Skupina ČEZ provozuje v České republice 35 vodních elektráren. Tyto elektrárny byly budovány převážně v padesátých až sedmdesátých z důvodu zajištění energetické bezpečnosti s predikcí na desítky let dopředu.
I dnes je jejich pozice v zajištění naší soběstačnosti ve výrobě elektrické energie nepostradatelná, a proto je zapotřebí provádět jejich průběžnou modernizaci. Ne jinak je tomu i u moravských elektráren Dalešice a Mohelno.
Obě elektrárny jsou součástí vodního díla, které bylo vybudováno v sedmdesátých letech v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Zatímco Mohelno je klasickou průtočnou elektrárnou s Kaplanovou a Francisovou turbínou o výkonu 1,2 MW a 0,6 MW, (zajišťuje v řece Jihlavě stabilní výstupní průtok), tak přečerpávací elektrárna Dalešice je tvořena 4 reverzními Francisovými turbínami o celkovém výkonu 480 MW. Tímto výkonem a rychlostí najetí na plný výkon tvoří nezastupitelnou úlohu při regulaci výkonu celostátního energetického systému. Pro tento účel jsou elektrárny plně automatizovány a dálkově ovládány buď z dispečinku spol. ČEZ, a.s. nebo z dispečinku provozovatele přenosové soustavy ČEPS, a.s.
Generální opravy
Generální opravy jednotlivých zařízení na vodních elektrárnách se provádí zhruba v periodách 20 až 30 letech provozu. Velký vliv na životnost elektrického zařízení má především počet najetí. Bez nadsázky lze říci, že přečerpávací elektrárny jsou vlastně provozní zkušebnou výkonových vypínačů, odpojovačů a transformátorů. K jedné z významných rekonstrukcí elektrické části elektráren Dalešice a Mohelno došlo v průběhu let 2013-15. K hlavním cílům rekonstrukce patřily:
- náhrada zastaralého řídicího systému, u kterého byla ze strany výrobce ukončena podpora
- zvýšení spolehlivosti přenosu informací mezi elektrárnami a bezpečnosti provozu
- doplnění elektráren o dohledovou automatiku, která nahrazuje pochůzkovou obsluhu a zajišťuje automatickou archivaci událostí v deníku elektráren
- rozšíření možností diagnostiky technologického zařízení, jež vede ke:
- zkrácení doby analýzy příčin poruchy a nutnou odstávku systému po poruše
- optimalizaci plánování údržby výrobního zařízení s cílem snížit náklady - zajištění archivace důležitých údajů o provozu technologického zařízení a hodnot pro ekonomické vyhodnocování provozu
Jelikož se jednalo o poměrně rozsáhlou rekonstrukci v časově omezeném období, spolupracoval generální dodavatel projektu s několika subdodavateli dílčích projektů. Výsledkem jejich spolupráce vzniklo 17 dílčích projektů u elektrárny Mohelno a 35 dílčích projektů u elektrárny Dalešice.
Moderní diagnostika dnes obsahuje i automatizované vyhledávání v dokumentaci
Pro provozní potřeby důležitých energetických zařízení je už dnes požadována jak automatizovaná diagnostika poruch a závad pomocí řídicího systému (dále jen ŘS), tak i automatizované
vyhledávání souvisejících schémat, sestav, výkresů, a to napříč celou dokumentací elektrárny. Základním předpokladem navigačních funkcí je databázové zpracování dokumentace a její sloučení v jeden tzv. Master projekt. Vyhledávání potřebných informací probíhá prostřednictvím zadání označení přístroje (KKS kódů) nebo textových komentářů, popř. dalších označení z projektu.
