Návrh v rozsahu požárně bezpečnostního řešení (PBŘ)

Při volbě konkrétního druhu či typu systému EPS jsou rozhodující zejména následující kritéria:

• a) funkční účelnost a spolehlivost;
• b) náklady ve vztahu k chráněným hodnotám a požárnímu riziku;
• c) hospodárnost provozu.

Podrobné podmínky pro navrhování zařízení a systémů EPS v rozsahu PBŘ stanoví ČSN 73 0875.

Specifikace rozsahu ochrany (střežení)

Ochrana (střežení) systémem nebo zařízením EPS zahrnuje:

• a) úplnou ochranu - ochrana všech dotčených částí objektu;
• b) zónovou ochranu - ochrana jedné nebo více specifikovaných částí objektu;
• c) ochranu únikových cest - ochrana zaměřená na zajištění použitelnosti únikových cest po stanovenou dobu (např. spuštění nucené ventilace, uzavření požárních uzávěrů, spuštění nouzového únikového osvětlení, nouzového zvukového systému apod.);
• d) lokální ochranu - ochrana specifických zařízení nebo technologických procesů (jiné než únikové cesty) v objektu, mimo prostor úplné nebo úsekové ochrany;
• e) zvýšenou lokální ochranu - lokální ochrana podle písm. d) nacházející se uvnitř prostor úplné nebo úsekové ochrany;
• f) ochranu zařízení - ochrana uvnitř krytu specifických přístrojů nebo aparatur;
• g) manuální systém - požární poplachový systém, který se skládá pouze z tlačítkových hlásičů.

Systém úplné ochrany je instalace systému EPS v konfiguraci pokrývající všechny dotčené části objektu s výjimkou prostor nevyžadujících ochranu.
Systém zónové ochrany je instalace systému EPS v konfiguraci pokrývající pouze několik specifických částí objektu (obvykle prostory s vysokým rizikem vzniku požáru). Chráněná zóna zahrnuje jeden či více požárních úseků. Hranice systému zónové ochrany mají (pokud je to možné) kopírovat hranice požárních úseků; uvnitř těchto hranic musí být ochrana stejná jako u systému úplné ochrany.
Pokud je použit systém zónové ochrany, potom musí být chráněné části objektu jednoznačně specifikovány v PBŘ.
Ochranou únikových cest se rozumí instalovaný systém EPS v konfiguraci zajišťující výhradně použitelnost únikových cest po stanovenou dobu. Je určen ke včasnému varování osob před vznikajícím požárem, aby mohly v případě požáru bezpečně opustit objekt či prostor určenými únikovými cestami. Tento systém se nepovažuje za systém ochrany osob, které se mohou nacházet v prostoru vzniku požáru, a je určen pouze k zajištění informace pro ty osoby, které nejsou bezprostředně ohroženy.
Lokální ochrana se používá k ochraně zvláštních izolovaných procesů. Samotná lokální ochrana představuje účinnou ochranu proti požárům vznikajícím uvnitř takto chráněného prostoru (např. technologie, technické zařízení budov apod.), ale zpravidla neposkytuje žádnou ochranu proti požárům vznikajícím mimo tento izolovaný prostor.
Zvýšenou lokální ochranou se rozumí prostor lokální ochrany, nacházející se uvnitř prostoru úplné nebo úsekové ochrany. Takový prostor poskytuje vyšší stupeň ochrany. Jedná se např. o kombinace snímacích technologií senzorů, nebo o nastavení zvýšené citlivosti senzorů pro ochranu ve zvláštních rizicích.
Ochrana zařízení poskytuje ochranu před požáry vznikajícími uvnitř určitých částí zařízení. Hlásiče zajišťující ochranu zařízení se obvykle instalují přímo uvnitř krytu zařízení, aby tak detekce požáru proběhla bezprostředně. Z tohoto důvodu detekují požár v ranějším stádiu než hlásiče pro zónovou nebo úplnou ochranu.
Stejně jako lokální ochrana může ochrana zařízení zajistit účinnou ochranu proti požárům vznikajícím uvnitř chráněného prostoru, ale neposkytuje téměř žádnou ochranu proti požárům vznikajícím mimo tento prostor.
Manuální systém ochrany neobsahuje žádné samočinné hlásiče požáru. Požární poplach (signalizace a přenos) je iniciován pouze manuálně (tlačítkovým hlásičem) osobou, která zjistí požár.
Prostory nevyžadující ochranu (střežení) jsou prostory, specifikované právními předpisy, normativními požadavky nebo normativními dokumenty.

