ElektroPrůmysl.cz, únor 2015

Elektro Průmysl .cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA 50 | únor 2015 Měření umělého osvětlení venkovních prostorů Umělé osvětlení venkovních prostorů se vzhledem k jeho relativní stálosti měří a vyhodnocuje v absolutních veličinách: osvětlenost E (lx) a jas L (cd/m 2 ); přitom musí být definovány podmínky, za kterých se měří. Při měření umělého osvětlení musí být jed- noznačně stanoveny druhy osvětlení, které se měří, podle jejich účelu: a) normální osvětlení: - hlavní osvětlení (celkové, odstupňo- vané, místní, kombinované); - pomocné osvětlení; - bezpečnostní osvětlení; b) osvětlení komunikací (měří se podle ČSN EN 13201-4 ). Jednotlivé druhy umělého osvětlení se měří a vyhodnocují samostatně tak, aby se vzájem- ně neovlivňovaly. U každého druhu osvětlení se musí při měření zachovat takové podmín- ky, za kterých se ve skutečnosti používá. Měřené veličiny Kromě veličin uvedených v ČSN 36 0011-1 : 2014, 4.2.1 a 4.22, se při měření umělého osvětlení ve venkovních prostorech s nároč- nějšími zrakovými činnostmi používají ještě další veličiny, charakterizující blíže podmín- ky osvětlení a zrakové pohody, zejména: a) vertikální osvětlenost na objektech E v [lx]; b) jas fasády budovy L b [cd/m 2 ]; c) jas informačních nebo reklamních znaků L a [cďm2]; d) veličiny charakterizující chromatičnost světla, teplotu chromatičnosti a index podání barev (viz ČSN EN 12464-2) ; e) napájecí napětí světelného obvodu. Měřicí přístroje Pro měření osvětlenosti (intenzity osvět- lení) se používá luxmetr a pro měření jasů jasoměr nebo jasový analyzátor (viz norma ČSN 36 0011-1) . Pro měření teploty chromatičnosti se používá speciální měřicí přístroj podle ná- vodu výrobce. Pro měření napájecího napětí světelného obvodu se používají kalibrované voltmetry. Výběr kontrolních bodů Před měřením se musí vytyčit hranice po- suzovaného prostoru, určit výška srovná- vací roviny a pak zvolit kontrolní body. Při určení kontrolních bodů se postupu- je podle ČSN 36 0011-1 :2014, 4.4. Při volbě polohy kontrolních bodů v pravidelné síti na srovnávací rovině pro měření osvětlenosti se bere v úvahu rozmístění svítidel se sna- hou vystihnout místa s největší a s nejmenší osvětleností (místa pod svítidly amezi nimi), popř. se respektuje rozmístění pracovních míst. Pokud nelze stanovit výšku vodorovné srovnávací roviny, umístí se 0,85 m nad teré- nem (referenční srovnávací rovina). Při měření osvětlenosti pracovní plochy nebo jiné plochy (místo zrakového úkolu), u které je nezbytné zjistit rozložení osvětle- nosti, průměrnou osvětlenost a rovnoměr- nost osvětlení, seměřicí body rozmístí v pra- videlné síti podl e ČSN 36 0011-1: 2014,4.4.4. Osvětlenost se měří co nejblíže povrchu plochy, nejvýše 0,05 m nad ním. Měření osvětlenosti okolí místa zrakové- ho úkolu se provádí v rovnoměrné síti kon- trolních bodů podle ČSN 36 0011-1 :2014, 4.4.5, umístěné kolem místa zrakového úkolu alespoň v pásu šíře 2m, uvnitř zorné-