Požární bezpečnost kabelových rozvodů

Tyto úseky musí tvořit také elektrické rozvodny, ve kterých jsou umístěny rozvaděče pro požárně bezpečnostní zařízení; zdvojené podlahy podle požadavků uvedených v ČSN 73 0810; agregáty pro výrobu elektrické energie a rozvodny sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení; elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení; elektrické rozvaděče s napětím větším než 200 V a 25 A, které se nacházejí v chráněných únikových cestách a rozvodny elektrické energie podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804.

Požární úseky a stavební konstrukce prostorů kabelových rozvodů a tras

Kabelový prostor, kabelový kanál, kabelová šachta a kabelový most musí tvořit samostatný požární úsek. Délka požárního úseku kabelového kanálu nemá být větší než 100 m a současně mezní velikost požárního úseku kabelového kanálu nebo prostoru může být nejvýše 750 m2. V případě, kdy je v těchto požárních úsecích instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení, nebo jsou všechny použité kabely v provedení odpovídajícím ČSN EN 60332-3-22, se mezní plocha nebo délka může zvětšit dvojnásobně.
Kabelová šachta musí být předělena ve vertikálních vzdálenostech nejvýše po 15 m hlavními požárními přepážkami s požadovanou požární odolností. Pokud je instalováno stabilní hasicí zařízení nebo jsou všechny kabely v kabelové šachtě v provedení odpovídající normě ČSN EN 60332-3-22, požaduje se předělení po vertikálních vzdálenostech 30 m.
Požární odolnost konstrukcí ohraničujících prostory kabelového rozvodu musí být klasifikace alespoň El 60 DP1, respektive REI 60 DP1. Požární uzávěry v ohraničujících konstrukcích mají být klasifikace EW 30-C DP1. V případech, kdy otvory ústí do chráněné únikové cesty musí být El 30-SC DP1 a v případě, kdy je instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení nebo jsou všechny použité kabely v provedení odpovídajícím ČSN EN 60332-3-22, postačují hodnoty požární odolnosti poloviční.
Prostupy kabelů a vodičů požárně dělicími konstrukcemi a požárními přepážkami se provádějí podle ČSN 73 0810 a musí splňovat podmínky požární odolnosti klasifikace podle ČSN EN 13501-2+A1 a požadavků podle ČSN EN 1366-3.
Pro zabránění šíření požáru se v prostorech kabelového rozvodu umisťují hlavní požární přepážky (obr. 1) zejména:

• při zaústění všech druhů kabelových kanálů a mostů do kabelových prostorů, kabelových šachet a do všech ostatních prostorů stavebních objektů;
• při zaústění kabelových šachet do kabelových prostorů i do všech ostatních prostorů stavebních objektů;
• v kabelových kanálech při zaústění k jednotlivým kobkám nebo rozvodným skříním, k dieselagregátu, transformátorům apod.;
• při zaústění shora přístupných kabelových kanálů do kabelových kanálů průlezných a průchozích;
• v kabelových kanálech a mostech na každých 100 m délky s výjimkou kabelových kanálů a mostů vybavených SHZ nebo kabely odpovídajícími normě ČSN EN 60332-3-22.

V případech, kdy závažné technické problémy neumožňují předělení celého průřezu kabelového kanálu požárně dělící konstrukcí, hlavní požární přepážkou, je možné zabezpečit kabelovou trasu proti šíření požáru dílčími nebo podélnými požárními přepážkami, viz obr. 2 a 3, které musí vykazovat požární odolnost alespoň El 30 DP1, podle ČSN EN 1366-3. Nově instalované kabely musí být v provedení odpovídajícím ČSN EN 60332-3-22, stávající kabely musí být opatřeny protipožárním nástřikem, pro který byla prokázána odolnost proti vertikálnímu šíření plamene podle příslušné zkoušky ČSN EN 60332-3-22 nebo musí být instalováno stabilní hasicí zařízení.
Prostupy kabelů ohraničující konstrukce kabelových kanálů, šachet mostů a prostorů a prostupy hlavními a dílčími požárními přepážkami musí být utěsněny požární ucpávkou. Požární ucpávka musí vykazovat stejnou požární odolnost jako konstrukce, kterou kabely prostupují, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut. Na požární ucpávky lze užít hmot třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B. Požární ucpávky musí být odzkoušeny z hlediska požární odolnosti podle ČSN EN 1366-3 a klasifikovány podle ČSN EN 13501-2+A1.

Označení kabelových požárních přepážek

Každá hlavní, dílčí a podélná požární přepážka musí být označena na obou stranách přepážky štítkem, který obsahuje následující údaje:

• označení kabelového kanálu, prostoru, šachty, mostu;
• rozlišení typu požární přepážky;
• pořadové číslo HPP, DPP nebo PPP v kabelovém kanále, kabelovém mostě, šachtě nebo prostoru (číslo místnosti, číslo požárního úseku);
• označení požární odolnosti;
• druh nebo typ přepážky;
• datum provedení;
• firma, adresa a jméno zhotovitele;
• označení výrobce a systému.

