Rozváděč nn je skříň, do které je zavedeno několik kabelů a která obsahuje elektrické přístroje pro jištění, měření a ovládání elektroinstalace. Přívodních i odchozích kabelů může být větší množství.
Vstupuje napájecí kabel a kabely od různých snímačů, čidel, ovladačů. Vystupují kabely k dalším (podružným) rozvaděčům, k jednotlivým spotřebičům nebo zásuvkovým a světelným okruhům.
Hlavní obvody
Přípojnice (holé nebo izolované) musí být uspořádány tak, aby nebyl pravděpodobný vnitřní zkrat. Musí být dimenzovány nejméně na základě informací týkajících se zkratové odolnosti a navrženy tak, aby vydržely přinejmenším zkratová namáhání omezená ochranným zařízením (ochrannými zařízeními) na straně napájení přípojnic.
V rámci jednoho pole mohou být vodiče (včetně distribučních přípojnic) mezi hlavními přípojnicemi a stranou napájení funkčních jednotek i součásti obsažené v těchto jednotkách dimenzovány na základě snížených zkratových namáhání vyskytujících se na straně zátěže příslušného zařízení jistícího před zkratem v rámci každé jednotky, za předpokladu, že tyto vodiče jsou uspořádány tak, že v normálním provozu není pravděpodobný vnitřní zkrat mezi fázemi a/nebo mezi fázemi a zemí.
Není-li mezi výrobcem rozváděče a uživatelem dohodnuto jinak, minimální průřez nulového vodiče v trojfázovém obvodu s nulovým vodičem musí být:
- V případě obvodů s průřezem fázového vodiče do 16 mm2 včetně 100 % průřezu odpovídajících fází.
V případě obvodů s průřezem fázového vodiče nad 16 mm2 50 % průřezu odpovídajících fází s minimem 16 mm2. Předpokládá se, že proudy v nulovém vodiči nepřesahují 50 % fázových proudů.
Pomocné obvody
Při navrhování pomocných obvodů je nutné vzít v úvahu systém uzemnění napájení a zajistit, aby zemní spojení nebo porucha mezi živou částí a neživou částí nezpůsobila neúmyslný nebezpečný provoz.
Obecně musí být pomocné obvody chráněny proti účinkům zkratů, zařízení jistící před zkratem však nesmí být použito, pokud by jeho činnost mohla způsobit nebezpečí. V takovém případě musí být vodiče pomocných obvodů uspořádány tak, aby zkrat nebyl pravděpodobný.
Holé a izolované vodiče
U spojů proudovodných částí nesmí docházet k nepřiměřeným změnám v důsledku normálního oteplení, stárnutí izolačních materiálů a vibrací vyskytujících se v normálním provozu. Zejména je nutné vzít v úvahu vlivy tepelného roztažení a elektrolytického působení v případě odlišných kovů, a účinky trvanlivosti materiálů na dosažené teploty.
Spoje mezi proudovodnými částmi musí být vytvořeny prostředky zajišťujícími dostatečný a trvalý styčný tlak.
Pokud se ověřování oteplení provádí na základě zkoušek, za volbu použitých vodičů a jejich průřezů uvnitř rozváděče musí být odpovědný původní výrobce. Je-li ověřování oteplení prováděno podle pravidel uvedených v normě ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 10.10.3, musí mít vodiče minimální průřez podle normy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2. Kromě proudové zatížitelnosti vodičů se při volbě musí brát v úvahu toto:
- Mechanická namáhání, jimž může být rozváděč vystaven;
- Metoda použitá pro položení a zajištění vodičů;
- Typ izolace;
- Typ připojovaných součástí (např. spínací a řídicí zařízení odpovídající souboru ČSN EN 60947, elektronické přístroje nebo zařízení).
V případě izolovaných plných nebo ohebných vodičů:
- Musí být dimenzovány minimálně na jmenovité izolační napětí příslušného obvodu.
- Vodiče spojující dvě připojovací místa nesmí mít žádný mezilehlý spoj, např. splétaný nebo svařovaný.
- Musí se zabránit tomu, aby vodiče, které mají pouze základní izolaci, se dostaly do kontaktu s holými živými částmi na různých potenciálech.
- Musí se zabránit kontaktu vodičů s ostrými hranami.
- Napájecí vodiče k přístrojům a měřicím přístrojům v krytech nebo dveřích musí být instalovány tak, aby nemohlo dojít k žádnému mechanickému poškození vodičů v důsledku pohybu těchto krytů nebo dveří.
- Pájené spoje k přístrojům musí být dovoleny v rozváděčích pouze v případech, kde jsou přístroje pro tento typ spoje přizpůsobeny, a je použit specifikovaný typ vodiče.
- U jiných přístrojů, než jsou uvedeny výše, nejsou pájecí kabelová oka nebo pájené konce slaněných vodičů přípustné v podmínkách silných vibrací. V místech, kde jsou silné vibrace během normálního provozu, například na plovoucích rypadlech a jeřábech, na lodích, zvedacích zařízeních a lokomotivách, je třeba věnovat pozornost upevnění vodičů.
- Obvykle má být pouze jeden vodič připojen ke svorce; připojení dvou nebo více vodičů k jedné svorce je přípustné pouze v těch případech, kdy jsou svorky pro tento účel navrženy.
Dimenzování pevné izolace mezi jednotlivými obvody musí být založeno na obvodu s nejvyšším jmenovitým izolačním napětím.
Volba a instalace nechráněných vodičů pod napětím kvůli omezení možnosti zkratů
Vodiče pod napětím v rozváděči, které nejsou chráněny zařízeními jistícími před, musí být voleny a instalovány v celém rozváděči tak, aby vnitřní zkrat mezi fázemi nebo mezi fází a zemí byl velmi málo pravděpodobný.
Identifikace vodičů hlavních a pomocných obvodů
S výjimkou případů uvedených v ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 8.6.6 je za způsob a rozsah identifikace vodičů, například uspořádáním, barvami nebo značkami, na svorkách, k nimž jsou vodiče připojeny, nebo na konci (koncích) samotných vodičů, odpovědný výrobce rozváděče a tato identifikace musí být v souladu s označeními na schématech zapojení a na výkresech. Kde to přichází v úvahu, musí být použita identifikace podle ČSN EN 60445 ed. 4.
Identifikace ochranného vodiče (PE, PEN) a nulového vodiče (N) hlavních obvodů
Ochranný vodič musí být snadno odlišitelný umístěním a/nebo značením nebo barvou. Je-li použita identifikace barvou, musí to být pouze zelená a žlutá (dvoubarevná), která je vyhrazena výhradně pro ochranný vodič. Pokud je ochranným vodičem izolovaný jednožilový kabel, musí být použita tato identifikace barvou, nejlépe na celé délce.
Jakýkoliv nulový vodič hlavního obvodu musí být snadno odlišitelný umístěním a/nebo značením nebo barvou (viz ČSN EN 60445 ed. 4, kde je požadována modrá).
