Jak mnozí jistě zaznamenali, nejzásadnější událostí v oblasti legislativy rozváděčů je ukončení platnosti normy ČSN EN 60439-1 k 1. 11. 2014. Konkrétně se jedná o normu ČSN EN 60439-1 ed. 2, která vešla v platnost roku 2000. Tento soubor nahradil již v roce 2010 soubor norem ČSN EN 61439, nyní již v ed. 2, který doposud platí se starým souborem souběžně.
Zajímalo nás, co tato změna znamená pro jednoho z největších výrobců komponent pro výrobu rozváděčů na světě, společnost Rittal, která vyvíjí a vyrábí řešení v oblastech rozváděčů, rozvodu proudu, chlazení, IT infrastruktury, softwaru a služeb - standardizovaná i na míru pro téměř všechna odvětví průmyslu. Navštívili jsme proto její dceřinou společnost Rittal Czech, s.r.o., kde se nám věnoval jednatel společnosti, pan Ing. Jaromír Zelený a ochotně nám odpověděl na pár položených otázek.
Pane řediteli, říká se, že nová řada norem ČSN EN 61439 vnesla do výroby rozváděčů „čerstvý vzduch logiky", souhlasíte s tímto názorem? Co je hlavním cílem souboru nových norem ČSN EN 61439?
Nová norma je rozhodně transparentnější, protože jasněji popisuje rozváděč, jaké nároky lze na něj klást a za jakých okolních podmínek. Nová norma zavádí pro tyto účely parametry, které lépe definují technické vlastnosti rozváděče.
Jedním z důležitých nových parametrů je např. proud označený jako Inc , tzv. jmenovitý proud obvodu. To je maximální provozní proud, který může protékat daným obvodem rozváděče za konkrétních podmínek, např. krytí rozváděče, jeho vnitřní uspořádání, okolní teplota, volba konkrétních přístrojů, atd., aniž dojde k nedovolenému oteplení jednotlivých částí obvodu. Hodnota nově definovaného jmenovitého proudu obvodu Inc musí být ověřená (zdokladovatelná) buď oteplovací zkouškou, nebo výpočtem.
Firma Rittal pro své zákazníky, kteří používají k výrobě rozváděčů systémovou stavebnici Ri4Power v kombinaci s běžně na trhu dodávanými typy jističů, tyto hodnoty Inc odzkoušela a uvádí ve svých technických materiálech, čímž svým zákazníkům podstatně usnadňuje proces návrhu a ověřování.
Jednoduše řečeno, nová norma nastavuje daleko transparentnější prostředí mezi výrobcem rozváděče a konečným uživatelem. Kromě jiného jsou v nové normě v její příloze C popsány i veškeré technické parametry rozváděče, které je třeba vyjasnit předem mezi dodavatelem a odběratelem rozváděče. To daleko lépe definuje zadání na výrobu rozváděče a z hlediska parametrů finálního výrobku dává větší jistotu oběma stranám. Výrobce rozváděče jasně ví, co se od něj očekává, a odběratel ví, co mu bude dodáno.
Co tato změna v důsledku znamená, stane se výroba rozváděčů podle nové legislativy náročnější nebo je tomu naopak? A co tato změna přináší Vašim zákazníkům?
Způsob zkoušení a dokladování bezpečnosti se zásadněji nezměnil. V některých případech se dokonce zjednodušil. Hlavní rozdíl je v tom, že z hlediska volnosti výkladu některých pojmů je nová norma daleko méně benevolentní a neumožňuje proces ověřování jednoduše obejít. V podstatě vyvíjí tlak na výrobce rozváděče k důslednějšímu dodržení jednotlivých kroků procesu ověřování. Pro poctivé a kvalifikované výrobce nebude nárůst pracnosti až tak velký, implementace nové normy si vyžádá pouze určité interní změny v organizaci práce. Naopak pro výrobce, kteří v minulosti využívali benevolentnějších formulací staré normy, to však jistý nárůst pracnosti znamenat bude.
To platí samozřejmě i pro naše zákazníky. I mezi nimi se najdou ti více či méně důslední. Těm v minulosti méně důsledným však nabízí naše firma celou řadu nástrojů, jak úskalími nové normy bez rizika proplout.
Nová norma zavádí místo pojmů typová a částečně typová zkouška pojem ověření návrhu. Co musí obsahovat kompletní ověření návrhu a kdo za něj zodpovídá podle nového souboru norem?
Pojmy typově zkoušený rozváděč (TTA) a částečně typově zkoušený rozváděč (PTTA) s přechodem na novou normu zanikají. Podle nové normy je třeba provést tzv. ověření návrhu, které se v maximálním případě skládá z 21 dílčích zkoušek s tím, že podle typu aplikace - rozváděče některé zkoušky není třeba provádět a jiné mohou být provedeny jednodušeji. Rozhodující je např. velikost celkového jmenovitého proudu rozváděče InA, velikost požadovaných zkratových proudů Icw a Ipk , atd. Např. při zkratovém proudu Icw < 10 kA zkratová zkouška kompletně odpadá.
