Jednotný metr pro bezpečnost elektrických zařízení - 1. díl

Typografie
  • Smaller Small Medium Big Bigger
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times

Až do nedávné doby, pokud se řeklo – ochrana před úrazem elektrickým proudem, myslela se tím opatření prováděná na elektrických zařízeních silových, méně přesně nazývaných zařízeními silnoproudými. Zařízení sdělovací a řídicí, pro přenos a zpracování informací - opět méně přesně zahrnovaná pod zařízení slaboproudá, jakoby ani žádná opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem nevyžadovala.

Tento postoj nebyl tak zcela chybný, jak by se mohlo zdát. Ona totiž skutečně uvedená zařízení „slaboproudá" nevykazovala při svém užívání takové množství úrazů elektrickým proudem jako zařízení „silnoproudá". Existují ovšem případy, kdy se i tzv. elektrické zařízení „slaboproudé" stalo příčinou úrazu elektrickým proudem.

Až do nedávné doby, pokud se řeklo – ochrana před úrazem elektrickým proudem, myslela se tím opatření prováděná na elektrických zařízeních silových, méně přesně nazývaných zařízeními silnoproudými. Zařízení sdělovací a řídicí, pro přenos a zpracování informací - opět méně přesně zahrnovaná pod zařízení slaboproudá, jakoby ani žádná opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem nevyžadovala. Tento postoj nebyl tak zcela chybný, jak by se mohlo zdát. Ona totiž skutečně uvedená zařízení „slaboproudá" nevykazovala při svém užívání takové množství úrazů elektrickým proudem jako zařízení „silnoproudá". Existují ovšem případy, kdy se i tzv. elektrické zařízení „slaboproudé" stalo příčinou úrazu elektrickým proudem.
Bohužel neexistuje tak podrobná statistika, která by dokázala vyhodnotit, ke kterým z úrazů elektrickým proudem došlo v důsledku zacházení se zařízením lidově zvaným „silnoproudým" a které byly důsledkem selhání zařízení hovorově nazývaného „slaboproudým".

kriz ilustrace

Jaký je vlastně význam slov silnoproudý a slaboproudý

Nyní se však raději zbavme uvozovek u slov silnoproudý a slaboproudý. Přestože definice uvedených termínů by měly být každému elektrotechnikovi známé, raději si podstatu těchto termínů ještě vyjasníme. Takže, co uvedené termíny znamenají (podle ČSN 33 0010) a jaký je mezi nimi rozdíl.
Silnoproudé je takové zařízení, ve kterém při obvyklém užívání mohou vzniknout proudy nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku i věcem, zatímco ve slaboproudých zařízeních žádné takové proudy vzniknout nemohou.
Nebudeme se zde zabývat dalšími definicemi, jenom si řekněme, že není každé zařízení používané pro přenos a využití elektrické energie zařízením silnoproudým a zdaleka již ne každé zařízení zpracovávající a přenášející informace je zařízením slaboproudým. Jinými slovy kapesní svítilna, i když využívá elektrickou energii ke svícení, obvykle není nebezpečná, jednalo by se tedy o zařízení slaboproudé a naopak vysílač velkého výkonu nebezpečný je, takže by měl být zařízením silnoproudým.

Jaká zařízení jsou z hlediska úrazu elektrickým proudem nebezpečná

Z toho, že je třeba uvádět podobné příklady, aby se rozdíl mezi uvedenými termíny objasnil, je zřejmé, že ani podle statistik není možné běžně vyžadovat jemné rozlišení, na jakých zařízeních a s jakými následky k úrazům elektrickým proudem došlo. Co však je možno z lepších statistik vyčíst, je např. to, že častěji dochází k úrazům elektrickým proudem ve volném čase než při výkonu zaměstnání nebo i to, že elektrotechnici mají při domácích pracích méně úrazů elektrickým proudem než laici, nebo že ženy mají podstatně méně úrazů než muži, že hodně úrazů bylo z důvodů vadné izolace ručních ovládacích částí. Ze statistik je také vidět, že k úrazům elektrickým proudem dochází téměř všude, kde se elektrická zařízení používají. Je to nejen v průmyslových závodech, na stavbách a v domácnostech, ale i v kancelářích, obchodech, hotelích a restauracích i v nemocnicích. Z uvedeného je zřejmé, že příčinou úrazu nebudou jenom zařízení, která průkopníci elektrotechniky nazývali zařízeními na silný proud, ale i zařízení kancelářské a výpočetní techniky (jinak též zařízení pro zpracování informací) i elektronické přístroje. Jejich počet je sice podstatně menší než úrazů při automobilových nehodách, o něco menší než počet popálenin v domácnostech, ale jejich množství bylo např. v Německu srovnatelné s počtem úrazů na jízdních kolech. Je to přesto, že ochraně před úrazy elektrickým proudem se věnovala pozornost již od začátků využití elektřiny.
Otázka bezpečnosti elektrických zařízení, zejména pokud se jedná o ohrožení lidského života, je samozřejmě prvořadou. Přestože ekonomické aspekty se s touto otázkou nesrovnávají, hrají přeci jenom značnou roli. Nikdo si přeci nekoupí nebo nebude užívat zařízení, o jehož bezpečnosti pochybuje. Proto možná statistiky úrazů elektrickým proudem nejsou tak podrobné, jak bychom si my nebo i mezinárodní organizace stanovující požadavky na výrobky přáli.
Na druhou stranu se však přeci jenom o určité nepatrné zbytkové nebezpečnosti elektrických zařízení a elektrotechnických výrobků, která se za určitých okolností spojených s jejich užitím může projevit, ví. A to je také důvod, proč se požadavky na zajištění bezpečnosti neustále doplňují a upřesňují.
Jak již bylo řečeno, k úrazům elektrickým proudem dochází na různých místech a při různých činnostech. Z toho je možno předpokládat, že také k úrazu elektrickým proudem dochází při užívání různých elektrotechnických výrobků, přístrojů, spotřebičů a zařízení. Proto téměř pro každý druh elektrických zařízení byly stanoveny požadavky tak, aby byly při svém používání bezpečné.

