ElektroPrůmysl.cz, březen 2015

Elektro Průmysl .cz ENERGETIKA, POHONY A MĚNIČE FREKVENCE březen 2015 | 107 lat extrémním zatížením vysoké energie a také otevřelo nové oblasti aplikace, ochra- nu sériových kondenzátorů, například tam, kde je svodič velkým svodičovým blokem vyrobeným z desítek jednotlivých MO rezis- torových sloupců zapojených paralelně. Některé z prvních MO svodičů přepětí využívaly jiskřiště v sérii s varistorovými prvky nebo paralelně se sekcemi varisto- rového sloupce (paralelní jiskřiště). Tyto návrhy odrážely do určité míry obavu ve smyslu dlouhodobé stability MO rezis- torového materiálu. Použití jiskřiště v sérii nebo paralelně následně snížilo trvalé na- pěťové namáhání MO rezistorů a stále udr- želo nízkou ochrannou hladinu. Dalším dů- vodem bylo dosažení lepších ochranných hladin, než bylo stanoveno pro většinu SiC svodičů s jiskřištěm v dané době s aktivní- mi jiskřišti a nízkou ochrannou úrovní. Tyto konstrukce již nejsou pro vysokona- pěťové aplikace na trhu. S nárůstem zkuše- ností eliminace jiskřiště přinesla konstrukce velmi kompaktních, spolehlivých, nízkopro- filových svodičů přepětí v porovnání s tím, co bylo možné se starou technologií. Na druhé straně jsou MO svodiče přepě- tí s vnějším sériovým jiskřištěm (EGLA - ex- ternally gapped line arrester) stále na trhu a tento trend dokonce narůstá. Tyto svodi- če se používají pouze pro ochranu venkov- ních přenosových a distribučních vedení vůči atmosférickým přepětím s rychlým če- lem. Svodiče přepětí tedy nejsou navrho- vány pro zapůsobení při přepětích s poma- lým čelem nebo při dočasných přepětích. Technologie MO rezistorů se během osmdesátých a devadesátých let 20. století dále rozvíjela až po současnost, směrem k nekritickému stárnutí, nižším ochranným hladinám, vyšším přípustným napěťovým namáháním působícím na materiál, větší schopností pohlcovat specifickou energii a lepším výdržným pevnostem při průcho- du proudu. V polovině osmdesátých let se pro svo- diče distribučního vedení začaly používat nové polymerové materiály nahrazující tra- diční porcelánové pláště. Do konce osmde- sátých let se vyráběly svodiče přepětí v po- lymerových pláštích až do síťových napětí 145 kV a dnes jsou svodiče v polymerových pláštích přípustné pro veškeré rozsahy na- pětí včetně 800 kV a objevující se hladiny ultra vysokého napětí (1 100 kV, 1 200 kV). Řada dřívějších konstrukcí polymero- vých svodičů využívala pryž EPDM jako izolační materiál, během devadesátých let však většina výrobců přešla na silikonovou pryž (SIR), která vykazuje vynikající vlast- nosti v podmínkách znečištění vzhledem ke své hydrofobicitě (schopnost odpuzo- vat vodu), která je rovnoměrně převáděna do vrstev znečištění. Izolace SIR je tedy považována za méně ovlivněnou podmín- kami okolního prostředí, včetně UV záření a znečištění.