení rizik povinen navrhnout a učinit vhodná ochranná opatření k zajištění bezpečnosti pro jednotlivé nebezpečné části strojního zařízení, u kterých by mohlo dojít k ohrožení obsluhy.
Posouzení rizika je postup dle diagramu z normy ČSN EN ISO 12100, kapitola 4 (strategie posouzení a snížení rizika), při kterém výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce:

• Určí mezní hodnoty strojního zařízení (předpokládané používání nebo jakékoliv předvídatelné nesprávné použití)
• Identifikuje nebezpečí a příslušné nebezpečné situace
• Odhadne riziko pro každé identifikovatelné nebezpečí a nebezpečnou situaci (zohlední závažnosti možného poranění nebo škody na zdraví a pravděpodobnost jejich výskytu)
• Zhodnotí riziko a rozhodne o nutnosti snížení rizika

Snížení rizika

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vyloučí nebezpečí nebo sníží rizika spojená s tímto nebezpečím použitím ochranných opatření v následujícím pořadí (dle směrnice 2006/42/ES, příloha I, článek 1.1.2, písmeno b):

• Vyloučí nebo co nejvíce omezí nebezpečí (bezpečný návrh a konstrukce strojního zařízení)
• Navrhne a učiní nezbytná ochranná opatření v případě nebezpečí, která nelze vyloučit při konstrukci zařízení
• Uvědomí uživatele o přetrvávajícím nebezpečí vyplývajícím z jakýchkoli nedostatků přijatých ochranných opatření, upozorní na případnou potřebu zvláštní odborné přípravy a specifikovat potřebu osobních ochranných prostředků

Postup uvedený ve směrnici 2006/42/ES, příloze I, článku 1.1.2, písmeno b) je definován v normě ČSN EN ISO 12100 v článku 6.1 jako metoda tří kroků, která zahrnuje:

• 1. krok – zabudovaná konstrukční opatření
• 2. krok – bezpečnostní nebo doplňková ochrana
• 3. krok – informace pro používání

Při navrhování vhodných opatření postupujeme v pořadí podle efektivity účinnosti a zásad při zajišťování bezpečnosti a výrobce musí stanovit, jaké normy se na strojní zařízení vztahují.
Dle typu strojního zařízení musí být použity příslušné typy harmonizovaných norem (A, B nebo C). Pokud se na strojní zařízení vztahují normy typu C, musí být použity především tyto normy.
Pokud se tedy na strojní zařízení nevztahuje norma typu C, dle které by byly splněny všechny základní požadavky k zajištění bezpečnosti, které jsou relevantní pro dané strojní zařízení. K posouzení rizika a návrhu všech potřebných opatření k zajištění bezpečnosti je použita třístupňová metoda. Pokud se na strojní zařízení vztahují především následující normy typu C (ČSN EN ISO 10218-1, ČSN EN ISO 16092-1, ČSN EN 619+A1), dle které jsou splněny všechny základní požadavky k zajištění bezpečnosti, které jsou relevantní pro dané strojní zařízení. K posouzení rizika a návrhu ostatních potřebných opatření k zajištění bezpečnosti, které nejsou řešeny normou typu C, je použita třístupňová metoda.

1. krok = priorita první

Opatření při navrhování, která jsou realizována nebo zabudována do konstrukce strojního zařízení:

• Zajištění stability
• Úplné vyloučení nebezpečí
• Vyloučení ostrých hran a střižných míst
• Umístění nebezpečných částí mimo dosah
• Omezit nebezpečné prostory
• Omezit emise hluku nebo záření např. volbou vhodné technologie
• Omezit přístup k nebezpečným částem např. horkým povrchům

Jedná se o nejúčinnější ochranná opatření, protože nebezpečí jsou vyloučena nebo rizika snížena vlastní konstrukcí strojního zařízení.

