Dokumentace o určení vnějších vlivů

Typografie
  • Nejmenší Malé Střední Velké Největší
  • Výchozí Helvetica Segoe Georgia Times

Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.

O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.
Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy se používá: PNE 33 0000-2 ed. 4.
Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.
Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.
Za takovouto technickou normu může být považována PNE 33 0000-2 ed. 4.
Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.
Za „jednoznačné vnější vlivy" působící na objekty lze považovat například „vnější vlivy normální" (v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), které působí na veškeré elektrické zařízení například v bytě, kde je jediné místo hodné zvláštního zřetele - koupelna a pro ni bude použito (pro běžné bytové koupelny) jako vyčerpávající ČSN 33 2000-7-701 ed. 2.
Při vypracovávání „Protokolu o určení vnějších vlivů" u složitějších staveb lze jednotlivé místnosti se stejnými vnějšími vlivy soustředit do jednoho popisu v dokumentu. Toto řešení se doporučuje pro místnosti (prostory) s vnějšími vlivy „normálními", respektive s jednoznačným normativním určením.
Pro elektrická zařízení, provedená podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a zahájila provoz, platí, že je lze posuzovat dle ustanovení dříve platných norem (např. ČSN 33 0300) a to až do doby rekonstrukce, změny technologických postupů, nebo zpracovávaných hmot.
V tomto případě je nutno dbát na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.
Způsob uvádění vnějších vlivů v protokolu - v protokolu je možno volit ze dvou způsobů uvedení vnějších vlivů:

  • a) uvést všechny vnější vlivy uvedené v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, včetně těch, které jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a povah vnějšího vlivu, který se v daném prostoru nevyskytují s příslušnou poznámkou (např. nevyskytuje se); nebo
  • b) uvést všechny vnější vlivy ve sledovaném prostoru, které nejsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální a ostatní shrnout do konstatování: „Všechny ostatní vnější vlivy jsou v souladu s článkem ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 považovány za normální".

dokumentace vv

Skládání více tříd téže povahy vnějšího vlivu

Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.
Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25 °C do +40 °C. Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7, avšak tato by kladla větším rozsahem (t.j. do +55 °C) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4.

Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí být minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.
Minimální stupeň ochrany krytem pro elektrotechnická zařízení (a výrobky) určená pro vnější vlivy normální je IP20.

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd vnějších vlivů, je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem v protokolu o určení vnějších vlivů, včetně náležitých opatření.
Jako příklad lze uvést teplotu, která je vyšší než 60 °C a podobně.
Prostředí, (vnější vlivy) která byla dříve uváděna (uváděla je ČSN 33 0300), nemající ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 - "Klasifikace vnějších vlivů". Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další "prostředí", která jsou v příloze A normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 definována jinak, nebo v nich nejsou obsažena vůbec. Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.
Dříve používané „Prostředí základní" - není dle výše uvedených elektrotechnických předpisů (ze souboru norem ČSN 33 2000) zavedeno a pro praxi je nahrazeno "vnějšími vlivy normálními".
Prostředí normální - v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jsou podrobněji definovány vnější vlivy, které se považují za normální.
Prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní - tato prostředí byla stanovena v době vzniku ČSN 33 0300 zcela účelově a na úrovni okamžitého technického poznání a potřeb tak, že pro tato prostředí byly vybrány určité vlivy okolí.
Tato koncepce sice zjednodušovala, avšak i přílišně schematizovala popis vlivů působících na elektrická zařízení.
ČSN 33 0300 vycházela z definování působnosti okolí (jako celku) na elektrické zařízení. Příloha A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vychází z působení jednotlivých faktorů okolí, které definuje jako vnější vlivy. Tento přístup vychází z požadavku na vyšší exaktnost popisu vlivů, které na elektrické zařízení působí, nebo budou působit.
Uvedená fakta ovšem nevylučují možnost, že určitý subjekt, zřizující a/nebo provozující elektrická zařízení (např. distributor elektřiny), pro určité prostory a zařízení vyhlásí soubory vnějších vlivů, zahrnující požadavky vyplývající i z používaných elektrických zařízení, které v podstatě budou nahrazovat „prostředí složitá". Toto vyhlášení může následovat až po základním určení vnějších vlivů.
Zároveň je možné specifikovat další vnější vlivy, které nejsou dosud v normě ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 určeny, jako je například sněhová pokrývka, námraza a odpor lidského těla.

