Hlavní charakteristiky napětí v místech připojení uživatelů ve veřejných distribučních sítích nízkého napětí za normálních provozních podmínek udává ČSN EN 50160 ed. 3.
Tato norma udává meze nebo hodnoty charakteristických hodnot napětí, jaké může za normálních provozních podmínek očekávat kterýkoliv uživatel sítě.
Tyto charakteristiky za normálního provozu napájecího systému kolísají vlivem změn zatížení, rušení vyvolaným určitým zařízením a výskytem poruch, které jsou většinou způsobeny vnějšími vlivy.
Charakteristiky se mění v čase náhodně ve vztahu k libovolnému místu napájení a náhodně pro každé místo napájení ve vztahu k danému časovému okamžiku. Vzhledem k této proměnlivosti mohou být očekávané hladiny charakteristik překročeny v malém počtu případů.
Některé z těchto jevů ovlivňujících napětí jsou obzvláště nepředvídatelné, což ztěžuje udání závazných hodnot pro odpovídající charakteristiky. Hodnoty udané pro charakteristiky napětí, jako jsou např. poklesy a přerušení napětí je proto zapotřebí podle toho interpretovat.
Následně jsou uvedeny hlavní rozdíly napěťové události, náhlé a závažné odchylky od normálního nebo požadovaného tvaru vlny. Napěťové události jsou typicky způsobeny neočekávatelnými událostmi (například poruchy) nebo vnějšími vlivy (například počasí, cizí zavinění).
Přerušení napájecího napětí
Přerušení jsou podle svojí povahy velmi nepředvídatelná a různá od místa k místu a vzhledem k času. Pro celou dobu není možné stanovit reprezentativní statistické výsledky měření četnosti přerušení reprezentující všechny evropské sítě.
Poklesy /dočasné zvýšení napětí napájecího napětí
Poklesy napětí jsou obecně způsobeny poruchami v instalacích uživatelů nebo ve veřejné distribuční síti a dočasná zvýšení zase provozním spínáním, odpojením zátěže, atd.
Oba jevy jsou nepředvídatelné a mají převážně náhodný charakter. Jejich četnost výskytu za rok se značně mění podle typu napájecí sítě a místa sledování. Mimoto může být jejich rozložení během roku velmi nepravidelné.
Poklesy, dočasné zvýšení napětí napájecího napětí se měří a zjišťují podle normy ČSN EN 61000-4-30 ed. 3, jako referenční se užije jmenovité napájecí napětí sítí nn. Charakteristiky poklesů, dočasných zvýšení napětí jsou zbytková napětí (maximální efektivní hodnota napětí pro dočasné zvýšení napětí) a doba.
V sítích nn pro čtyřvodičové soustavy se uvažuje s fázovým napětím, ve trojfázových soustavách se uvažuje se sdruženým napětím, v případě jednofázového připojení se musí uvažovat napájecí napětí (sdružené nebo fázové podle připojení uživatele sítě).
Obecně je prahová hodnota poklesu napětí rovna 90 % jmenovitého napětí, prahová hodnota přechodného přepětí je rovna 110 % jmenovitého napětí. Zpožďování je typicky 2 %: odkaz na hystereze je uveden v ČSN EN 61000-4-30 ed. 3.
Poklesy napětí se musí vyhodnotit podle ČSN EN 61000-4-30 ed. 3. Následná úprava je zaměřena na vyhodnocení poklesů v závislosti na účelu vyhodnocení.
Obvykle v nn sítích:
- uvažujeme-li trojfázovou soustavu, musí se použít vícefázová agregace, vícefázová agregace vytváří ekvivalentní jev charakterizovaný jednou dobou trvání a jedním zbytkovým napětím:
- používá se časová agregace: která sestává z definování ekvivalentního jevu, v případě posloupných jevů může metoda vycházet ze zamýšleného užití dat: některé odkazy na pravidla jsou uvedeny v IEC/TR 61000-2-8.
Jsou-li shromážděny statistické údaje, musí se poklesy napětí klasifikovat podle tabulky 1. Čísla vložené do kolonek se týkají počtu ekvivalentních událostí.
Poklesy napětí jsou svoji povahou velmi nepředvídatelné a jsou proměnlivé podle místa a v čase. Mimoto může být jejich rozložení během roku velmi nepravidelné.
V současnosti není možné stanovit reprezentativní statistické výsledky měření četnosti poklesů napětí ve všech evropských sítích.
Je třeba poznamenat, že v závislosti na přijatých metodách měření se mají uvažovat nejistoty působící výsledky, toto je zejména důležité u kratších jevů. Nejistoty měření jsou uvedeny v ČSN EN 61000-4-30 ed. 3.
Doba trvání poklesů obecně závisí na přijaté koncepci chránění pro sítě, která se může lišit síť od sítě v závislosti na konfiguraci sítě a uzemnění uzlu. Jako důsledek, typické doby trvání nezbytně neodpovídají kolonkám v tabulce 2.
Vyhodnocení přechodných zvýšení napětí
Přechodná zvýšení napětí se musí vyhodnotit podle ČSN EN 61000-4-30 ed. 3. Následná úprava je zaměřena na vyhodnocení poklesů v závislosti na důležitosti případu.
Obvykle v nn sítích:
- uvažujeme-li trojfázovou soustavu, musí se použít vícefázová agregace; vícefázová agregace vytváří ekvivalentní jev charakterizovaný jednou dobou trvání a jedním zbytkovým napětím (efektivní hodnota);
- používá se časová agregace: která sestává z definování ekvivalentního jevu, v případě posloupných jevů může metoda vycházet ze zamýšleného užití dat: některé odkazy na pravidla jsou uvedeny v IEC/TR 61000-2-8.
Jsou-li shromážděny statistické údaje, musí se přechodná zvýšení napětí klasifikovat podle tabulky 2.