2. krok = priorita druhá

Opatření, která jsou realizována technickými prostředky nebo doplňkovými opatřeními a zamezují tomu, aby byly osoby vystaveny nebezpečí:

• Izolace částí pod napětím
• Uzavření zdrojů hluku
• Tlumení vibrací
• Stabilizátory
• Bezpečnostní komponenty
• Zařízení pro zachycování nebo odvádění emisí nebezpečných látek, kapalin, záření apod.
• Ochranné konstrukce proti riziku převrácení nebo riziku padajících předmětů
• Ochranné kryty pevné, snímatelné nebo nastavitelné, které omezují přístup (ČSN EN ISO 14120, ČSN EN ISO 13857, ČSN EN 349+A1, soubor ČSN EN 547)
• Ochranná zařízení např. blokovací zařízení pro monitorování polohy ochranného krytu, který umožňuje přístup do nebezpečného prostoru stroje (normy ČSN EN ISO 14119, ČSN EN ISO 13855, ČSN EN 62061, soubor ČSN EN 61496 a ČSN EN ISO 13849)
• Doplňková ochranná zařízení např. ovladače nouzového zastavení (ČSN EN ISO 13850)

Spolehlivost technických prostředků je ovlivněna způsobem používání, správnou volbou a umístěním pro znemožnění obejití.

3. krok = priorita třetí

Opatření, která jsou realizována informováním uživatelů o zbytkových rizicích nebo technologických postupech:

• Údaje o strojním zařízení (hmotnost, použití)
• Informace, výstrahy, zákazy
• Akustické nebo světelné signály
• Upozornění na omezení v používání
• Definování pracovních postupů
• Veškeré informace musí být uvedeny v návodu k použití!

Spolehlivost je závislá na kázni obsluhy a nesmí být náhradou za správné aplikování ochranných opatření uvedených v krocích 1 a 2.
Při použití technických opatření k zajištění bezpečnosti strojního zařízení (ochranná zařízení a doplňková ochranná zařízení), u kterých může dojít k selhání s následným vznikem nebezpečné situace, postupujeme dle norem ČSN EN 62061 nebo souboru ČSN EN ISO 13849.
Strojní zařízení může obsahovat i několik rozdílných úrovní požadovaných k zabezpečení jednotlivých nebezpečných částí strojního zařízení (PLr a až PLr e nebo SIL 1 až SIL 3).
Úroveň integrity bezpečnosti SIL1 až SIL3, pro jednotlivé bezpečnostní řídicí funkce související s bezpečností, stanovíme na základě matice určení SIL.
Výsledná hodnota SIL je průsečíkem hodnot závažnosti zranění (SE) a třídou pravděpodobnosti škody (Cl) dle tabulky A.6 normy ČSN EN 62061.
Požadovanou úroveň vlastností (PLr) a) až e) stanovíme pro každou bezpečnostní funkci požadovaného snížení rizika podle normy EN ISO 13849.
Graf rizika pro určení požadované úrovně vlastností (PLr) pro bezpečnostní funkce je kombinace závažnosti zranění (S1 nebo S2), četnosti a/nebo doby vystavení nebezpečí (F1 nebo F2) a možnosti vyloučení nebezpečí (P1 nebo P2).
Výsledná hodnota PL bezpečnostní funkce je ovlivněna celkovými parametry jednotlivých částí subsystému.
Pokud provedená opatření jsou dostatečná, přistupujeme k hodnocení další části strojního zařízení. Pokud nejsou, navrhujeme další opatření k zajištění bezpečnosti, dokud riziko nesnížíme na přijatelnou úroveň.
Celý postup posouzení rizik a určení požadované úrovně vlastností (PLr) dle ČSN EN ISO 13849-1 je pro jednotlivá nebezpečí zpracován v tabulkách, které jsou nedílnou součástí tohoto posouzení rizik.
Zbytková rizika musí být uvedena v návodu k obsluze včetně doplňujících požadavků na poučení a kvalifikaci obsluhy, používání osobních ochranných pracovních pomůcek atd.
Toto posouzení rizik a následné ověření požadované úrovně vlastností (PLr) dle ČSN EN ISO 13849-2 jsou nedílnou součástí technické dokumentace strojního zařízení.
Ověření správnosti návrhu jednotlivých bezpečnostních funkcí (SF) se provádí výpočtem nebo pomocí certifikovaného softwarového nástroje (např. v programu SISTEMA nebo PAScal) dle souboru norem ČSN EN ISO 13849 nebo ČSN EN 62061 a vyhotovením protokolu.
Provádí se vždy, jsou-li k zajištění bezpečnosti použity technické prostředky, u kterých může dojít k selhání a byla-li stanovena úroveň zabezpečení požadovaných bezpečnostních funkcí (PLr a až PLr e nebo SIL1 až SIL3).