Dokumentace o určení vnějších vlivů

Typografie
  • Nejmenší Malé Střední Velké Největší
  • Výchozí Helvetica Segoe Georgia Times

Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.
Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy se používá: PNE 33 0000-2 ed. 4.
Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.
Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.
Za takovouto technickou normu může být považována PNE 33 0000-2 ed. 4.
Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.
Za „jednoznačné vnější vlivy" působící na objekty lze považovat například „vnější vlivy normální" (v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které působí na veškeré elektrické zařízení například v bytě, kde je jediné místo hodné zvláštního zřetele - koupelna a pro ni bude použito (pro běžné bytové koupelny) jako vyčerpávající ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.
Při vypracovávání „Protokolu o určení vnějších vlivů" u složitějších staveb lze jednotlivé místnosti se stejnými vnějšími vlivy soustředit do jednoho popisu v dokumentu. Toto řešení se doporučuje pro místnosti (prostory) s vnějšími vlivy „normálními", respektive s jednoznačným normativním určením.
Pro elektrická zařízení, provedená podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz, platí, že je lze posuzovat dle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300) a to až do doby rekonstrukce, změny technologických postupů, nebo zpracovávaných hmot.
V tomto případě je nutno dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.
Způsob uvádění vnějších vlivů v protokolu - v protokolu je možno volit ze dvou způsobů uvedení vnějších vlivů:

  • a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, včetně těch, které jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a povah vnějšího vlivu, který se v daném prostoru nevyskytují s příslušnou poznámkou (např. nevyskytuje se); nebo
  • b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a ostatní shrnout do konstatování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální".

dokumentace vv

Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu

Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.
Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25 °C do +40 °C. Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7, avšak tato by kladla větším rozsahem (t.j. do +55 °C) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4.

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí být minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.
Minimální stupeň ochrany krytem pro elektrotechnická zařízení (a výrobky) určená pro vnější vlivy normální je IP20.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd vnějších vlivů, je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem v protokolu o určení vnějších vlivů, včetně náležitých opatření.
Jako příklad lze uvést teplotu, která je vyšší než 60 °C a podobně.
Prostředí, (vnější vlivy) která byla dříve uváděna (uváděla je ČSN 33 0300), nemající ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 - "Klasifikace vnějších vlivů". Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další "prostředí", která jsou v příloze A normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 definována jinak, nebo v nich nejsou obsažena vůbec. Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
Dříve používané „Prostředí základní" - není dle výše uvedených elektrotechnických předpisů (ze souboru norem ČSN 33 2000) zavedeno a pro praxi je nahrazeno "vnějšími vlivy normálními".
Prostředí normální - v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jsou podrobněji definovány vnější vlivy, které se považují za normální.
Prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní - tato prostředí byla stanovena v době vzniku ČSN 33 0300 zcela účelově a na úrovni okamžitého technického poznání a potřeb tak, že pro tato prostředí byly vybrány určité vlivy okolí.
Tato koncepce sice zjednodušovala, avšak i přílišně schematizovala popis vlivů působících na elektrická zařízení.
ČSN 33 0300 vycházela z definování působnosti okolí (jako celku) na elektrické zařízení. Příloha A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vychází z působení jednotlivých faktorů okolí, které definuje jako vnější vlivy. Tento přístup vychází z požadavku na vyšší exaktnost popisu vlivů, které na elektrické zařízení působí, nebo budou působit.
Uvedená fakta ovšem nevylučují možnost, že určitý subjekt, zřizující a/nebo provozující elektrická zařízení (např. distributor elektřiny), pro určité prostory a zařízení vyhlásí soubory vnějších vlivů, zahrnující požadavky vyplývající i z používaných elektrických zařízení, které v podstatě budou nahrazovat „prostředí složitá". Toto vyhlášení může následovat až po základním určení vnějších vlivů.
Zároveň je možné specifikovat další vnější vlivy, které nejsou dosud v normě ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 určeny, jako je například sněhová pokrývka, námraza a odpor lidského těla.