Dokumentace skutečného stavu elektrárny Mohelno
Při vytváření dokumentace skutečného provedení elektrárny Mohelno, která bude sloužit následujícím generacím další desítky let, bylo provedeno sloučení všech sedmnácti dílčích projektů do jednoho tzv. Master projektu EMo. Projekt obsahoval takřka 3 000 objektů na 1 705 listech, ve kterých jsou detailně zakresleny jak technologické, tak i elektro a MaR obvody. Všechny tyto druhy dokumentů byly porovnány s reálným stavem a následně datově propojeny. Výsledkem této doslova „mravenčí“ práce je dokumentační databáze, která umožnuje krokovat mezi dokumenty pomocí kliknutí na jednotlivé odkazy, nebo pomocí zadání označení hledaného přístroje nad celým Mastr projektem. Dalším zajímavým přínosem je krokování mezi technologickými / jednopólovými výkresy a detailními schématy zapojení s jednoduchým přístupem k přístrojovým technickým datům.
Vedle nových a modernizovaných obvodů byly do Master projektu také nově zakresleny i stávající obvody od zařízení, kterých se rekonstrukce netýkala.
Většina dokumentace je vytvořena černobíle na formátu A3, který lze vytisknout v čitelné podobě na běžné tiskárně A4. Tím je zaručen komfort operativního provozního tisku.
Firemní standard
Velkou výhodou při vytváření jednotné databázové dokumentace bylo, že zadavatel měl před zahájením rekonstrukce zpracovaný tzv. firemní standard, který obsahuje definici jednotného stylu kreslení, značení dokumentů a označování přístrojů (KKS).
V případě, kdy se na dodávce projektu podílí více dodavatelů, usnadňuje firemní standard jednotnou orientaci v dokumentech nejen projekčním organizacím, ale následně i pracovníkům provozu.
Důležitou kapitolou je také definice jednoho projekčního CAE systému (nebo databáze) pro zpracování technologické, elektro a MaR dokumentace.
Při samotném vytváření Master projektu bylo zapotřebí řadu výkresů překreslit, popř. doplnit tak, aby na sebe dokumenty datově navazovaly. Při těchto činnostech technici vycházeli z fotografií skutečného stavu a kontrolovali pravdivost zapojení přístrojů, jejichž záznamy byly použity z dílčích projektů.
Celkové přínosy provozní databáze
Popsaný způsob vytváření dokumentace skutečného provedení je známý hlavně z oblasti vvn rozvoden, kde je úspěšně používán již více než 10 let. V oblasti výroby elektrické energie a teplárenství patří popsaný způsob komplexní dokumentační databáze mezi prvních 10 Master projektů v rámci skupiny ČEZ. Nicméně potřeba rychlého a přesného elektronického přístupu k žádaným výkresovým informacím se v dnešní rychlé době stává běžným požadavkem. Pro tyto účely jsou na trhu moderní projekční elektro - CAE systémy, které usnadňují dokumentační práce jak projektantům, tak i následné obsluze vyprojektovaného zařízení. Mezi starší CAE systémy ještě souborové koncepce patří ELCAD a RUPLAN. Novou modernější koncepci s širší nabídku přístupů pak nabízí databáze „Engineering Base“ která je vybavena komunikační vazbou s ŘS firem ABB, Emerson a Siemens.
Necelé procento z celkové investice
Ze strany investora je třeba si uvědomit, že energetická zařízení za desítky, nebo spíše stovky miliónů korun vyžadují i pro fázi zabezpečení dokumentace skutečného provedení stavby, inženýrskou činnost, která vede ke komplexnímu odevzdání díla do provozního užívání. Náklady na sjednocení dokumentace do databázové formy ze strany investora vyžadují v podstatě částku do 1 %, z celkové investice. Jedině tak je možné přejít od obsahově nepropojené, těžkopádné mnohdy nekompletní PDF nebo DWG dokumentace k automatizované diagnostice ŘS dotažené až do výkresové nápovědy, která bude obsluhou používána dalších 20 - 30 let provozu.
Technodat Elektro, s.r.o.
třída Tomáše Bati 3295, 760 01 Zlín
Telefon: +420 571 894 311
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.technodat.cz
