Měřením osvětlení ze zabývá norma ČSN 36 0011, která se skládá ze tří souboru. Tato norma platí pro měření osvětlení ve vnitřních prostorech staveb. Pro měření denního osvětlení a měření denní složky sdruženého osvětlení se používá norma ČSN 36 0011-1 společně s ČSN 36 0011-2. Pro měření umělého osvětlení a měření doplňujícího umělého osvětlení při sdruženém osvětlení se používá norma ČSN 36 0011-1 společně s ČSN 36 0011-3.
Výběr kontrolních bodů
Osvětlenost a její rozložení se měří v kontrolních bodech, rozmístěných v pravidelné pravoúhlé síti po celé srovnávací rovině v celém vnitřním prostoru nebo v jeho funkčně vymezených částech a na pracovních místech. Srovnávací rovina bývá převážně vodorovná (horizontální), ale může být i svislá (vertikální) nebo nakloněná (např. osvětlenost školní tabule, rýsovacího prkna atd.).
Výška vodorovné srovnávací roviny je 0,85 m nad podlahou (referenční srovnávací rovina), není-li podle konkrétní funkce vnitřního prostoru stanovena výška jiná (např. u předškolních zařízení v denních místnostech 0,45 m). Na komunikacích se měří osvětlenost nejvýše 0,2 m nad podlahou.
Jasy ploch ve vnitřních prostorech se měří tak, aby bylo možné posoudit jejich rozložení v zorném poli uživatelů vnitřního prostoru. Jako kontrolní body se volí charakteristická místa uživatelů se zřetelem k obvyklému směru pohledu. Měří se ve výšce očí pozorovatele (např. na pracovním místě, na lůžku atd.) pro standardní výšku u stojící osoby 150 cm a u sedící osoby 120 cm nad podlahou.
Postup při měření
Osvětlovací soustavy se uvedou do stavu, který je běžný při daném způsobu užívání vnitřního prostoru, případně i včetně zařízení pro regulaci osvětlení. Současně se podle možnosti zjistí údaje o stavu údržby vnitřního prostoru a osvětlovacích soustav (lhůty údržby, znečištění, stáří atd.).
Před zahájením měření se kontroluje, zda není měření ovlivněno cizím světlem (světlem, které není součástí měřeného osvětlení nebo osvětlovací soustavy, např. světlem pronikajícím ze sousedního prostoru, osvětlením jiného druhu nebo účelu atd.).
Před měřením se stanoví poloha srovnávací roviny a určí se půdorysně i výškově poloha kontrolních bodů.
Při měření osvětlenosti se musí dbát na správnou polohu čidla luxmetru.
Jasy ploch vzorném poli uživatelů vnitřního prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu se měří bodovými jasoměry (zorné úhly do 1°) v kontrolních bodech. Měří se zejména jasy těchto ploch.
- jas pozorovaného předmětu, případně pozorovaného detailu;
- jas ploch bezprostředně obklopujících pozorovaný předmět;
- jas vzdálených ploch (např. stěny, podlaha, strop, vnitřní zařízení, světelně aktivní plochy atd.);
- jas případných reflexů velmi jasných ploch, které mohou vznikat na lesklém nebo pololesklém povrchu v zorném poli (na pozorovaném předmětu, na podlaze, na pracovní ploše atd.).
Při měření ploch s nerovnoměrným jasem (při nerovnoměrném osvětlení plochy, při rozdílné odraznosti jednotlivých částí plochy atd.) se měřením stanoví charakteristické parametry jasu plochy (nejmenší a největší jas, průměrný jas) a podle možnosti i plošné zastoupení těchto hodnot (podíl z celkové plochy). Měření pro zjištění průměrného jasu se provádí pro síť kontrolních bodů bodovým jasoměrem (zorný úhel do 1°) nebo jasoměrem s větším zorným úhlem pro celou plochu nebo její vzorek. Přitom však nesmí dojít k ovlivnění měření jasem okolních ploch.
Měření činitele odrazu světla
Nejsou-li známy hodnoty činitele odrazu světla rovnoměrně rozptylných povrchů důležitých pro osvětlení a zrakovou pohodu podle údajů výrobce nebo na základě přesného laboratorního měření, sta¬noví se orientačně na místě v podmínkách vnitřního prostoru.
Vyhodnocení měření
Změřené hodnoty se upraví podle vlastností měřicích přístrojů na základě údajů výrobce, podle výsledků kalibrace přístrojů, podle vlastností měřeného prostoru a podmínek měření všemi podstatnými korekčními činiteli tak, aby se co nejvíce omezily chyby měření a aby se výsledky co nejvíce přiblížily skutečnosti (spektrální chyba, směrová chyba, chyba linearity, vliv teploty, vliv znečištění atd.).
Pro denní osvětlení se stanoví minimální, maximální a průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti v rozsahu celého vnitřního prostoru nebo jeho funkčně vymezené části a z nich rovnoměrnost denního osvětlení. Obdobně se pro umělé.osvětlení stanoví minimální, maximální a průměrná hodnota osvětlenosti a z ní rovnoměrnost osvětlení. Rovnoměrnost sdruženého osvětlení se stanoví podle ČSN 36 0020-1:1994.
Na závěr vyhodnocení se uvede, zda podmínky osvětlení zjištěné měřením vyhovují platným normám, popřípadě zda odpovídají projektu. Zvažuje se i stav znečištění a jeho časový průběh, zda bude osvětlení vyhovovat i při největším znečištění.
V případě nedostatků se mohou navrhnout opatření pro jejich nápravu (údržba, způsob ovládání a regulace osvětlení, zlepšení odraznosti povrchů, rekonstrukce osvětlení atd.) U sdruženého osvětlení se posoudí, zda jeho použití odpovídá požadavkům ČSN 36 0020-1.
