Jednotný metr pro bezpečnost elektrických zařízení - 3. díl

Typografie
  • Nejmenší Malé Střední Velké Největší
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times

Až do nedávné doby, pokud se řeklo – ochrana před úrazem elektrickým proudem, myslela se tím opatření prováděná na elektrických zařízeních silových, méně přesně nazývaných zařízeními silnoproudými. Zařízení sdělovací a řídicí, pro přenos a zpracování informací - opět méně přesně zahrnovaná pod zařízení slaboproudá, jakoby ani žádná opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem nevyžadovala.

Základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem

Je velmi těžké zpracovat základní soubor pravidel pro veškerá elektrická zařízení, aby u nich byla vždy zajištěna bezpečnost z hlediska úrazu elektrickým proudem. Vždy může dojít k situaci nebo může být vyvinut i výrobek, na který se dosud ověřená pravidla nehodí. Přesto však je třeba bezpečnost zajistit. Proto bylo stanoveno tzv. základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem. Za tímto pravidlem jsou schovány nejen podrobnější požadavky na provedení elektrických zařízení, spotřebičů a instalací, ale toto pravidlo také umožňuje konstruktérům i projektantům vymyslet nová provedení, jejichž zásady bezpečnosti dosud podrobně stanovena nebyla.

Nebezpečné živé a neživé části
Předtím, než si uvedeme základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem, potřebujeme si ozřejmit některé termíny, které zřejmě každý zná a intuitivně používá, nicméně je občas třeba vědět i o něco přesněji o co se vlastně jedná. V dalším budeme hovořit o určitých částech elektrických předmětů a zařízení. Jsou to jednak

  • živé části, což jsou vodivé části (obvykle přímo vodiče) určené k tomu, aby při obvyklém užívání byly pod napětím a potom také
  • neživé části, což jsou rovněž vodivé části elektrického zařízení, které však na rozdíl od živých částí nejsou určeny k tomu, aby při obvyklém užívání byly pod napětím - nejsou tedy obvykle živé, a je možno se jich dotknout (nejsou zakryty izolací či jiným způsobem). Tyto části se však mohou stát živými, jestliže dojde k poruše.

kriz bezpecnost 2

Jistě má každý zřejmě tu zkušenost, že živé části jsou ty části, které jsou nebezpečné. Není tomu tak ale vždy. Vnitřek kapesní elektrické svítilny je také živou částí, ne však nebezpečnou. Aby se tyto bezpečné případy mohly odlišit, jaksi pro úplnost se definuje tzv. nebezpečná živá část, což je živá část, která za stanovených podmínek může způsobit úraz elektrickým proudem.
K těmto částem - živým a neživým se tedy především vztahuje základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem. To spočívá v tom, že: nebezpečné živé části nesmějí být přístupné a přístupné vodivé části se nesmějí stát nebezpečně živými částmi (viz obr. 2). K tomu nesmí dojít:

  • ani za normálních podmínek provozu elektrického zařízení
  • ani za podmínek jedné poruchy.

Takto přibližně (v poněkud hutné formě) je pravidlo formulováno ve výše uvedené ČSN EN 61140 ed. 2: 2003 (33 0500). Co toto pravidlo znamená? V podstatě je v něm řečeno, že

  • nebezpečné živé části musí být vždy uzavřeny krytem nebo pokryty izolací tak, aby se jich nemohl nikdo dotknout a
  • neživé části, ale nejen ty, ale vůbec všechny vodivé části, kterých je možno se dotýkat, se nikdy nesmějí dostat pod nebezpečné napětí, které by trvalo nebezpečně dlouho.

Přitom, protože norma nemůže jít nad meze technických možností, jsou zvýrazněná slova nikdo a nikdy ve svém významu přeci jenom omezena. Znamenají, že k porušení uvedené zásady nesmí dojít při normálním provozu, ale nejen to - uvedená zásada nesmí být porušena ani při jedné poruše. Takovou poruchou se rozumí především porušení jedné vrstvy izolace, a to té, která přiléhá k živé části na některém místě elektrického zařízení. (Na obr. 3 je znázorněno, které poruchy mohou přicházet v úvahu, řekne-li se při poruše – samozřejmě každá samostatně.) To, jaká konkrétní opatření se pro ochranu před úrazem elektrickým proudem provádějí, je stanoveno ustanoveními příslušných norem. Především jsou to opatření, aby byla zajištěna bezpečnost, když je zařízení v normálním provozním stavu, a kromě toho ještě, opatření pro případ, kdy na zařízení již, přes všechna bezpečnostní opatření pro normální provoz, k poruše došlo.

