ElektroPrůmysl.cz, únor 2015

Elektro Průmysl .cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA únor 2015 | 51 ho pole a ve stejné srovnávací rovině, kde se nachází zrakový úkol. Při úzkém pásu lze použít řadu rovnoměrně rozmístěných bodů. Pokud nelze jednoznačně určit zor- né pole, provede se měření pro celé okolí. Příprava měření Při přípravě měření se postupuje podle ČSN 36 0011-1: 2014, 4.5. V bodu e) se zjistí: • druhy osvětlovacích soustav v daném prostoru, jejich regulace; • druh, typ a výrobce světelných zdrojů, jejich přibližné stáří, vlastnosti (jmeno- vité napětí, příkon, světelný tok, teplo- ta chromatičnosti, index podání barev, jmenovitý život zdrojů atd.); • druh, typ a výrobce svítidel, jejich stav, vlastnosti (účinnost, světelný tok, svítivost, jasy povrchů, druh předřadníku atd.). Při přípravě měření se rovněž stanoví, ja- kým způsobem bude zjišťováno napájecí napětí světelného obvodu. Před měřením je nutné stanovit plochu, ve které bude provedeno měření (plochu pracoviště, plochu místa zrakového úkolu, plochu okolí místa zrakového úkolu) a určit výšku srovnávací roviny. Před měřením i při měření je nutné sle- dovat atmosférické podmínky (měření tep- loty). Měření osvětlení se převážně provádí při suchém terénu. Postup při měření osvětlenosti Měření osvětlení se provádí v síti kontrolních bodůpodle ČSN36 0011-1 :2014, 4.4.4, v noci, s vyloučenímparazitních světelných zdrojů. Pro měření umělého osvětlení musí být dodržena minimální doba předběžného stárnutí světelných zdrojů: pro žárovky, výbojové zdroje (včetně zářivek) nebo jiné zdroje s luminofory je tato doba nejméně 100 hodin. Před začátkem měření se zapne umělé osvětlení s takovým předstihem, aby se světelný tok stabilizoval. Za stabilizovaný se světelný tok považuje tehdy, když měře- ná hodnota osvětlení při měřeních s odstu- pem několika minut třikrát po sobě nevy- kazuje systematické změny; při stanovení doby stabilizace se berou v úvahu i údaje výrobce. U výbojových zdrojů se považuje za minimální dobu stabilizace světelného toku 20 minut, při uzavřených svítidlech může být tato doba ještě delší (ustálení provozní teploty). Při přesném a provozním měření umě- lého osvětlení se měří faktory ovlivňující osvětlení, zejména teplota vzduchu a na- pájecí napětí světelného obvodu (v někte- rých zařízeních je možné získat spolehlivé údaje od jejich provozovatele). Při provoz- ním měření se mohou použít běžné teplo- měry a voltmetry. Při přesném měření se doporučuje použít přesné registrační pří- stroje nebo přístroje umožňující stanovení průměrné hodnoty v měřeném intervalu. Při měření napájecího napětí se doporu- čuje snímat jeho velikost na svorkách roz- váděče pro napájení měřené osvětlovací soustavy v běžném provozu. V případě, že je pokles napájecího napětí větší, než sta- noví ČSN 33 0120, nelze přesná ani provoz- ní měření osvětlení spolehlivě provádět. Při posouzení kombinovaného umělého osvětlení se měří osvětlenost nejprve při kombinovaném osvětlení (celkovém i míst- ním), pak pouze při celkovém osvětlení, a zaznamenají se obě hodnoty. Měření rušivého světla na objektech Měří se vertikální osvětlenost vmístě s před- pokládanou největší hodnotou. Toto místo je buď vyhledáno subjektivně, nebo se změ- ří sít‘ bodů na fasádě a největší osvětlenost se vybere. Zejména je nutné měření na ok- nech s nejvyšší osvětleností v úrovni fasády. Měření průměrného jasu fasády budovy Jasy na fasádě budovy se orientačně měří bodovými jasoměry (zorné úhly do 1°) v kontrolních bodech podle ČSN 36 0011-1 :