Jednotky požární ochrany

Z hlediska minimalizace pravděpodobné doby volného rozvoje požáru (doba mezi ohlášením požáru a zahájením zásahu první jednotkou požární ochrany) je důležité, aby předurčené jednotky požární ochrany byly o požáru informovány co nejdříve.
Informace o požáru indikovaném systémem EPS ve střeženém objektu musí být jednotce požární ochrany předána bezodkladně, a to buď

• a) samočinně (např. prostřednictvím ZDP);
• b) nebo telefonicky z ohlašovny požárů (prostřednictvím trvalé obsluhy ústředny EPS).

Samočinný způsob komunikace umožňuje přímý kontakt s předurčenou jednotkou požární ochrany anebo nepřímý kontakt s dalšími místy trvalé obsluhy.
Přenosové zařízení požárního poplachu (ZDP) musí splňovat požadavky normy ČSN EN 54-21 Elektrická požární signalizace - Část 21: Poplachová a poruchová přenosová zařízení a v případě, že slouží pro účely Hasičského záchranného sboru ČR, podléhá typovému schválení Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR.
Při stanovení reálné doby dosažitelnosti objektu střeženého systémem EPS první jednotkou požární ochrany musí být posouzena prodleva mezi indikací požáru ústřednou EPS a příjezdem první jednotky požární ochrany na místo požáru. Použijí se opatření norem řady ČSN 73 08xx. Při posouzení doby dosažitelnosti se vychází např. z Metodického návodu k vypracování dokumentace zdolávání požárů, vydaného MV - ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR.

Strategie odezvy na požární poplach (postup bezprostředně po vyhlášení požárního poplachu)

Požární bezpečnost objektu, technických zařízení, technologií nebo jejich částí závisí zpravidla na činnostech a opatřeních, které musí následovat bezprostředně po detekci požáru. Stanovení sousledností těchto činností je obsahem PBŘ.
Při navrhování strategie odezvy na požární poplach musí být v PBŘ nebo v předepsaných druzích dokumentace požární ochrany řešeny alespoň následující body:

• a) jaký způsob evakuace se předpokládá v případě požáru (současná, postupná, progresivní, řízená, neřízená) a jestli bude tento model záviset na místě vzniku požáru;
• b) k jakému účelu nebo účelům užívání má budova sloužit a zda se bude měnit režim užívání (režimová pracoviště, kde probíhají v jedné části dne např. svařovací práce a ve druhé lakování);
• c) jaké jsou povinnosti a odpovědnosti místního personálu, včetně všech opatření pro hašení svépomocí nebo řízení evakuace, zda je zřízena jednotka požární ochrany s místní působností, požární hlídka, preventivní požární hlídka a zda je zřízena místní ohlašovna požáru (druh, počet, úkoly);
• d) jakým způsobem jsou osoby nacházející se v budově informovány o požáru;
• e) jaké jsou požadavky na indikaci místa požáru;
• f) jak musí být objekt rozdělen na detekční a poplachové úseky;
• g) bude-li potřeba hierarchický systém ve velkých nebo propojených objektech (jako jsou nákupní centra), bude-li potřeba zajistit více ústředen a pokud ano, jaké vyplynou požadavky na hierarchii řízení mezi ústřednami;
• h) jakým způsobem budou přivolány jednotky požární ochrany a jaké informace musí být předány;
• i) je-li potřeba přijetí speciálních opatření ke snížení vlivu planých poplachů;
• j) jsou-li nějaké změny ve strategii reakce na požární poplach v režimu ústředny NOC a DEN nebo v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu;
• k) je-li nějaká součinnost s jinými aktivními prostředky požární ochrany, jako např. speciální požadavky na provoz a rozvržení pomocných zařízení;
• I) vyžaduje-li objekt speciální opatření pro nouzové napájení;
• m) jaké postupy následují v případě planého poplachu nebo poruchy;
• n) vzniknou-li požadavky na vypnutí, rozpojení nebo odpojení technických či technologických zařízení a jakým způsobem bude zajištěno obnovení provozního stavu;
• o) jsou-li zvýšené požadavky na zachování doby provozuschopnosti systému EPS nebo jeho části od počátku detekce požáru (např. zda je požadováno, aby siréna zněla déle než deset minut po vyhlášení požárního poplachu).