Kdo nese za ověřování návrhu zodpovědnost, je aktuálně velmi diskutované téma. Nová norma zavádí pro tyto účely pojmy „původní výrobce" a „výrobce". Původním výrobcem je fyzická nebo právnická osoba, která je autorem návrhu řešení rozváděče. Pokud tato osoba ve svém návrhu specifikovala i konkrétní použité komponenty a přístroje, zodpovídá i za ověření návrhu. Původním výrobcem může být např. i Rittal jako výrobce odzkoušené systémové stavebnice nízkonapěťového rozváděče do 5000 A Ri4Power, avšak i projektant nebo vlastní výrobce rozváděče, pokud jeho návrh byť jen volbou konkrétních přístrojů ovlivňoval. Finální stav je věcí dohody, ale tuto dohodu je třeba udělat předem. Za hotový rozváděč v každém případě zodpovídá výrobce rozváděče, ten si však může ověření návrhu vyžádat právě od tzv. původního výrobce.
Je kompletní ověření návrhu postačující dokumentací k rozváděči nebo se musí jako doposud provést „kusové ověření" a vystavení „krycího listu" potažmo štítku, který přehledně seskupí jmenovité hodnoty a další technické charakteristiky?
Ověření návrhu není dostačujícím dokumentem k rozváděči. S ověřením návrhu se musí i nadále provádět kusové ověření. Tyto dva dokumenty se ale nepředávají s rozváděčem, musí však být společně s technickou dokumentací výrobcem uchovány po dobu 10 let a být k dispozici kontrolním orgánům. Rozváděč musí být označen identifikačním štítkem a výrobce musí zákazníkovi poskytnout krycí list se všemi charakteristikami, které definuje norma. Dalšími povinnými doklady jsou
i pokyny pro manipulaci, instalaci, provoz a údržbu.
Jak je to u rozváděče, který z důvodu různých funkčních požadavků a výběru přístrojů nelze vyrobit standardizovaně tak, aby byl doklad odvoditelný od jedné zkoušené varianty?
V minulosti zažitou praxi, kdy se doklady jedné odzkoušené varianty rozváděče používaly i na odvozené typy, nebo dokonce v některých případech i na celou výrobu rozváděčů, je nutné podle nové normy opustit. To ovšem neznamená, že se nedají využít jednotlivá dílčí ověřování z normou celkově definovaných 21 ověřování. Např. při použití stále stejného přípojnicového systému se nemusí opakovat zkouška zkratové odolnosti, při stejných prázdných skříních se nemusí znovu ověřovat odolnost proti korozi, mechanickému nárazu, tepelná stabilita, atd.
Nabízíte konstruktérům nízkonapěťových rozváděčů a svým zákazníkům v důsledku změny legislativy nějakou technickou či softwarovou podporu v podobě projekčního nástroje?
Kdybychom našim zákazníkům v tomto ohledu nebyli schopni nic nabídnout, asi bychom si vedoucí pozici na trhu v oblasti výroby rozváděčových systémů nezasloužili. Troufám si tvrdit, že z hlediska nástrojů, které jsou schopny provést zákazníka celým procesem návrhu rozváděče, ověřením tohoto návrhu a posléze jeho výrobou včetně zhotovení příslušné dokumentace, jsme v porovnání s ostatními konkurenčními výrobci asi nejdále. Pro naše zákazníky jsme připravili zjednodušeného průvodce normou ČSN EN 61439, velmi zajímavou publikací je také technická brožura Ri4Power, která obsahuje řadu praktických informací, rad a zkušeností pro projektanty a výrobce. Dalším nástrojem je softwarový konfigurátor Power Engineering, pomocí kterého lze jak navrhnout celý nízkonapěťový rozváděč, tak tento nástroj provede výrobce rozváděče celým procesem vyhotovení dokumentace - od ověření návrhu přes kusové ověření až po prohlášení o shodě a výpočet oteplení.
Prozradíte mi, na čem právě pracujete, popřípadě chystáte k uvedení na trh nějakou novinku?
Jako silný inovátor v oboru kontinuálně vyvíjíme celou řadu nových produktů a řešení. Při této činnosti však klademe velký důraz i na poskytované související služby. Zejména v souvislosti s novou normou jsou to intenzivní aktivity v oblasti poradenství a výkladu této normy, pomoc při implementaci jejích požadavků, při instalaci podpůrných nástrojů a při posuzování úspěšnosti jednotlivých dílčích kroků a konkrétních výsledků v tomto procesu.
Z hlediska produktového připravujeme celou řadu novinek, které budeme v nejbližší době prezentovat v listopadu na veletrhu SPS v Norimberku. Tento veletrh se stal i pro celou řadu našich zákazníků z řad českých výrobců rozváděčů vyhledávanou příležitostí se seznámit s novinkami v oboru. Norimberk není z Čech až tak daleko, ale hlavně, tento veletrh není v porovnání s jinými veletrhy až tolik marketingově, ale daleko více technicky a odborně orientován. Proto na tento veletrh organizujeme
i zájezdy z Čech a naše zákazníky na tento veletrh srdečně zveme. V duchu naší nové vize pojmenované Next level for industry zde představíme mimo jiné i novinky zaměřené na intenzivní zavádění automatizovaných procesů při výrobě rozváděčů. Naší vizí je pomáhat našim zákazníkům
k jejich vyšší konkurenceschopnosti nejen sortimentem a kvalitou našich výrobků a služeb, ale i řešeními s vysokou přidanou hodnotou zaměřenou na zvyšování produktivity práce a efektivity jejich výroby.
Děkuji Vám, pane řediteli, za rozhovor a přeji Vám i celé společnosti Rittal Czech, s.r.o. mnoho úspěchů do budoucna.
Pokud máte zájem o Nový katalog 2014/2015 s ucelenou systémovou nabídkou pro průmysl a IT společnosti Rittal, můžete si ho bezplatně objednat na tomto odkazu - OBJEDNAT KATALOG -.
