Dnem 1. 1. 2018 vyšla nová edice normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, a jelikož se jedná o základní normu z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, musí se tyto změny nutně promítnout i do dalších norem.
Tyto změny se promítají i do ustanovení normy ČSN EN 60204-1 ed. 3.
Měření
Spojitost ochranného obvodu
V čl. 18.2 se uvádí, že odpor každého ochranného obvodu mezi svorkou PE a příslušnými body, které jsou součástí ochranného obvodu, musí být měřen proudem v rozmezí od nejméně 0,2 A do přibližně 10 A, odebíraným z elektricky odděleného napájecího zdroje (například SELV, viz 414 v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3), který má maximální napětí naprázdno AC nebo DC 24 V.
Měření spojitosti vodivých částí se tedy může provádět také pomocí měřících přístrojů, jejichž měřící proud je roven 200 mA. Pokud je nutné měřit spojitost ochranného obvodu proudem 10 A, můžeme například použít i přístroje používané pro měření ručního nářadí a spotřebičů (ČSN 33 1600 ed. 2). Měření spojitosti může být provedeno i klešťovým ohmmetrem. Princip měření pak vlastně spočívá v tom, že se měří celková impedance všech připojených komponentů.
Naměřený odpor musí být v předpokládaném rozsahu v závislosti na délce, průřezu a materiálu příslušných ochranných vodičů a vodiče ochranného pospojování. Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, čl. Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce nesmí být menší, než je polovina průřezu vodiče ochranného uzemnění (vodič označený PE), jehož průřez je v instalaci největší, nesmí být menší než: 6 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al nebo 50 mm2 oceli.
Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce nemusí být větší než 25 mm2 Cu nebo ekvivalentní průřez pro jiné materiály.
Dle ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 čl. 415.2.2 musí odpor R mezi neživými částmi současně přístupnými dotyku a cizími vodivými částmi splňovat tuto podmínku:
- R ≤ 50 V / Ia v AC sítích
- R ≤ 120 V / Ia v DC sítích
Automatické odpojení od zdroje
Podmínky pro ochranu automatickým odpojením od zdroje napájení musí být ověřeny oběma dále uvedenými způsoby:
- a) ověření impedance poruchové smyčky:
– výpočtem
– měřením - b) potvrzení, že nastavení a charakteristiky přidruženého přístroje jistícího proti nadproudům odpovídají požadavkům přílohy A (zejména dodržení času vypnutí), a pokud se použije výkonový pohon (PDS), potvrzení, že nastavení a charakter ochranného přístroje přidružených k PDS jsou v souladu s instrukcemi výrobce převodníku a výrobce ochranného přístroje.
Ochrana při poruše automatickým odpojením od zdroje je v ČSN EN 60204-1 ed. 3 podrobněji řešena v příloze A. Požadavky uvedené v této příloze jsou převzaty z již uváděných ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 a ČSN 33 2000-6 ed. 2.
Pro obvody, které napájejí prostřednictvím zásuvek, nebo přímo bez zásuvek ruční zařízení třídy I nebo přenosná zařízení (například zásuvky na stroji pro přidružená zařízení), jsou v tabulce A.1 stanoveny nejdelší doby odpojení, které jsou považovány za dostatečně krátké.
Tato tabulka je obdobná jak v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, ale je zde uvedeno, že platí pro koncové obvody, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje:
- 63 A, jestliže je v nich jedna nebo více zásuvek a
- 32 A napájejících pouze pevně připojené spotřebiče
V ČSN EN 60204-1 ed. 3 se nepřímo uvádí, že doba odpojení může být i 5 s. V ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 se ale přímo uvádí, že v síti TN je doba odpojení nepřesahující 5 s dovolena pro distribuční obvody a pro obvody, pro které neplatí již výše uvedená tabulka.
Pokud nemohou být zajištěny požadavky pro ochranu automatickým odpojením od zdroje, může být zvoleno doplňující ochranné pospojování jako prostředek pro zajištění toho, že dotyková napětí nepřekročí 50 V.
Toho je dosaženo, když impedance ochranného obvodu (ZPE) nepřesahuje hodnotu: ZPE ≤ 50 / U × Zs.
ZPE je impedance ochranného obvodu mezi zařízením kdekoliv v instalaci a svorkou PE stroje nebo mezi současně přístupnými neživými částmi a/nebo cizími vodivými částmi.
Potvrzení této podmínky může být dosaženo použitím metody pro měření odporu RPE ≤ 50 / Ia(5s).
Při praktickém měření impedance smyčky je důležité, aby měření bylo provedeno jak na začátku obvodu (za jisticím přístrojem), tak i na jeho konci (např. na vstupních svorkách motoru apod.)
V tabulce č. 9 - postupy A až C se uvádí metody ověřování pro sítě TN pro různé stavy stroje včetně různých výjimek, kdy se zkoušky spojitosti ochranného obvodu a impedance poruchové smyčky nemusí provádět a stačí pouze vizuální prohlídka.
Upozorňujeme na tabulku č. 10, kde se uvádí „Příklady maximálních délek kabelů od ochranných přístrojů k jejich zátěžím pro sítě TN s ohledem na průřez vodičů, jmenovitý proud obvodu a doby odpojení jistících prvků. Doba odpojení pro sloupce 6-9 je max. 0,4 s (rozdíl s ed. 2).
V dalším (posledním) díle se zaměříme na měření proudových chráničů RCD, zkoušky izolačního odporu, zkoušky napětím, ochrany před zbytkovým napětím, funkční zkoušky a přezkoušení strojního zařízení podle ČSN EN 60204-1 ed. 3, kap. 18.
Pokud Vás problematika strojních zařízení zajímá, můžete se přihlásit na cyklus odborných seminářů: Praktické požadavky směrnic a norem pro bezpečnost strojních zařízení 2019, které se budou konat ve dnech 10. a 11. 10. 2019 v rámci MSV 2019 v Brně.