Sněhová pokrývka - AT

Výška vrstvy sněhu je důležitá u všech venkovních zařízení při ochraně polohou a pro minimální vzdálenost živá část-zem. Vliv AT je podstatný zejména pro horské oblasti ČR z hlediska umístění rozvodných zařízení (např. kabelových skříní apod.) v rozsahu:

  • AT1 - zanedbatelný vliv (výskyt sněhové pokrývky z hlediska četnosti trvání a množství není významný)
  • AT2 - mírný vliv (výskyt sněhové pokrývky do výše 40 cm)
  • AT3 - významný vliv (výskyt sněhové pokrývky nad 40 cm)

Za „normální" ve smyslu článku ZA4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AT1.

Námraza - AU

Jedná se o vnější vliv uvedený v podnikové normě PNE 33 0000-2 ed. 4 především pro potřeby distribuční a přenosové soustavy, v rozsahu:

  • AU1 - lehká námrazová oblast (použije se i pro oblast bez námrazy)
  • AU2 - střední námrazová oblast
  • AU3 - těžká námrazová oblast
  • AU4 - kritická námrazová oblast

Přesné definice tříd AU1 až AU4 jsou odvozeny od parametru námrazových oblastí pro elektrické stanice podle normy ČSN EN 61936-1, pro venkovní vedení do 52 kV podle PNE 33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN EN 50341-1.
Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map mrazooblastí. Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AU1.

Elektrický odpor lidského těla - BB

Vliv BB není řešen ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, jeho řešení se připravuje.
Pro potřeby PNE 33 0000-2 ed. 4 byly zavedeny tyto třídy:

  • BB1 - vysoký odpor (suché podmínky)
  • BB2 - normální odpor (obvyklé standardní podmínky)
  • BB3 - nízký odpor (vlhké podmínky)

Pro jednotlivé prostory se doporučuje volit třídy viz tab. 1.

dokumentace vv 3
Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv BB2. Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy platí podniková norma PNE 33 0000-2 ed. 4.

Podrobnější rámcové požadavky k některým vnějším vlivům

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 nepřevzala některá rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3 k BE2N2 a BE3N1. Důvodem je celková přestavba základních ustanovení pro tento obor, včetně postupného nahrazování norem souboru ČSN EN 50281 (a tedy i ČSN EN 50281 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem) do jiných norem, v současnosti do souboru ČSN EN 600791 (ČSN EN 60079 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru), který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.
BE2N2 - Nebezpečí požáru hořlavých prachů - Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje vrstva 1 mm a vyšší. K tomu, aby tento vliv se nezměnil na BE3N1 se doporučuje do protokolu uvést jako opatření, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemohlo dojít k takovému nahromadění prachu, které by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE3N1.
Doporučuje se, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním předpisu určil ještě nezávislou kontrolu prováděného čištění.
BE3N1 - Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů - Výběr a instalace elektrického zařízení pro prostory s hořlavým prachem je též v ČSN EN 60079-14 ed. 4.

Aktuální číslo časopisu

ElektroPrumysl cz leden 2018s

ElektroPrůmysl.cz, leden 2018

Lednové číslo je tematicky zaměřené na inteligentní elektroinstalace a dále na průmyslové komunikační sítě, Průmysl 4.0 a IoT.

Najdete nás na Facebooku

Bezplatný odběr časopisu

Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.

Zajímavé odkazy

Elektrotechnický velkoobchod Spustili jsme nový elektrotechnický velkoobchod. Dlouhodobě podporujeme elektrotechnické projekty našich partnerů od nápadů až po realizaci.
www.elektroprogramy.cz Kompletní softwarová výbava nejen pro elektrikáře, revizní techniky a projektanty.
Průmyslové klávesnice pro každého Odolné klávesnice do prašného prostředí a vodě odolné.
Český výrobce měřicích přístrojů Panelové měřící přístroje, sloupcové zapisovače, velkoplošné displeje, převodníky na DIN lištu, bezpapírové zapisovače, PLC
Nová norma pro požární klasifikaci kabelů Jste připraveni na nový standard? Nová norma EN 50575 se vztahuje na silové, telekomunikační a sdělovací kabely pro trvalé instalace v budovách.
Jednoduché Řešení s IO-link S IO-Link sběrnicovým modulem a kompetentním poradenstvím společnosti Murrelektronik sázíte na individuální řešení.
Bezplatný odběr časopisu
Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.
Časopis vychází 1x měsíčně.