Zřejmě každý z nás se někdy stal součástí davu lidí, ať už jako návštěvník fotbalového či hokejového utkání, koncertu nebo jenom jako cestující v hromadné městské dopravě. Změny lidského chování způsobené koncentrací většího množství osob na omezeném prostoru jsou nepřehlédnutelné.
V davu jsou lidé anonymní, necítí se tolik odpovědní za své činy a mají silný sklon k napodobování ostatních. Dav se tak za určitých okolností může stát jakousi časovanou bombou. Stačí, aby někdo například vykřikl „Hoří!", lidé znervózní, začnou křičet a vypukne panika, která může mít tragické následky.
Veřejná prostranství a budovy jsou samozřejmě koncipovány tak, aby k větší koncentraci lidí na omezeném prostoru pokud možno vůbec nedocházelo. Otestovat takovýto koncept v praxi však doposud bylo v podstatě nemožné. V konečném důsledku tak nezbývalo než doufat, že se v případě kritické situace lidé rozejdou bez komplikací a újmy na zdraví. V budoucnu by však již podobné testování mohlo být pro návrháře rutinou. Vývojáři společnosti Siemens totiž představili nový software, který umožní předpovídat chování davu, a to až desetkrát rychleji, než reálném čase.
Obr. 1 Na výstupu programu je přehledně znázorněná celá modelovaná situace. Prostředí, v němž je pohyb davu simulován, je možno nastavit prakticky libovolně. Jednotlivé osoby v modelu pak mění barvu od zelené po červenou podle toho, v jak rizikovém místě (např. kvůli vzniku tlačenice) se nacházejí.
Princip buněk a magnetů
Program je založen na matematickém modelu, který zadaný prostor – ať už jde o interiér budovy, okolí stadionu či třeba nástupiště – rozčlení do jednotlivých buněk, ve kterých se jedinci v modelu pohybují. Tyto buňky mají různé vlastnosti podle toho, zda jsou obsazeny překážkou, člověkem, či zda jsou volné. Buňky s překážkou nebo jiným člověkem působí na jedince v modelu odpudivou silou, podobně jako magnety se shodnými póly natočenými k sobě. Osoba se tak těmto buňkám vyhýbá a míří v modelu ke svému cíli, například výstupním dveřím.
Přesnost spojená s rychlostí
Aby byla situace modelována co nejrealističtěji, je rychlost pohybu osob upravována podle toho, zda jdou po rovině, do schodů či do kopce. Protože však vývojářům nešlo jen o přesnost, ale i o rychlost činnosti programu, nepočítá software složitě dráhu pohybu každé osoby zvlášť. Místo toho jednoduše sleduje statusy jednotlivých buněk, a dokáže tak přesně a rychle předpovědět chování až několikatisícového davu. Na grafickém výstupu poté může operátor pozorovat malou armádu barevných panáčků. V místech, kde jich je málo, mají zelenou barvu, která s rostoucí hustotou davu přechází do červené.
Program nemá sloužit pouze pro bezpečnější plánování únikových cest, ale může pomoci i při nácviku evakuací záchrannými složkami. Právě při těchto akcích existuje velké nebezpečí vzniku davové paniky, jež může být díky efektivnímu postupu při evakuaci výrazně eliminována.
