Uzemnění se zřizuje především z hlediska bezpečnosti jejích uživatelů pro ochranu před úrazem elektrickým proudem. Provedení uzemnění a pospojování podle požadavků normy ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 do určité míry zajišťuje i ochranu před možným vzájemným rušením elektrických zařízení v elektrické instalaci i ochranu před nejhoršími následky atmosférických výbojů (úderů blesku) na vnitřní zařízení budovy chráněné hromosvodem.
Uzemnění se zajišťuje zemniči náhodnými nebo strojenými.
Termín „náhodný zemnič" se v současné době často používá i pro označení zemniče, který ke své funkci záměrně využívá některých částí objektů, jako např. armování základů budov, nebo i samotného základu, do něhož se ukládá zemnicí pásek nebo drát. Ve většině případů to již není určitá část objektu, u které se dodatečně zjistí vlastnosti, které jsou pro její využití vhodné a která se pak proto jako zemnič využije. Jsou to ale ty části, jejichž hlavním účelem sice není sloužit k uzemnění elektrické instalace, ale které jsou na základě svých ověřených vlastností pro toto uzemnění využity.
Pro uzemnění je obvykle výhodné využívat náhodné zemniče. Strojené zemniče se zřizují, jestliže:
- náhodné zemniče nelze využít (konstrukce objektu např. potřebné části neobsahuje) nebo
- náhodné zemniče požadavkům příslušných norem nevyhoví,
- zemní odpor náhodných zemničů nevyhovuje,
- použití náhodných zemničů by bylo neekonomické,
- použití náhodných zemničů z důvodu požární ochrany není přípustné nebo to jiné předpisy nedovolují,
- nelze zajistit, že spojení s náhodným zemničem nebude přerušeno,
- jiné předpisy vyžadují jejich zřízení (např. technické předpisy pro provoz drah odvolávající se na příslušné technické normy).
