Co přinese pátá průmyslová revoluce - Průmysl 5.0?

Na počátku 18. století se většina zboží včetně potravin, oblečení, bydlení, zbraní, nástrojů a domácích potřeb vyráběla ručně nebo za pomoci pracovních zvířat. Tato praxe se začala měnit ke konci 18. století se zaváděním výrobních postupů. Poté průmysl zaznamenal rychlé pokroky, než vyvrcholil do současné podoby označované jako Průmysl 4.0. Dnes se již začíná mluvit o Průmyslu 5.0, který ještě nebyl pevně definován. Než začnete panikařit a snažit se přijímat ukvapená rozhodnutí, pojďme si rychle projít historii průmyslového vývoje a co znamená Průmysl 5.0.

Průmysl 1.0

První průmyslová revoluce začala v 18. století využitím parní energie a mechanizace výroby. Mechanizovaná verze kolovrátku dosáhla osminásobného zvýšení výroby oproti jednoduchému ručnímu nastavení ve stejné době. Využití parní energie bylo největším průlomem pro zvýšení produktivity. Vývoj, jako byla parní loď a později lokomotiva poháněná párou, přinesl další rozsáhlé změny, protože lidé a zboží se mohli přesouvat na velké vzdálenosti v kratším čase.

Průmysl 2.0

Druhá průmyslová revoluce začala v 19. století objevem elektřiny a montážní výroby. Koncept masové výroby přišel díky dělbě práce, kdy každý pracovník vykonává část celkové práce s využitím montážní linky pro zvýšení produktivity. Henry Ford (1863-1947) převzal tuto myšlenku hromadné výroby z jatek v Chicagu a zavedl ji do výroby automobilů, což drasticky změnilo celý výrobní proces. Dříve se na jednom pracovišti montoval celý automobil, nyní se vozidla vyrábějí v dílčích krocích na dopravníku, podstatně rychleji a s nižšími náklady.

Průmysl 3.0

Další průmyslová revoluce, jejímž výsledkem je Průmysl 3.0, přišla v posledních desetiletích 20. století a byla podpořena pokrokem v elektronickém průmyslu. Vynález a výroba nejrůznějších elektronických zařízení včetně tranzistorů a integrovaných obvodů do značné míry automatizovaly stroje, což vedlo ke snížení námahy, zvýšení rychlosti, větší přesnosti a v některých specifických případech i k úplnému nahrazení člověka. PLC, který byl poprvé sestrojen kolem roku 1960, byl jedním z přelomových vynálezů, které znamenaly automatizaci pomocí elektroniky. Integrace elektronického hardwaru do výrobních systémů také vytvořila požadavek na softwarové systémy, které by tato elektronická zařízení umožňovaly, což následně podpořilo i trh s vývojem softwaru. Kromě řízení hardwaru umožnily softwarové systémy, později známé jako IT, mnoho řídicích procesů, jako je plánování podnikových zdrojů, řízení zásob, logistika přepravy, plánování toku výrobků a sledování v celém závodě. Snaha o další snížení výrobních nákladů přiměla mnoho výrobců k přesunu do zemí s nízkými náklady. Rozptýlení geografického umístění výroby vedlo ke vzniku koncepce řízení dodavatelského řetězce.

Průmysl 4.0

Rychlý rozvoj internetu a komunikačních technologií v 90. letech 20. století způsobil revoluci ve způsobu výměny informací. Vedl také ke změně paradigmatu technologií průmyslové automatizace používaných ve výrobním průmyslu. Došlo ke sloučení hranic mezi výrobními operacemi ve fyzickém a virtuálním světě. Kyberneticko-fyzické systémy (CPS) tuto hranici dále rozostřily, což vedlo k četným rychlým technologickým narušením v průmyslu. CPS umožňují strojům komunikovat mezi sebou inteligentněji téměř bez fyzických nebo geografických bariér.
Průmysl 4.0 s využitím CPS sdílí, analyzuje a řídí inteligentní činnosti pro různé procesy v průmyslu, aby se stroje staly chytřejšími. Tyto inteligentní stroje mohou nepřetržitě monitorovat, detekovat a předvídat poruchy a navrhovat preventivní opatření a nápravné kroky. To umožňuje lepší připravenost a snížení prostojů v průmyslu. Stejný dynamický přístup lze přenést i do dalších odvětví průmyslu, jako je logistika, plánování výroby, optimalizace doby průchodu, kontrola kvality, využití kapacity a zvyšování efektivity. Kybernetické fyzické výrobní systémy (CPPS) také umožňují kompletně virtuálně vizualizovat, monitorovat a řídit průmysl ze vzdáleného místa, čímž dodávají výrobnímu procesu nový rozměr. Spojuje stroje, lidi, procesy a infrastrukturu do jediné síťové smyčky, čímž se celkové řízení stává vysoce efektivním.

Průmysl 5.0

V současnosti se vize Průmyslu 5.0 zaměřuje především na udržitelnější budoucnost a integraci inteligentních systémů a robotů do lidské práce. Vývoj technologií internetu věcí a velkých dat v automatizovaném průmyslovém prostředí má za cíl dosáhnout nových hranic udržitelnosti v budoucnosti s nejistou dostupností zdrojů.
Paradigma Průmyslu 5.0 aktivně směřuje k ekologické perspektivě s globálními environmentálními cíli, jako je uhlíková neutralita, recyklace odpadu a využívání biologicky rozložitelných materiálů. Hodnoty, jako je maximální účinnost, minimální dopad a vysoký výkon ve výrobě, zde budou stále více rozhodujícími faktory.
Stejně jako v Průmyslu 4.0 jsou i v Průmyslu 5.0 klíčem k podnikatelskému úspěchu stroje, roboti, umělá inteligence a Big Data. Technologický aspekt však bývá vyvažován větší pozorností věnovanou posilování lidských talentů. Stále inteligentnější a efektivnější zařízení nejsou příčinou marginalizace pracovníků, ale prostředkem podpory a růstu.
Zatímco na jedné straně digitalizace podporuje úspěch podnikání, přílišné zaměření na automatizaci a stroje, které nahrazují lidskou práci v průmyslových procesech a podnicích, nevyhnutelně vytváří napětí vůči technologiím a inovacím. Rostoucí složitost řešení průmyslové automatizace navíc stále více ztěžuje zaměstnancům získání potřebných dovedností. Průmysl 5.0 tyto problémy řeší tím, že více investuje do lidských zdrojů a školení, přičemž zvláštní důraz klade na potřebu řešení, která lidskou práci spíše podporují a zlepšují, než aby ji nahrazovala.
Model Průmyslu 5.0 proto nezohledňuje technologický rozvoj pouze prostřednictvím technicko-ekonomického hodnocení. Inovace jsou filtrovány také sociálně-centrickou optikou, která posouvá cíle průmyslového odvětví od čisté optimalizace systému k udržitelné, společensky prospěšné a na člověka zaměřené výrobě.
Průmysl 5.0, který zůstává zaměřen na automatizaci a internet věcí, velká data a chytré technologie, bude tedy průmyslem, který si více uvědomuje nejdůležitější výzvy pro budoucnost, a to nejen ve výrobním sektoru, ale i v základu společnosti, globální ekonomiky. a planety.

Závěr

Vzhledem k tomu, že křivka poměru technologie a nákladů je den ode dne strmější, budou se objevovat další a další rychlé technologické převraty, jak se na obzoru budou objevovat nové technologie, s ještě nižšími náklady a způsobí další revoluci v průmyslovém ekosystému.