Kdo a jakým způsobem se stará o bezpečnost elektrických zařízení

Výrobci elektrických zařízení zajišťovali a zajišťují stále bezpečnější provedení svých výrobků, zatímco distributoři elektrické energie, projektanti elektrických instalací a výrobci přístrojů pro tyto instalace se starali a starají o bezpečnost při užívání elektrické energie na straně rozvodů a instalací. Dnes již i každý neelektrotechnik zná termíny jako „uzemnění", „země", „nulák" nebo „nulování", aniž by přesně věděl, o co se jedná. Dobře hraná suverénní znalost toho, že je něco třeba uzemnit nebo připojit na zem či nulák, se v neodborných kruzích považuje za známku nejvyšších odborných znalostí a jejich nositele opravňuje v kruhu svých obdivovatelů a příznivců k provádění zásahů do elektrické instalace i elektrických zařízení. Avšak uvedené termíny do značné míry, alespoň z historického hlediska oprávněné jsou. Mají svůj původ v opatřeních předepisovaných pro zajištění elektrické bezpečnosti na straně elektrických rozvodů a elektrických instalací od třicátých let minulého století až téměř do jeho konce. Uzemnění neživé části elektrického zařízení, ať už přímo nebo prostřednictvím ochranného vodiče nebo vodiče PEN (tedy vodiče se sloučenou funkcí vodiče středního a ochranného dříve skutečně nulovacího vodiče neboli „nuláku") je ochranné opatření stále uplatňované vně zařízení. Toto opatření se dostane ke slovu vždy, jakmile se na neživou část zařízení vlivem poruchy izolace dostane napětí. Rozvod ochranného vodiče je součástí elektrické instalace objektu, rozvod vodiče PEN je kromě v elektrické instalaci zajišťován i distributorem elektrické energie.
Je třeba si uvědomit, že opatření provedená v elektrické instalaci jsou zde proto, aby zachránila situaci resp. zdraví nebo život osob, jestliže selžou ochranná opatření provedená na straně výrobku. To však může být spojeno s nějakými obtížemi. Uvědomme si, že k jedné poruše, obvykle k porušení izolace, vlastně již došlo, takže to druhé, následné opatření má jaksi právo na to, aby na své zapůsobení alespoň upozornilo. To provede obvykle tím, že porouchané zařízení nebo obvod, z kterého je zařízení napájeno, odpojí. Uvedená porucha tedy vyžaduje nějaký další zásah. Proto je lépe provést elektrické zařízení, elektrotechnický výrobek tak, aby k prvé poruše vůbec nedocházelo. Z toho důvodu jsou uplatňována příslušná přísná opatření především u výrobců zařízení.

Aktuální číslo časopisu

ElektroPrumysl cz cervenec 2019s

ElektroPrůmysl.cz, září 2019

Číslo je zaměřené na elektrické pohony, měniče frekvence, řízení polohy a pohybu.

Najdete nás na Facebooku

Bezplatný odběr časopisu

Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.
 Souhlasím se zpracováním osobních údajů pro potřeby zasílání časopisu zdarma. Informace o zpracování osobních údajů
Časopis vychází 1x měsíčně.

Zajímavé odkazy

TERMOKAMERY.cz – novinky a akční ceny! Vyberte si termokameru přesně dle Vašeho požadavku. Technické poradenství, profesionální přístup, prodej, odborná školení, servis a kalibrace. Vyžádejte si předvedení termokamer zdarma přímo ve vaší firmě!
EATON TOUR 2019 - Inteligentní jištění a ovládání Konstruktéři, projektanti a elektrotechnici jste zváni zdarma na cyklus odborně-technických přednášek po celé ČR pod vedením špičkových odborníků zaměřených především na praktická řešení a ukázky.
ProfCom, s.r.o. (Professional Component Services) Autorizované zastoupení a distribuce produktů průmyslové automatizace značky Delta pro ČR a SR.
Vyšší úroveň bezpečnosti – NKT instal CYKY Dca Inovovaný kabel s vylepšeným materiálem pláště, nešíří plamen, splňuje požární klasifikaci „Dca“.
Bezplatný odběr časopisu
Chcete odebírat časopis ElektroPrůmysl.cz zdarma? Napište Vaše jméno a e-mail, poté klikněte na tlačítko odebírat.
 Souhlasím se zpracováním osobních údajů pro potřeby zasílání časopisu zdarma. Informace o zpracování osobních údajů
Časopis vychází 1x měsíčně.