Označení kabelových ucpávek

Každá kabelová ucpávka musí být označena štítkem (alespoň na jedné straně). Označení obsahuje následující údaje:

• označení objektu;
• označení místa v objektu
• pořadové číslo kabelové ucpávky;
• označení požární odolnosti kabelové ucpávky;
• druh nebo typ kabelové ucpávky;
• datum provedení;
• firma, adresa a jméno zhotovitele;
• označení výrobce a systému.

Označení kabelové přepážky a ucpávky musí souhlasit s jejím označením v příslušné výkresové dokumentaci skutečného provedení kabelových přepážek uložené u provozovatele.

Únikové cesty v prostorech kabelového rozvodu

a) mezní délky nechráněných únikových cest z prostorů kabelového rozvodu se stanoví takto:

• u průchozích kabelových kanálů a kabelových prostorů podle položky 1a) tabulky 22 normy ČSN 73 0804 (30 m pro jednu únikovou cestu nebo 50 m pro více únikových cest);
• u průlezných kabelových kanálů položky 1b) tabulky 22 ČSN 73 0804 (jedna úniková cesta se nepovoluje, pokud délka odbočky průlezného kabelového kanálu překračuje 5 m, pro více únikových cest je 30 m);
• u kabelových tras vedených mimo objekty  po mostech podle položky 2a) tabulky 21 ČSN 73 0804 (50 m pro jednu únikovou cestu nebo 115 m pro více únikových cest).
• Cesty po žebřících se do délky únikové cesty nezapočítávají.

V případě, že se v kabelovém prostoru nebo kanálu vyskytují úseky, kde je podchodná výška snížena na průleznou (nesmí být nižší než 1 400 mm), je třeba podrobněji posoudit mezní dobu evakuace s tím, že v místech snížení podchodné výšky se uvažuje rychlost pohybu osob poloviční hodnotou podle tabulky 17 ČSN 73 0804 v rovnici E∙s = 10, u = 1, t_u,max = 1,5 minuty.

b) k zajištění evakuace z prostorů kabelového rozvodu, lze použít částečně chráněnou únikovou cestu, procházející sousedním požárním úsekem s dobou evakuace t_u,max = 3 minuty při jedné únikové cestě a t_u,max = 4 minuty při více únikových cestách;

c) požadavky na provedení únikových cest v prostorech kabelového rozvodu se stanoví takto:

• vstupy (výstupy) u kabelových kanálů se doporučují po 100 m;
• vstupy (výstupy) do průlezných šachet se slepými rameny na koncích a po trase nejvýše po 15 m, odpočívadla u vstupů po 5 m výšky;
• vstupní dveře do prostorů kabelového rozvodu musí být rozměrů alespoň 800/1 970 mm, opatřeny samouzavíracím zařízením, otevírané ve směru úniku, zevnitř otevírané bez použití nástroje (klíče), zvenčí s použitím nástroje (klíče);
• poklopy musí mít rozměry 900/600 mm, z vnějšku označené, stále přístupné, z vnějšku uzavíratelné a otvíratelné pomocí nástroje, zevnitř bez nástroje (nástroj má být jednotný pro celý provozní celek). Navrženy na provozní zatížení, otevíratelné silou 250 N, mohou být dělené  na několik částí, otevřená poloha musí být zajistitelná proti uzavření;
• žebříky musí být provedeny podle normy ČSN 74 3282;
• únikové cesty z prostorů kabelového rozvodu musí být označeny fotoluminiscenčními značkami s uvedením vzdálenosti k východu z požárního úseku ve výšce cca 1 m nad úrovní podlahy s intenzitou osvětlení nejméně 400 mcd/m2 umístěných cca 15 m od sebe, viz obr. 4, nebo s vnitřním zdrojem světla. Stejným způsobem musí být označena místa, kde dochází ke snížení podchozí výšky.

Elektrické rozvaděče (ER)

Elektrické rozvaděče umístěné v chráněných únikových cestách musí tvořit samostatné požární úseky.
Jejich umístění v prostoru chráněných únikových cest a částečně chráněných únikových cestách, které nahrazují chráněnou únikovou cestu v rekonstruovaných objektech podle ČSN 73 0834:

• a) ER s napětím nad 200 V a elektrickým proudem nad 25 A umístěné v chráněné únikové cestě musí tvořit samostatné požární úseky zařazené do I. stupně požární bezpečnosti za předpokladu, že jsou sestaveny z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2, B a kabely třídy reakce na oheň B2_ca, pak požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí je E 15 DP1;
• b) ER s napětím nad 200 V a elektrickým proudem nad 25 A umístěné v chráněné únikové cestě sestavené z jiných vodičů, prvků a výrobků než podle bodu a) musí tvořit samostatné požární úseky, které se zatřiďují do II. stupně požární bezpečnosti s požární odolností požárně dělících konstrukcí El 30 DP1 a požárními uzávěry v provedení El 15 DP1. V případě vybavení těchto elektrických rozvaděčů stabilním hasícím zařízením je postačující požární odolnost konstrukcí E 15 DP1.

