V tomto díle se zaměříme na měření proudových chráničů RCD, zkoušky izolačního odporu, zkoušky napětím, ochrany před zbytkovým napětím, funkční zkoušky a přezkoušení strojního zařízení podle ČSN EN 60204-1 ed. 3, kap. 18.
Proudové chrániče RCD
V normě ČSN EN 60204-1 ed. 3 v příloze „A“, kapitola „A1“ „Ochrana při poruše v síti TN“ není vůbec řešena doplňková ochrana proudovým chráničem (RCD). Tato doplňková ochrana je řešena pouze v kapitole „A2“ „Ochrana při poruše v síti TT“. Požadavky na sítě TT byly do normy doplněny nově.
Jelikož se doplňková ochrana proudovým chráničem jako účinná ochrana osob a majetku používá v poměrně širokém rozsahu, je nutné tuto ochranu prověřovat v rámci „Ověřování“ i na strojích.
Z požadavků ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 jednoznačně vyplývá, že RCD s jmenovitým reziduálním proudem IΔN ≤ 30 mA se jednoznačně používají jako ochrana před úrazem elektrickým proudem, a to například u zásuvek s jmenovitým proudem do 32 A a s jmenovitým reziduálním proudem IΔN ≤ 300 mA jako ochrana před požárem.
Při měření RCD se prověřují následující hodnoty:
- Měření střídavým (ss pulzním, ss vyhlazeným) reziduálním proudem
- Měření skutečného reziduálního vybavovacího proudu
- Měření vybavovacího času
- Měření dotykového napětí
- Popř. ověření „Nevybavení“ RCD při měření IΔN /2
Zkoušky izolačního odporu
Izolační odpor naměřený při DC 500 V mezi vodiči silového obvodu a ochranným obvodem nesmí být nižší než 1 MΩ.
Zkouška se může provádět na jednotlivých částech kompletní elektrické instalace.
Pro určité části elektrického zařízení, zahrnující například sběrnice, systémy přívodních vodičů nebo přípojnic nebo soupravy sběracích kroužků s kartáči, je dovolena nižší minimální hodnota, tato hodnota však nesmí být nižší než 50 kΩ.
Pokud elektrické zařízení stroje zahrnuje svodiče přepětí, které budou během zkoušky pravděpodobně v činnosti, je dovoleno buď:
- odpojit tyto přístroje, nebo
- snížit zkušební napětí na hodnotu nižší, než je úroveň napěťové ochrany svodičů přepětí, ne však nižší, než je vrcholová hodnota horní hranice napájecího (fázového) napětí.
Zkoušky napětím
Pokud se provádějí zkoušky napětím, musí být provedeny podle ČSN EN 61180.
Zkušební napětí musí mít jmenovitý kmitočet 50 Hz nebo 60 Hz.
Maximální zkušební napětí musí mít hodnotu, která je rovna dvojnásobku jmenovitého napětí zařízení nebo 1 kV, podle toho, které je vyšší.
Maximální zkušební napětí musí být přiloženo mezi vodiče silového obvodu a ochranný obvod po dobu nejméně 1s.
Požadavky jsou splněny, pokud nedojde k žádnému průrazu.
Součástky a přístroje, které nejsou dimenzovány, aby vydržely zkušební napětí, musí být během zkoušení odpojeny.
Součástky a přístroje, které byly zkoušeny napětím podle svých norem výrobků, mohou být během zkoušení odpojeny.
Ochrana před zbytkovým napětím
Živé části, které mají po odpojení od zdroje elektr. napájení zbytkové napětí větší než 60 V, musí být vybity na hodnotu 60 V nebo nižší během 5 s za předpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci zařízení.
Pokud by tato stanovená rychlost vybíjení narušovala správnou funkci zařízení, musí být na dobře viditelném místě na krytu nebo bezprostředně vedle krytu umístěna trvalá výstraha upozorňující na nebezpečí s uvedením doby, která musí uplynout, než může být kryt obsahující živé části otevřen.
Funkční zkoušky
Jaké funkční zkoušky mají být provedeny musí stanovit výrobce. Pokud výrobce náplň a postup při funkčních zkouškách nestanoví, padá tato povinnost jednoznačně na provozovatele, který toto stanoví například ve svém „Místním provozním a bezpečnostním předpise“ (MPBP)
Přezkoušení
Je-li část stroje nebo jeho přidruženého zařízení změněna nebo upravena, musí se vzít v úvahu potřeba nového ověření a zkoušení elektrického zařízení. Jednalo by se o výchozí kontrolu a ověřování stroje po provedené úpravě.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat možným nepříznivým vlivům, které může mít přezkoušení na zařízení (například nadměrné namáhání izolace, odpojování / opětné připojování přístrojů).
Závěr
Závěrem lze konstatovat, že změny v kapitole č. 18, oproti edici 2, nejsou žádným způsobem zásadní a v žádném případě nemění náplň ověřování, tak jak byla v praxi praktikována.
Také lze konstatovat, že změny v normě jsou velmi těsně svázány se změnami v řadě norem ČSN 33 2000, a to zejména s normou ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 a ČSN 33 2000-6 ed. 2.
Pokud Vás problematika strojních zařízení zajímá, můžete se přihlásit na cyklus odborných seminářů: Praktické požadavky směrnic a norem pro bezpečnost strojních zařízení 2019, které se budou konat ve dnech 10. a 11. 10. 2019 v rámci MSV 2019 v Brně.