ElektroPrůmysl.cz, březen 2015

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 196 | březen 2015 Dotazy a odpovědi z diskusního fóra serveru www.in-el.cz Uzemnění rozváděčů Ve velkém výrobním objektu byly instalovány dva nové hlavní rozváděče napojené z rozvodny nn, kaž- dý o jmenovitém proudu hlavního jističe I n = 2 000 A. Napojeny jsou jednožilovými kabely – vždy 10 x AXHK 1 x 500 (3 x 3 + 1). Délka kabelů k rozváděčům je 100 m a 140 m. Po dodavateli požadujeme připojit rozváděče na uzem- nění objektu. Podle které normy, popřípadě obecně jakým způsobem, by se mělo toto napojení provést? ODPOVĚĎ: Požadavek na uzemnění rozváděčů vyplý- vá z ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 . V této normě čl. 411.3.1.1 Ochranné uzemnění stanoví, že neživé části musí být spojeny s ochranným vodičem a toto spojení musí spl- ňovat přesně stanovené podmínky odpovídající způ- sobu uzemnění sítě, jak je určeno v čl. 411.4 až 411.6. Články 411.4 až 411.6 stanoví způsoby uzemnění v sítích TN, TT a IT. Předpokládáme, že ve Vámi uvedeném případě se jedná o síť TN (která se v ČR používá v naprosté většině případů). Pak je pro ni z hlediska uzemnění v čl. 411.4.2 stanoveno, že nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí se uzemnit vodič vedení. Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní uzem- ňovací přípojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným bodem silové napájecí sítě. Poznámky k tomuto ustanovení doplňují, že může být zapotře- bí, aby uzemnění u doplňujících bodů bylo v síti roz- loženo pokud možno co nejrovnoměrněji. Podmínky uzemnění jednotlivých bodů jsou uvedeny v příloze NB této normy. Uvedená příloha stanoví, že vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem, nebo spojit s uzemňo- vací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje) ještě v dalších místech. Místa uzemnění ve vnitřním rozvodu jsou: a) u objektů s vlastním transformátorem vždy u hlav- ních rozváděčů, b) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlav- ní rozváděč připojen přímo na síť, tak se uzemňují u přípojkových skříní (např. hlavních domovních), jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa uzemnění více než 100 m, c) u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění, d) na konci odboček delších než 200 m od místa před- chozího uzemnění. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Vypínání přívodu elektrické energie při požárním zásahu Pokud se u objektu pro odpojení hlavního domovní- ho vedení od sítě používají jako zařízení umožňující vypnutí elektrické energie výkonové pojistky v hlavní domovní skříni, pak toto odpojení může zajistit osoba pověřená správou sítě s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací. Rád bych se dotázal, jak se řeší vypnutí pojistek HDS při požáru v praxi. Podle informací, které jsem získal, je to problém a často se tak děje s porušením předpisů. Údajně by to odpojení mělo probíhat takto: • HZS by po příjezdu měl vyčkat na odborníka s pří- slušnou kvalifikací, který má oprávnění vypnout HDS – odpojit (vytrhnout) výkonové pojistky. • HZS poté může začít s hasícími pracemi. Ve skutečnosti to však v některých případech probíhá tak, že: • Některý z členů HZS se ujme toho, že odpojí výkono- vé pojistky v HDS i když nemá příslušnou kvalifikaci. • HZS zahájí hasící práce. Údajně není tato problematika řešena ani v nové nor- mě, která vyšla min. rok. ODPOVĚĎ: V současné době již existuje norma ČSN 73 0848:2009 , která se zabývá mimo jiné i vypíná- ním elektrických zařízení při požáru. Podle této normy (čl. 4.1.6) musí být provozovatelem elektrického zaří- zení (případně ve spolupráci s distributorem) vypraco-