Volba blokových transformoven pro provoz

Volba jmenovitých hodnot

Bloková transformovna je pro dané provozní požadavky volena při respektování individuálních jmenovitých hodnot jejích součástí požadovaných při normálních zatěžovacích podmínkách a při zkratech.
Jmenovité hodnoty by se měly volit pokud možno podle této normy, přičemž se přihlíží k podmínkám sítě a jejího budoucího očekávaného vývoje. Je nutné přihlížet k dalším parametrům, jako jsou místní atmosférické a klimatické podmínky a použití v nadmořských výškách přesahujících 1 000 m.

Volba třídy krytu

Výběr třídy krytu závisí na (průměrné) teplotě okolí v místě instalace a na zatěžovateli transformátoru. Pro jmenovitou třídu krytu závisí přípustný zatěžovatel transformátoru na teplotě okolí v místě blokové transformovny.
Informace týkající se třídy krytu pro konkrétní transformovnu uvedené výrobcem jsou založeny na typové zkoušce transformovny s danými mřížkami větracích otvoru a s jejím trvalým maximálním zatížením a maximálními ztrátami transformátoru.
Toto trvalé plné zatížení by mohlo být rozdílné a náročnější v porovnání s očekávaným způsobem zatěžování v provozu. V tomto případě by mohlo být větrání předimenzované v porovnání s požadovaným větráním pro zabránění přehřátí transformátoru.
Pro omezení všech možných nežádoucích vedlejších účinků tohoto předimenzování (např. náklady, nadměrné nebezpečí znečištění zařízení) by uživatel po vyhodnocení předpokládaných provozních podmínek mohl předepsat vyšší teplotní třídu krytu s omezenějším větráním při stejných jmenovitých hodnotách a ztrátách. Uživatel může také předepsat vyšší teplotní třídu, pokud jsou maximální výkon a ztráty transformátoru nižší než u typově zkoušené verze.
Porovnání těchto odchylek/modifikací s typově zkoušenými charakteristikami by měly být projednány s výrobcem transformovny.

Volba třídy odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu

Při volbě blokové transformovny je třeba důkladně zvážit možnost vzniku vnitřních obloukových zkratů tak, aby bylo možné zajistit odpovídající úroveň ochrany obsluhy a tam, kde to přichází v úvahu, ochrany veřejnosti.
Tato ochrana se dosahuje pomocí zmenšení rizika na přípustnou míru. Podle ISO/IEC Guide 51 je riziko kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečí a závažnosti nebezpečí. (Viz kapitola 5 z ISO/IEC Guide 51 pro koncepci bezpečnosti).
Proto má být volba odpovídající elektrické stanice s ohledem na ochranu proti vnitřnímu obloukovému zkratu založena na takovém postupu, který zajistí přípustný stupeň rizika. Tento postup je popsán v kapitole 6 v ISO/IEC Guide 51. Tento postup je založen na předpokladu, že uživatel hraje určitou roli při snižování rizika.
Pro informaci uvádí tabulka 1 přehled míst, ve kterých jsou podle zkušenosti nejpravděpodobnější místa zkratů. Jsou zde uvedeny také příčiny poruch a možná opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku vnitřních obloukových zkratů. Další opatření mohou být uplatněna pro zajištění co největší míry ochrany osob v případě vnitřního obloukového zkratu. Tato opatření mají za cíl omezení vnějších následků tohoto jevu. V tabulce 2 jsou uvedeny příklady opatření omezujících následky vnitřních obloukových zkratů.
Schopnost konstrukce transformovny poskytovat ochranu osob v případě vnitřního obloukového zkratu může být ověřena zkouškami podle přílohy A. Úspěšně vyzkoušeným transformovnám se přiděluje třída odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu IAC-A nebo IAC-B nebo IAC-AB.
Třída IAC-A slouží pro prokázání ochrany obslužného personálu při obsluze zařízení ve stanici a je proto omezena jen na pověřené osoby (přístupnost typu A). Platí pro stanice obsluhované zevnitř (pochozí provedení) nebo pro zvenčí obsluhovanou stranu vn stanic (nepochozí provedení).
Třída IAC-B prokazuje ochranu veřejnosti nacházející se v okolí transformovny s neomezeným přístupem (přístupnost typu B) ze všech stran transformovny. Během zkoušek jsou všechny dveře transformovny uzavřeny.
Třída IAC-AB prokazuje ochranu jak obsluhy při jejím ovládání, tak veřejnosti nacházející se v okolí transformovny. V tomto případě je transformovna zkoušena podle třídy IAC-A a IAC-B.
Pro tyto tři třídy je třeba si uvědomit, že se zkoušky tříd odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu vztahují na danou konfiguraci transformovny s ohledem na typ a polohu transformátoru a rozváděče vn a nn. Výsledek zkoušky je závislý na konkrétním typu rozváděče v transformovně. Rozhodnutí o třídě odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu zabraňuje volnému výběru rozváděče v transformovně.

Při použití rozváděče s přidělenou třídou odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu podle IEC 62271-200 při ověřování třídy odolnosti proti vnitřnímu obloukovému zkratu IAC-A nebo IAC-B, musí dispozice zařízení v transformovně realisticky kopírovat simulaci místnosti, kde byla prováděna původní typová zkouška.
Jako vodítko pro volbu vhodné blokové transformovny s ohledem na vnitřní obloukové zkraty je možné použít následující kritéria:

• Tam, kde je riziko (nebezpečí) výskytu vnitřního obloukového zkratu považováno za zanedbatelné, není třeba použít blokovou transformovnu s třídou IAC-A nebo IAC-B nebo IAC-AB.
• Tam, kde je riziko (nebezpečí) výskytu vnitřního obloukového zkratu považováno za reálné, měla by se použít pouze bloková transformovna s třídou IAC-A nebo IAC-B nebo IAC-AB.

Pro druhý případ by se při volbě měla brát v úvahu předpokládaná maximální úroveň proudu a doba zkratu v porovnání se jmenovitými hodnotami zkoušeného zařízení. Kromě toho by se měly dodržovat montážní pokyny výrobce.
Zvláště je důležité místo obsluhy při vzniku vnitřního obloukového zkratu. Výrobce by měl vyznačit, které strany rozváděče jsou přístupné podle zkušebního uspořádání, a uživatel by měl pečlivě tyto pokyny dodržovat. Umožnění obsluze přístupu do míst nevyznačených jako přístupné může vést k jejímu poranění.
Klasifikace IAC poskytuje vyzkoušenou úroveň ochrany osobám při normálních pracovních podmínkách. Nezajišťuje ochranu osob v podmínkách údržby ani nepřerušenost provozu.