Elektrické rozvaděče požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, které musí zůstat funkční v případě požáru.
Elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, které musí zůstat funkční v případě požáru umístěné v rozvodnách, šachtách, apod., se vždy posuzují jako samostatné požární úseky s požadovanou požární odolností požárně dělících konstrukcí El 30 DP1 a s požárními uzávěry v provedení El 15 DP1.

Kabelové trasy a příspěvek k nahodilému požárnímu zatížení

Kabelové trasy provedené z kabelů, které odpovídají třídě reakce na oheň A_ca, B1_ca a B2_ca nebo kabely, které byly dodatečně upraveny, např. protipožárním nátěrem a vyhověly zkoušce reakce na oheň a byly klasifikovány A_ca, B1_ca a B2_ca, se nemusí započítávat do požárního zatížení příslušného požárního úseku.

Větrání prostorů kabelových rozvodů

Prostory kabelového rozvodu se doporučuje vybavit účinným provozním popř. požárním větráním .

Provozní větrání
Provozní větrání slouží k udržení teploty vzduchu v prostorách kabelových rozvodů pod hodnotou 30 °C tak, aby byla zachována přenosová schopnost elektrických kabelů. Provozní větrání může být přirozené nebo nucené. Nasávací a výdechové větrací otvory musí být opatřeny mřížkou nebo sítí (proti vniknutí nežádoucích předmětů apod.) s volnou průtočnou plochou, která neomezí větrací výkon. Výdechy je třeba vyvést nad terén mimo požárně nebezpečný prostor objektu a bezpečnostní či ochranná pásma jiných zařízení, a to v místě, kde nebudou obtěžovat okolí. Nasávání je třeba provést tak, aby bylo vyloučeno omezení chodu větrání atmosférickými vlivy (sníh, voda apod.). Provozní větrání se doporučuje vyústit vně objektu. Provozní větrání nesmí ústit do chráněných únikových cest do požárních úseků shromažďovacích prostorů podle ČSN 73 0831 a požárních úseků zdravotnických objektů podle ČSN 73 0835, pokud není opatřeno požárními klapkami ovládanými zařízením elektrické požární signalizace.

Požární větrání
Požární větrání se navrhuje v těch kabelových kanálech, mostech a prostorách, které jsou situovány v objektech se shromažďovacími prostory, prostory zdravotnických zařízení a chráněnými únikovými cestami, kde by kouř a zplodiny hoření mohly ohrožovat osoby v těchto prostorách nebo při úniku osob z těchto prostor. Zařízení pro odvod kouře a tepla se doporučuje řešit s nuceným větráním aktivovaným od systému elektrické požární signalizace vyvedeným vně objektu. Minimální intenzitu výměny vzduchu pro zařízení odvodu tepla a kouře je 6x za hodinu. Požární větrání musí být ručně ovladatelné pro potřebu jednotek požární ochrany. Minimální doba funkce požárního větrání při požáru je stanovena požárně bezpečnostním řešením stavby. Všechny komponenty požárního větrání - zařízení pro odvod kouře a tepla, musí odpovídat svými vlastnostmi harmonizovaným normám řady ČSN EN 12101. Zařízení pro odvod kouře a tepla musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů.
Šachty, kanály a kabelové prostory umístěné ve shromažďovacích a zdravotnických objektech, musí být požárně odvětrány vně objektu ve všech případech, kde by kouř, teplo a zplodiny hoření mohly ohrožovat osoby ve výše uvedených objektech, nebo při úniku osob z těchto objektů.
V případě, pokud by kouř a zplodiny hoření z elektrických instalací v kabelových rozvodech mohly ohrožovat osoby ve shromažďovacích a zdravotnických objektech, či na únikových cestách z těchto objektů, musí být zajištěno samočinné uzavření požárních klapek větracího zařízení, kterým by se mohl kouř do těchto objektů šířit. Samočinné uzavření požárních klapek musí být zajištěno prostřednictvím zařízení elektrické požární signalizace a současně musí být zajištěno požární odvětrání prostoru kabelového rozvodu. Tento požadavek se nemusí uplatnit v případech, kdy v prostoru kabelového rozvodu jsou vedeny pouze kabely vyhovující zkoušce ČSN EN 60332-3-22 a klasifikovanou třídou reakce na oheň B2ca,s1,d0.
Instalování požárního větrání - zařízení odvodu kouře a tepla, se doporučuje rovněž v případech, kdy by zplodiny hoření, kouř a teplo mohly vážně poškodit technologické zařízení v objektu.

Osvětlení

Prostory kabelového rozvodu musí být vybaveny kromě provozního osvětlení nouzovým osvětlením podle ČSN EN 1838. Nouzové osvětlení musí být rovněž umístěno v navazujících únikových komunikacích na prostory kabelových rozvodů. Nouzové osvětlení musí jednoznačně informovat o určené trase úniku.