Konvenční meze dovolených dotykových napětí

V uvedených případech je možno předpokládat, že celková impedance působící proti průchodu elektrického proudu na dráze živá část - lidské tělo - země

• je v prostorech normálních i nebezpečných
  - ve výjimečném případě dotyku neživých částí, které jsou pod napětím při poruše (průrazu na neživou část) složena z impedance 1 000 Ω, která byla zvolena jako náhodný součet impedance obuvi a podlahy (což je potvrzeno praktickými zkušenostmi) a z impedance lidského těla mezi oběma rukama a oběma nohama - rovné tedy přibližně poloviční impedance těla při malém napětí (tedy při napětí do 50 V), jejíž hodnotu je možno - pro 5 % nejcitlivějších lidí - předpokládat 750 Ω, takže celková impedance je 1 750 Ω. Jestliže se předpokládá proud, jehož účinek po dobu 5 s nemá vážné následky na zdraví, o velikosti 30 mA, vychází velikost dotykového napětí, které v prostorech normálních i nebezpečných člověku neublíží, 52,5 V, zaokrouhleno na 50 V;
  - při předpokládaném úmyslném dotyku živých částí, ke kterému může dojít kdykoliv, se předpokládá, že celková impedance lidského těla nepřekročí hodnotu, při jejímž dotyku vznikne proud, z jehož působení se člověk může ještě vymanit, což je proud o velikosti přibližně 15 mA. Z této hodnoty pak pro výše uvedenou impedanci lidského těla vychází dotykové napětí 26,25 V, zaokrouhleno na 25 V.
• v prostorech zvlášť nebezpečných se předpokládá, že proti průchodu elektrického proudu lidským tělem působí pouze odpor nebo lépe řečeno impedance lidského těla. Ta má při působní malých napětí v těch nejnepříznivějších případech přibližně hodnotu 1,2 kΩ, takže z podílu 12 V : 1,2 kΩ = 10 mA, že lidským tělem v takovém případě protéká proud o velikosti 10 mA, což je proud, který do doby 2 s svého průchodu dovoluje člověku, aby se uvolnil od předmětu, který svírá a ze kterého do něj protéká elektrický proud.

Z obdobných úvah je možno odvodit i velikost stejnosměrných bezpečných napětí.