Sněhová pokrývka - AT

Výška vrstvy sněhu je důležitá u všech venkovních zařízení při ochraně polohou a pro minimální vzdálenost živá část-zem. Vliv AT je podstatný zejména pro horské oblasti ČR z hlediska umístění rozvodných zařízení (např. kabelových skříní apod.) v rozsahu:

  • AT1 - zanedbatelný vliv (výskyt sněhové pokrývky z hlediska četnosti trvání a množství není významný)
  • AT2 - mírný vliv (výskyt sněhové pokrývky do výše 40 cm)
  • AT3 - významný vliv (výskyt sněhové pokrývky nad 40 cm)

Za „normální" ve smyslu článku ZA4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AT1.

Námraza - AU

Jedná se o vnější vliv uvedený v podnikové normě PNE 33 0000-2 ed. 4 především pro potřeby distribuční a přenosové soustavy, v rozsahu:

  • AU1 - lehká námrazová oblast (použije se i pro oblast bez námrazy)
  • AU2 - střední námrazová oblast
  • AU3 - těžká námrazová oblast
  • AU4 - kritická námrazová oblast

Přesné definice tříd AU1 až AU4 jsou odvozeny od parametru námrazových oblastí pro elektrické stanice podle normy ČSN EN 61936-1, pro venkovní vedení do 52 kV podle PNE 33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN EN 50341-1.
Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map mrazooblastí. Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AU1.

Elektrický odpor lidského těla - BB

Vliv BB není řešen ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, jeho řešení se připravuje.
Pro potřeby PNE 33 0000-2 ed. 4 byly zavedeny tyto třídy:

  • BB1 - vysoký odpor (suché podmínky)
  • BB2 - normální odpor (obvyklé standardní podmínky)
  • BB3 - nízký odpor (vlhké podmínky)

Pro jednotlivé prostory se doporučuje volit třídy viz tab. 1.

dokumentace vv 3
Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv BB2. Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy platí podniková norma PNE 33 0000-2 ed. 4.

Podrobnější rámcové požadavky k některým vnějším vlivům

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 nepřevzala některá rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3 k BE2N2 a BE3N1. Důvodem je celková přestavba základních ustanovení pro tento obor, včetně postupného nahrazování norem souboru ČSN EN 50281 (a tedy i ČSN EN 50281 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem) do jiných norem, v současnosti do souboru ČSN EN 600791 (ČSN EN 60079 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru), který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.
BE2N2 - Nebezpečí požáru hořlavých prachů - Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje vrstva 1 mm a vyšší. K tomu, aby tento vliv se nezměnil na BE3N1 se doporučuje do protokolu uvést jako opatření, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemohlo dojít k takovému nahromadění prachu, které by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE3N1.
Doporučuje se, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním předpisu určil ještě nezávislou kontrolu prováděného čištění.
BE3N1 - Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů - Výběr a instalace elektrického zařízení pro prostory s hořlavým prachem je též v ČSN EN 60079-14 ed. 4.

Aktuální číslo časopisu

ElektroPrumysl rijen 2018 s

ElektroPrůmysl.cz, říjen 2018

Číslo je tematicky zaměřené na rozváděče a rozváděčovou techniku, měřicí, zkušební a monitorovací techniku.

Najdete nás na Facebooku

Bezplatný odběr časopisu

Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.
 Souhlasím se zpracováním osobních údajů pro potřeby zasílání časopisu zdarma. Informace o zpracování osobních údajů
Časopis vychází 1x měsíčně.

Zajímavé odkazy

VOLTWORLD.cz - Svět měřicí techniky! Internetový obchod s kvalitní měřicí technikou osvědčených světových značek. Akční ceny, výhodné sady, půjčovna, servis, kalibrace, školení a semináře.
Novinka - ALMEMO 710! Univerzální přístroj pro měření všech fyzikálních, chemických a elektrických veličin. Možnost i vícekanálového měření se záznamem hodnot včetně zpracování dat v PC. Jednoduchá obsluha a automatické nastavení.
Nová norma pro požární klasifikaci kabelů Jste připraveni na nový standard? Nová norma EN 50575 se vztahuje na silové, telekomunikační a sdělovací kabely pro trvalé instalace v budovách.
TERMOKAMERY.cz – novinky a akční ceny! Vyberte si termokameru přesně dle Vašeho požadavku. Technické poradenství, profesionální přístup, prodej, odborná školení, servis a kalibrace. Vyžádejte si předvedení termokamer zdarma přímo ve vaší firmě!
Nový katalog průmyslové automatizace Nabídka toho nejlepšího co DELTA Electronics přináší v oblasti průmyslové automatizace.
Bezplatný odběr časopisu
Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.
 Souhlasím se zpracováním osobních údajů pro potřeby zasílání časopisu zdarma. Informace o zpracování osobních údajů
Časopis vychází 1x měsíčně.