kriz bezpecnost 3

Základní ochrana a ochrana při poruše
Přitom pro ochranu při normálním provozním stavu byl a stále ještě je u nás vžitý termín ochrana před nebezpečným dotykem živých částí. Pro ochranu při poruše se užívá termín ochrana před dotykem neživých částí. Oba dva tyto dříve používané termíny nevyjadřují plně a ve všech případech význam a míru provedených ochranných opatření. Proto mezinárodní norma i ČSN EN 61140 ed. 2 i ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 uvádějí namísto těchto tradičních, mnohde stále ještě používaných termínů termíny nové. Jsou to:

  • základní ochrana, což je ochrana před úrazem elektrickým proudem, když je zařízení v bezporuchovém stavu a
  • ochrana při poruše, což je ochrana před úrazem elektrickým proudem v případě, kdy na zařízení došlo k jedné poruše.

Uvedené základní pravidlo je v různých podmínkách uplatňováno různým způsobem. Například pravidlo, že nebezpečné živé části nesmějí být přístupné tak, aby se jich mohl někdo dotknout, se uplatňuje jinak v případech, kdy je elektrické zařízení určeno pro užívání laiky, tj. osobami bez elektrotechnické kvalifikace a jinak v elektrických provozovnách, kam mají přístup pouze osoby znalé nebo alespoň poučené.
Další odlišnosti jsou při uplatňování uvedeného pravidla u zařízení nízkonapěťových a u zařízení vysokonapěťových. U vysokonapěťových instalací, systémů a zařízení se vniknutí do zóny nebezpečí považuje za totéž jako dotyk nebezpečných živých částí.

Ochrana za normálních podmínek provozu zařízení je zajištěna základní ochranou a ochrana za podmínek jedné poruchy je zajištěna ochranou při poruše.
Kromě toho je možno uplatnit určitá ochranná opatření, kterými se najednou zajistí jak ochrana za normálních podmínek provozu elektrického zařízení, tak i ochrana za podmínek jedné poruchy. Méně přesně, avšak s použitím doposud vžitých termínů, se jedná o ochranu před dotykem jak živých tak i neživých částí. Tato ochrana se zajišťuje tak zvanými prostředky zvýšené ochrany. Ty tedy zajišťují ochranu za obou výše uvedených podmínek, tj. za bezporuchového stavu i za stavu jedné poruchy.
Poznámka: Uvedené tzv. PROSTŘEDKY ZVÝŠENÉ OCHRANY nejsou totožné se zvýšeným stupněm ochrany, jak byl dříve uveden v ČSN 33 2000-4-41. Příkladem prostředku zvýšené ochrany je zesílená izolace, která nahrazuje jak základní izolaci zajišťující základní ochranu, tak přídavnou izolaci zajišťující ochranu při jedné poruše (průrazu základní izolace).

Bezplatný odběr časopisu

Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.

Časopis vychází 1x měsíčně.

Aktuální číslo časopisu

ElektroPrumysl

ElektroPrůmysl.cz, červen 2024

Číslo je zaměřené energetiku, trafostanice, transformátory a identifikační systémy.

Nadcházející webináře | kurzy

Zajímavé odkazy

Na vybrané modely termokamer Hikmicro sleva 15% Jsou to ideální špičkové nástroje pro profesionály v těžkém průmyslu i pro běžnou kontrolu. Akce platí od 20.6. do 20.7.
Nový design vypínačů a zásuvek si elektrikáři hned oblíbili! Zaujal je novými matnými barvami, plochým tvarem a také dobrou cenou. Třešničkou na dortu je ovládání mobilem.
Training services portal: jedna platforma – mnoho možností Využijte přístup ke školením s mnoha tématy, která jsou přizpůsobena Vašim potřebám. Na portálu najdete nabídku jak bezplatných, tak i placených kurzů, online nebo prezenčně, v češtině i v dalších jazycích.
Decentralizovaná automatizace, žádná řídicí skříň Přejděte do praxe, decentralizujte, modularizujte, kombinujte technologie, jednejte efektivněji ve spotřebě energií, omezujte a zjednodušujte složitost a nacházejte chytrá řešení.

Najdete nás na Facebooku